Sony začala v roce 2006 prodávat konzole PlayStation 3 s možností nainstalovat i jiný operační systém. S nainstalováním nového firmwaru, což je, laicky řečeno, jakýsi vlastní operační systém konzole, možnost instalace alternativního systému končí.
Není divu, že se objevují případy, kdy uživatelé firmu Sony žalují. Zatím se hovoří pouze o případech v Americe. Pokud by k tomu došlo i v Evropě, vznikla by tím značně zajímavá situace. Není totiž úplně jasné, kdo by zákazníkům měl platit náhrady.
Zákazníci argumentují tím, že si koupili produkt, který disponoval inzerovanými vlastnostmi. Nyní o jednu z nich přicházejí.
Sony svůj krok zdůvodňuje snahou zvýšit bezpečnost svého produktu. Uživatelé jsou přesvědčeni, že chce pouze zabránit softwarovému pirátství.
Řešení by mohlo vypadat jednoduše: nový firmware do své konzole neinstalovat. Háček je ale v tom, že průběžné aktualizace firmwaru si žádají nové hry. Nemluvě o tom, že nové verze do konzole naopak i přidávají nové funkce, o které by byl uživatel, jenž si ponechá starší verzi, ochuzen. Týká se to pouze prvních verzí PlayStation 3, protože revidovaný model PS3 Slim funkcí pro instalaci dalšího operačního systému vybaven již nebyl.
Zloba zákazníků, kteří si PS3 koupili hned na začátku jejího života, je tedy v principu na místě, aniž bychom pátrali po tom, kolik z nich zmíněnou funkci ve skutečnosti využívá. Otázkou ovšem je, jak jejich žaloby nakonec dopadnou, přinejmenším u nás v Evropě. Podle právníka Jase Purewala totiž britské a obecně evropské právo s takovými situacemi víceméně nepočítá.
"Vyvstává zde otázka, kdo by vlastně měl platit náhrady," tvrdí Purewal. Není jasné, zda by kompenzaci měl zákazníkům vyplácet výrobce nebo prodejci. Vlastnosti konzole byly propagovány mimo jiné i právě prostřednictvím prodejců. I z běžného "selského" přístupu k věci navíc plyne, že když nějaký produkt nefunguje tak, jak má, jdeme s reklamací tam, kde jsme ho koupili.
Na druhou stranu se ale nejedná o případ, že by se něco "rozbilo", ale o situaci, kdy výrobce tak říkajíc "centrálně" změnil vlastnosti svého produktu. Přesto se již objevil případ, kdy byl nespokojený zákazník odškodněn prodejcem.
Britská větev Amazonu vyplatila stěžujícímu si zákazníkovi, jenž si konzoli nadále ponechal, přes 71 britských liber. Stalo se tak i přesto, že jeho konzole už byla mimo záuční dobu. Evropské právo totiž klade zodpovědnost spíše na prodejce.
"Takové případy jsou v Evropě relativně nevyzkoušené," pokračuje Purewal. "Ochrana zákazníků je důležitou součástí britského a evropského práva a klade jisté povinnosti i na prodejce. Zboží například musí mít odpovídající kvalitu nebo uspokojivě sloužit svému účelu."
Zákazníci podle Purewala mohou mít zato, že zásah do funkcí konzole může být jedním z těchto případů. Ihned ovšem dodává: "Na druhou stranu je tu argument, že výrobce může mít prostor pro případné modifikace konzole, pokud je to nutné například z důvodů bezpečnosti nebo boje proti pirátství."
Jak by dopadly evropské žaloby v této kauze, to se asi nedozvíme dříve, než někde padne první rozhodnutí. "Tento případ je velmi komplexní záležitostí a pokud by došlo k soudům v Evropě, pak by bylo zajímavé sledovat, jaká rozhodnutí by kde padla a na čí straně by soudy byly," uzavírá Purewel.
