RECENZE: U nového dobrodružství Lary Croft budete trnout a trpět

První videoherní sexbomba a globální celebrita, archeoložka Lara Croft, je zpátky. Mladá, nezkušená a zranitelná. A pořádně zábavná. Restart známé herní série se velmi povedl. Kazí ho jen menší chyby, které se dají v pohodě vydržet.

Skrz triko prosakuje krev z probodnutého boku. Každý krok bolí. Oblečení promáčené skrz naskrz tropickou bouřkou se lepí na tělo. Všude kolem je tma a zima je taková, že od pusy se zvedají obláčky páry. Ale za zatáčkou se pod převisem najednou vynořuje ohniště. Konečně!

Roztřesené prsty nahmatávají krabičku sirek. Pohled odhalí, že je uvnitř poslední zápalka. Nesfoukne ji vítr? Chvíle napětí a pak už zkřehlé tělo zahřívají plameny. Teď už se noc dá přečkat.

Změna je život

Scéna z úvodu nového Tomb Raidera krásně ilustruje, jak se archeoložka Lara Croft v restartu úspěšné série změnila. Z umělohmotné sexbomby v minišortkách s dvojicí pistolí u pasu se v nové hře stala roztřesená holka, která absolutně neví, co dělat v divočině, a hrozí, že se nedožije rána. Buď umrzne, nebo ji sežere divoká zvěř.

Luk je tichý, přesný a smrtící. A narozdíl od jiných her z poslední doby tu nepůsobí jako pěst na oko.

Táborový oheň poskytuje chvilku oddechu a je místem, kde se dají vylepšit zbraně i Lařiny schopnosti.

A vy u monitoru nebo televize trnete také a skoro sami cítíte bolest a nepohodlí, které musí hrdinka vytrpět. Hodně k tomu přispívá i angažmá mladé talentované Camilly Luddingtonové (Chirurgové, Californication), která je při odhalování záhad, které autoři hry přichystali, hlasem nezkušené archeoložky.

A troufáme si říci, že má nový Tomb Raider poprvé ve své historii příběh a postavy, které vám nebudou úplně ukradené. Hra začíná ztroskotáním Lary a jejích kumpánů na neznámém ostrově v Dračím trojúhelníku nedaleko Japonska. Na ostrově, který přitahuje lodě i letadla jako magnet a je doslova posetý jejich vraky.

Záhy se ukáže, že další trosečníci, kteří tu skončili před vámi, nejsou vůbec přátelští a k ohni vás pozvou až v momentě, kdy vás chtějí upálit na hranici. A tak začíná boj o holé přežití. Lara Croft je ze všeho vyděšená o to víc, že doteď se s ničím podobným nemusela potýkat.

Kdo uteče, neuhoří.

Po ostrově jsou ukryté desítky relikvií, které znamenají zkušenosti navíc.

S lukem, sebraným mrtvému nebožákovi, se tak plížíte pralesem, děsíte se každého zvuku a pomalu začínáte zjišťovat, že jste sice našli bájné království Yamatai, ale místo rozvalin a nástěnných maleb královny Himiko vás čekají hladoví vlci a zástupy fanatických trosečníků. A nejen oni.

Laře tak nezbývá nic jiného, než začít zabíjet. A zatímco v příběhových filmečcích vidíme mladou ženu, která se klepe jen při pomyšlení na krev, ve hře je z Lary velmi brzy vraždící mašina, kterou nic nezastaví.

Je škoda, že tento kontrast částečně ničí pečlivě napsaný přerod slečny ležící v knihách v archeoložku, která se nelekne žádného nepřítele a po uzoučkých římsách ručkuje jakoby nic. A na uvěřitelnosti nepřidá ani fakt, že Lara je asi částečně Terminátor.

Jinak by těžko přežila probodnutý bok, nohu zmasakrovanou medvědí pastí a pád skrz stromy z několika desítek metrů. Tohle by jen tak nerozchodil ani Wolverine. Kdežto Lara vesele skáče přes kaluže.

Příjemné probuzení na hromadě mrtvol, sen každého dobrodruha.

Copak se asi skrývá za rohem?

To jsou naštěstí jen malé chybičky, které autorům nakonec ještě rádi odpustíte. To nejdůležitější, hratelnost, je totiž špičková. Šikovně do sebe míchá akční lineární pasáže, kde kosíte zástupy nepřátel s tiššími momenty, během kterých máte spoustu času prozkoumávat herní lokace a slídit po ukrytých relikviích a hrobkách, které daly sérii jméno.

Improvizace jako základ

Lara si na začátku musí vystačit jen s improvizovaným lukem a vachrlatým páčidlem, vhodným tak akorát k otvírání starých beden. Ale postupem času do arzenálu přidá cepín na šplhání, ohnivé šípy nebo lano, které se přivázané k šípu dá použít ke šplhání, ale i ke strhávání nepřátel z říms do propastí.

