Svět deskových her je rozsáhlý a pro jejich tvůrce trochu nevděčný. Prorazit je totiž těžké. Každý rok se na trhu objeví množství novinek, z nichž je překvapivě hodně dobrých. A přitom většina lidí to stejně ani nezaregistruje a vytáhne ze skříně zaprášené Dostihy, Scrabble, tarokové karty nebo jinou klasiku. Pokud se však na trhu objeví hra, která na sebe hned po vydání stáhne pozornost a obdiv celého hráčského světa, měli by zpozornět i ti nejsvátečnější monopolisté a dostiháři.
Taková desková hra není jen toužebným vlhkým snem jejich nadšenců, ale prostou realitou. Jmenuje se Agricola (latinsky farmář) a jejím tvůrcem je německý board game designér Uwe Rosenberg. Rosenberg není žádným nováčkem, hry vymýšlí už přes patnáct let a má jich za sebou několik desítek – v češtině například vyšla jeho slavná Bohnanza (u nás jako Fazole).
Svou novou hru Rosenberg poprvé představil před dvěma lety na německém herním veletrhu Spiel, přičemž zaznamenal okamžitý úspěch. A to jak mezi náruživými hráči, tak v okruhu širší veřejnosti.
Samotný princip Agricoly není vlastně kdovíjak složitý, a částečně dokonce vychází z výše zmíněných Fazolí. Každý hráč se stará o rodinu zemědělců, a vaším úkolem je postavit co největší a nejlépe fungující hospodářství.
Začíná se s patnácti políčky půdy, chýší o dvou místnostech a postavami farmáře a jeho ženy. Hra probíhá na kola. Těch je celkem čtrnáct. Během každého z nich může jeden člen rodiny vykonat jednu akci (zorat pole, postavit novou místnost, naštípat dříví, počít potomka – novou pracovní sílu – a tak dále). Každé kolo zároveň otvírá novou možnou činnost. Do zemědělského plánování pak ještě vstupují četné karty povolání a řemeslných vylepšení.
| Ocenění |
| Agricola zíkala mimořádnou cenu v populární německé soutěži Spiel des Jahres 2008 (Hra roku) a téhož roku získala prvenství i v prestižní Deutscher Spiele Preis (Německá herní cena). Toto ocenění má velkou váhu právě kovanými fanoušky této scény. Do třetice se Agricola vyšvihla na první místo žebříčku her na největším světovém „stolně deskovém“ serveru BoardGameGeek.com. Jen dodám, že tato internetová databáze spravuje několik tisíc her, které hodnotí a komentuje přes sto tisíc registrovaných návštěvníků.
Je to tedy podobné, jako kdyby film získal najednou Oscara, cenu na Sundance Film Festival a zároveň by vyhrál v divácké anketě. To dává Agricole slušné body do začátku. |
Co se ale nedá dost dobře popsat, je rafinovanost celého herního systému. Tento jednoduchý základ je dotažen do až tak neuvěřitelné propracovanosti a detailu, že vám začnou povídačky o německé chorobné preciznosti připadat jako nejmoudřejší slova. Vtip, kouzlo a neopakovatelnost této hry tkví v nekonečných možných kombinacích, které se vám při hraní naskytnou.
Během čtrnácti kol tak nedostanete víceméně žádný prostor pro logickou chybu. Od začátku musíte plánovat tahy na několik kol dopředu a pilovat svou taktiku (zda vsadíte na chov dobytka, pěstování obilí, velkou rodinu nebo třeba na přestavbu chýše v rozlehlý kamenný dům).
Na konci čtrnáctého kola si hráči sečtou body za vykonané činnosti. Systém bodování je vyřešen velmi citlivě a propracované, a dává právě obrovský prostor pro taktizování.
Agricola je tedy velmi složitá hra. Složitost zde ale není samoúčelná. Hra má jasnou logiku, a tak ve chvíli, kdy přijdete pravidlům na kloub, už nad nimi nezatápete.
Hra je určena pro dva až pět hráčů, přičemž s upravenými pravidly můžete praktikovat i očesanou sólo hru. Jak dlouho u ní strávíte? Výrobce uvádí, že jedna partie zabere půl hodiny na každého hráče. To bych označil za celkem rychlou hru, zadumaní „lidé šachového typu“ u ní stráví určitě dvojnásobnou dobu.
Po stránce řemeslného zpracování taky nelze mít velké připomínky. Hra je graficky vyvedena příjemně a nenuceně vesele. Figurky zvířat jsou dřevěné a krásně vyřezané. V balení navíc najdete tlustou ruličku „drogových pytlíků“, do nichž si je můžete pro pohodlnější práci s nimi roztřídit. Drobnost, ale zcela účelná. Mluvil jsem už o německé preciznosti?
Nakonec zbývá otázka, pro koho je Agricola určena. Tak nejprve, pro koho není. Určitě uděláte nešťastný krok vedle, pokud hledáte oddechovou hru typu Monopoly, nebo chcete hrát s malými dětmi.
Jestli však máte rádi logiku, baví vás u rozloženého plánu přemýšlet, taktizovat a máte chuť zkusit něco nového a neotřelého, najdete v Agricole skvělou společnici na dlouhou řádku večerů. Možnosti, jakými ji lze dokončit, jsou nepřeberné, a hra vás tak ani po x-tém dohrání neomrzí.
Agricolu bych přirovnal k italské kuchyni. Ta se proslavila tím, že za použití několika ingrediencí zná rozsáhlé množství různorodých pokrmů. Desková hra Uwe Rosenberga funguje stejným způsobem: do jednoduchého schématu zasadil neobvykle komplexní a pestrou hru, která vám při každém zahrání otevře nové kombinace chutí. Je už pouze na vás, zda budete znamenitými kuchaři.
Cena: 850 Kč
