SandyBridge čeká na zlepšení
Platforma procesorů Intel SandyBridge se i po drobných počátečních komplikacích začala usazovat v našich počítačích. Průměrnému uživateli totiž nabízí téměř vše, co potřebuje. Integrované grafické jádro není sice příliš rychlé, ale je součástí procesoru. Uživatele tak rozdělil na dva tábory: ty kteří lepší grafiku nepotřebují a ty, kteří by si ji integrovanou na procesoru raději nekupovali. Aktuální začíná být otázka, co můžeme čekat od Intelu dále.
V průběhu tohoto týdne se dostaly na internet podrobnější informace o osudu procesorů SandyBridge. Intel totiž připravuje jejich vylepšení, přičemž nemá jít o zcela novou generaci. Vývoj se prozatím nese v duchu embarga na některé klíčové informace, přesto ale začíná být jasné, že půjde o další revoluci. O nových procesorech se nyní mluví jako o čipech IvyBridge.
Revoluční změnou projde především výrobní architektura. Současné čipy se už tak vyrábí na pokročilých 32 nm. Intel ale předpokládá, že se brzy podaří dobře zvládnou také výrobu procesorů na 22 nm, která prozatím běží jen experimentálně. Zatím se zdá, že tento krok povede k dalšímu snižování spotřeby respektive možnému vyššímu pracovnímu taktu.
Méně revoluční je bohužel fakt, že procesory IvyBridge budou ve své podstatě jen zmenšenou kopií těch současných. Základ architektury, počet jader i systém vyrovnávací paměti zůstanou při starém. Nejasnosti jsou zatím v otázkách kolem integrovaného grafického jádra. Podporováno bude DirectX 11, přičemž je stále co zlepšovat.
Součástí procesoru bude jako obvykle integrovaný řadič operačních pamětí. Ten zůstává dvoukanálový a oficiálně bude podporovat moduly DDR3 do 1600 MHz. Dohady pak panují o sběrnici PCI Express. Zástupci Intelu se totiž několikrát nechali slyšet, že IvyBridge bude mít podporu pro sběrnici PCI Express 3.0. Na materiálech, které zveřejnil server DonanimHaber, však tato podpora schází. Lze ale věřit, že výsledné základní desky tuto sběrnici vskutku ponesou.
Podstatnou a vcelku příjemnou je skutečnost, že IvyBridge bude pasovat do socketu LGA 1155. Situace by dokonce měla být tak dobrá, že tyto procesory poběží v současných základních deskách. Poradit by si pak měly s některými čipsety šesté generace, ale počítá se i s nejméně dvěma zcela novými čipsety H77 a P77. Na tomto základu již budou vznikat počítače s výrazněji lepším integrovaným příslušenstvím.
Zatím si nikdo netroufá tvrdit, kdy se nové čipsety objeví. Přesto se od nich očekává přímá podpora USB 3.0 a SATA s propustností 6 Gb/s. Čipset by navíc měl umožnit lepší spolupráci grafického jádra na procesoru s výstupy na základní desce. Intel hodlá umožnit uživateli připojení až tří nezávislých monitorů.
Co se týká spotřeby, přechod mezi 32 nm a 22 nm technologií nezpůsobí velký rozdíl. Procesory tak budou vyráběny ve velmi podobných řadách jako doposud. Jejich TDP bude stanoveno nejspíše v rozmezí mezi 95 a 35 Watty. Snížit by se měly částečně výrobní náklady, ale zda je pocítíme i v prodejní ceně, není zase tak jisté.
Pokud věříte v 22 nm budoucnost procesorů od Intelu, pak vězte, že se jich ještě dlouho nedočkáme. Procesory nebudou k vidění nejméně do konce letošního roku. Poté se snad objeví alespoň funkční 22 nm vzorky. Definitivní uvedení do prodeje je plánováno až v první polovině příštího roku. Procesorům vyráběným na 32 nm architektuře tak rozhodně nehrozí brzké nahrazení.