Zbraňový arzenál se postupně rozroste o pistoli, brokovnici nebo útočnou pušku. Zbraně se navíc pomocí nalezených součástek dají vylepšovat, takže postupně namontujete větší zásobníky nebo přesnější mířidla. A navíc je využijete i mimo boj. Třeba brokovnice je potřeba pro překonání ostnatých zátarasů.

Závrať nemůže při výstupu na vysílací věž chybět.

Na konci každé ukryté hrobky čeká truhla, hromada zkušeností, mapa pokladů a kupa materiálu na vylepšování zbraní.

Jak se rozrůstá váš zbrojní arzenál, rostou i schopnosti Lary. Všechno, co uděláte, totiž hra odměňuje zkušenostními body. Postupně vám tak přibývají bodíky, za něž si můžete koupit nové dovednosti.

Ty se dělí do několika kategorií a abyste si odemkli ty (nej)silnější, musíte nejdřív nasypat dost bodů do těch základních. Začínáte zlehka: víc zkušeností za sbírání jídla nebo střílení zvěře. Pak přijde využití šplhacího cepínu na mlácení nepřátel.A ve finále se můžete naučit se zbraněmi zacházet tak, že jediným zmáčknutím tlačítka ve správnou chvíli nepřítele popravíte hodně brutálním způsobem.

Zvlášť tato nejvyšší sada dovedností zbytečně bourá zrod Lary Croft a degraduje ji někam na úroveň řezníka Kratose ze série God of War.

Pokud nejste zrovna krvelační kati, můžete samozřejmě investovat do dovedností, které posilují vaše instinkty. Ty jsou ve hře jakousi nápovědou a lze je kdykoliv zapnout. Okolí při aktivaci přejde do černobílé a všechny předměty, které se dají použít nebo sebrat, obklopí zlatá aura.

Vyděšená, zakrvácená, ale živá, Lara právě unikla z bortící se jeskyně.

Po krk v problémech a ve studené vodě.

Po vylepšení se pak zvýrazní i zvířata v okolí nebo se na mapě automaticky označí relikvie, deníky a další sběratelské předměty, takže se k nim můžete později vrátit. Průzkumníci jistě bez větších problémů objeví i výše zmiňované hrobky, na jejichž konci čeká tučná odměna. Jen je škoda, že jste s nimi většinou hotovi do pěti minut, protože prostorové a fyzikální hádanky jsou veskrze primitivní a jasné na první pohled.

Ale jako kontrast k frenetickým přestřelkám fungují obstojně. Lara se totiž velmi často musí spolehnout spíš na rychlost svých reflexů než na důvtip. Nepřátelé po vás totiž jdou tvrdě. Pokud jste z jiných her zvyklí na to, že se schováte v krytu a odtamtud jednoho po druhém protivníky střílíte, tady se vám s podobným přístupem příliš dařit nebude.

Síťová hra:

9. ledna 2013

Agresivní nepřátelé totiž čas od času mrsknou vaším směrem molotov nebo dynamit a to vás prostě donutí pěkně rychle změnit pozici. Navíc na vás někteří nepřátelé nabíhají s mačetami nebo v horším případě krytí ocelovým štítem.

Díky tomuto stálému pocitu ohrožení jsou boje dynamické, rychlé a neomrzí, přestože druhů nepřátel není moc. To je na druhou stranu pochopitelné. Koneckonců jste na záhadném ostrově a ne ve válečné vřavě.

I po grafické stránce vypadá nový Tomb Raider dobře. Modely jsou ostré, pohyby vypadají přirozeně a hra světla a stínů často vykouzlí ohromující scenérie, kterými se rádi tiše pokocháte. Pokud vám tedy samozřejmě někdo nepálí do zad.

Jak už bylo řečeno na začátku, Lara je díky Camille Luddingtonové uvěřitelná a muže-hráče dokáže svým výkonem donutit k tomu, aby chtěli virtuální hrdinku před všemi těmi vlky a fanatickými trosečníky chránit vlastním tělem.

A hnidopiši, kteří mají pocit, že Tomb Raider vykrádá fenomenální sérii Uncharted, by si měli uvědomit, že dobrodružství Nathana Drakea jsou inspirovaná právě předchozími díly série o Laře Croft. Koneckonců, Indiana Jones taky nikoho z tvůrců obou herních sérií nešvihá bičem za to, že ho vykrádají.

Lepší je prostě nového Tomb Raidera zkusit bez zbytečných předsudků. Je to zážitek minimálně desetihodinový a navíc rozhodně stojí za to.