Povedené datadisky ke strategii Galactic Civilizations 2

Dvojice datadisků ke skvělé tahové vesmírné strategii přináší řadu nových elementů a vynikající hru ještě vylepšuje.

Galactic Civilizations 2 (PC)

Historie strategického titulu Galactic Civilizations je málo známá, ale o to zajímavější. Psal se teprve rok 1994, když student elektrotechniky Brad Wardell vytvořil tahovou vesmírnou strategii Galactic Civilizations pro operační systém OS/2.

Programování si jednadvacetiletý mladík obstaral sám, poté co si o něm přečetl dvě knihy – na více prý neměl peníze. Jeho „one-man“ firma se jmenovala Stardock Systems.

"Právě tenhle titul se přes své slabiny stal jedním ze základních pilířů žánru vesmírných strategií v jeho moderní podobě."

Se svou graficky jednoduchou prvotinou chtěl především dokázat, že OS/2 je solidní herní platformou. Ale to se mýlil. Přestože se hra i její pokračování Galactic Civilizations 2 z roku 1995 prodávaly více než slušně, nepodařilo se operačnímu systému IBM prosadit přes Windows.

Ale Wardell a jeho Stardcok krach OS/2 vcelku bez problému přežili. Dnes má více než čtyřicet zaměstnanců, kteří pracují na softwaru pro Windows. Také Galactic Civilizations pro něj přepracovali. V březnu 1993 vydal Wardell a spol. jeho výrazně vylepšený remake a o tři roky později následovalo opět Galactic Civilizations 2.

Právě tenhle titul se přes své slabiny stal jedním ze základních pilířů žánru vesmírných strategií v jeho moderní podobě. Stardock ho navíc nenechal napospas a hráče zásoboval celou řadou patchů, které vylepšily postupně bojový a obchodní systém, vyváležily technologie a budovy, zrenovovaly umělou inteligenci a nakonec i vymazaly původně četné bugy.

Gameplay video

O mnoho podstatnější jsou ale zpoplatněné datadisky. V únoru 2007 vyšel Dark Avatar a v dubnu tohoto roku následovat Twilight of the Arnor.

Stardock již dříve přešel na digitální model distribuce, a tak se nedivte, že si přídavky můžete pořídit pouze jako downloady, případně si je nechat vypálit na médium a poslat.

Každý z add-onů stojí 30 dolarů, které můžete zaplatit buď přes Paypal nebo platební kartou. K tomu je ještě třeba připočíst případné náklady za vypálení a poslání, i když se domníváme, že download je schůdnějším řešením. Na první pohled to není málo peněz, ale stačí mrknout na aktuální kurz koruny vůči dolaru – a hned je veseleji.

Navíc nejde o nějaké datadisky z nutnosti. Oba přidávají do hry slušnou hloubku a dělají z ní nejlepší vesmírnou strategii. Spolu se Sins of Solar Empire, která však svým realtime pojetím zaujme akčnější a dynamičtější hráče.

Dark Avatar dodává pro každý národ jednu opravdu super vlastnost. Ničitelé disponují například zalidňováním světů pomocí zbraní vysílajících spóry, diplomati zase obzvlášť šikovně vyjednávají. Notně vylepšená umělá inteligence tyto vlastnosti navíc konečně dokáže opravdu efektivně využívat. Když se chopí role manipulátorů, tak vězte, že bude své rivaly silně hecovat proti sobě.

Kdo těmto velmi patrným vlastnostem zrovna neholduje, může je v počátečním nastavení vypnout. Stejně jako náhodné megaudálosti. Ty mohou zamíchat i vcelku jasně rozehranou partií. Například ve chvíli, když jakýsi virus napadne vaše obyvatelstvo na planetách. Důsledky jsou jasné: zisky na daních se výrazně krátí. Tyto události dokáží partie pěkně osvěžit, ale méně zkušené hráče rovněž docela frustrovat.

Ve většině slunečních systémů se pohybují pouze asteroidy, na kterých zřizujete doly, abyste dosáhli co možná největší produkce. Jednotlivým planetám přisuzuje Dark Avatar vlastnosti jako neplodná či radioaktivní. To přináší zajímavý strategický element, jelikož na osídlení takových nehostinných hroud potřebujete příslušnou technologii.

Musíte se proto rozhodnout, zda věčně se nedostávající finance investujete do ní, nebo planety s nejasným potenciálem raději přenecháte nepříteli. To celé poněkud ubrzďuje dříve příliš hektickou kolonizační fázi na počátku partie.

Rovněž spartánsky působící špionážní systém se v Dark Avatar dočkal vylepšení. Rekrutujete agenty, se kterými likvidujete budovy, základny či nepřátelské špiony. Špióni napomáhají zejména nabourání morálky protivníků a dokáží se postarat o to, aby jejich obyvatelé přeběhli na vaší stranu.

První datadisk krom toho přináší dva nové národy, zlé Korathy a fanatické Krynny. Kromě toho dostanete slušnou porci nových stavebních dílů pro vlastní konstrukci lodí.

Kdo si chce zahrát Twilight of the Arnor, musí disponovat také Dark Svatatem, jelikož druhé rozšíření těží z vylepšení prvního. Tento datadisk se stará zejména o podtržení a zvýraznění rozdílů mezi dosud takřka stejnými rasami, jejichž počet se vyšplhal na úctyhodných dvanáct. Každé straně tak propůjčuje vlastní technologický strom, zbraně, schopnosti a budovy.

Rozdíly dodávají partiím další rozměr a také kýženou variabilitu. Pokud už Galactic Civilizations 2 nějakou dobu hrajete, jistě takovým ozvláštněním vezmete zavděk.

Přidala se rovněž jedna nová podmínka vítězství. Kdo postaví základny na krystalech a udrží dostatečně dlouho, postoupí na vyšší úroveň životní formy. Tomu chtějí protivníci samozřejmě zabránit.

Ani druhý datadisk se po obsahové stránce nemá za co stydět a přináší spoustu nových zbraní. Dokonce etabluje další třídu plavidel – jakousi teroristickou hvězdu, která likviduje celé sluneční systémy. Trvá ale strašně dlouho než tohoto macka postavíte a navíc je dost zranitelný, takže se hodí spíše k doražení nepřítele, abyste se s ním nemuseli babrat příliš dlouho. Balení datadisku uzavírá komplexní editor, ve kterém se moddeři dozajista vyřádí.

Oba přídavky navazují na příběhovou kampaň originálu a přinášejí přeci jen zajímavější mise. Ovšem jádro hry stejně leží v nekonečném budování impéria, které add-ony velmi zhodnocují. Přesto se ale zcela nepodařilo eliminovat někdy příjemný, jiný frustrující faktor náhody.

Kdo má smůlu, najde na začátku jen minimum obyvatelných planet, zatímco nepřítel dostane do začátku galaktický ráj. V takovém případě pomůže pouze restart a doufat v lepší náhodné vygenerování. Nepotěší ani další častá výtka: mnohdy se řadu kol nic neděje, a tak nezbývá než odklikávat a čekat na zajímavější zítřky.

Ani po grafické stránce si Galactic Civilizations 2 nemůže příliš vyskakovat, ale jelikož nevypadá vysloveně ošklivě, můžeme to v případě tak specifického žánru přejít. Naopak zdůrazněme pozitivní vliv komunity, která by hru ani bez datadisků nenechala zemřít a na internetu už dnes můžete najít spoustu zábavných a trvanlivých modů.