Nejlevnější grafická karta nVidie za poslední roky
Už dříve se proslýchalo, že společnost nVidia připravuje novou levnou grafickou kartu. Jde o GeForce GT 520. Karta byla oficiálně předvedena v úterý a lákat bude hlavně na velkou grafickou paměť. Její skutečný výkon bude odpovídat ceně a rozhodně to není herní model.
Původně se předpokládalo, že GeForce GT 520 půjde do prodeje jen v Asii. Situace se však rychle změnila a poté, co sériovou výrobu ohlásila společnost Sparkle, je jistý i prodej v ČR. V cenících nalezneme GeForce GT 520 nejčastěji s poznámkou o 2 GB grafické paměti. Vyrábět se má však i o málo levnější 1 GB model.
Samotná nVidia tentokrát tvrdí, že karta obsahuje perfektní grafické jádro pro akceleraci videa, fotek a her. O tom, že k výkonu ve hrách lze mít výhrady, však přesvědčí jen letmý pohled na specifikace. Už z materiálů nVidie je jasné, že jde o jeden z nejslabších produktů, který v posledních letech opustil její laboratoře.
Grafické jádro nese celkem 48 shader procesorů a je taktováno na 810 MHz. Na kartách vyráběných podle referenčních specifikací poběží shadery na 1620 MHz. V kuloárech se ale hovoří i o možnosti, že se objeví karty také s nižším taktem shaderů.
Spíše úsměvně pak působí vybavení karty pamětí. Grafická paměť může mít sice 1 GB nebo 2 GB, ale přístup k ní nedovolí její plné využití. Paměťová sběrnice má 64 bitovou šířku a připojená paměť je typu DDR3. Její fyzická pracovní frekvence bude obvykle nastavena na 900 MHz.
Kupovat si takovouto kartu na hraní her lze přirovnat k holému šílenství. Něco pozitivního na ní ale přeci jen je. V poslední době jsme si zvykli na spotřebu v řádech stovek Wattů. GeForce GT 520 si však neřekne ani v extrémním případě o více než 29 Wattů energie. S kartou nebudete mít problém ani v kombinaci s nejlevnějšími zdroji.
Referenční model je navržen tak, aby byla výsledná karta vždy jednoslotová a nízkoprofilová. Hodit se může především majitelům malých počítačů HTPC, kteří nejsou spokojeni se současnými integrovanými jádry. Jelikož karta nabízí všechny technologie nVidie, může být používána i na občasné renderování.
Lákavá bude na GeForce GT 520 především cena. Ke koupi bude s jistotou i pod hranicí jednoho tisíce korun. První karty v obchodech můžeme ale očekávat spíše až ke konci dubna.
Matrox umí spojit 12 monitorů
Rozvoj hardwaru v oblasti grafických karet směřuje již léta za stále vyšším a vyšším výpočetním výkonem. Rychlost, s jakou výkon karet rostl v minulých letech, se ale začíná zdát neudržitelný. Výrobci se proto snaží přinášet i další doplňkové technologie. Mezi ně kromě všudypřítomného 3D zobrazení patří například i možnost výstupu na více monitorů.
AMD nabízí dobře známou technologii EyeFinity, v rámci níž dokáže nabídnout až šest nezávislých monitorů. nVidia jí konkuruje dílčí součástí technologie 3D Vision, se kterou teoreticky zprovozníte obraz na třech monitorech. Specialistou v tomto oboru je ale, zdá se, také společnost Matrox, která v těchto dnech prezentovala svůj modulární systém, který má za poměrně nízkou cenu přinést HD zobrazení na celkem dvanáct monitorů.
Systém se jmenuje Matrox Mura MPX. Ke zprovoznění vyžaduje počítač se základní deskou podporující karty PCI Express 16x a to v co nejvíce slotech. Do těchto slotů se pak podle počtu požadovaných monitorů osadí zobrazovací karty. Nejde přímo o karty pro herní grafiku, protože zde nalezneme také analogové vstupy pro zpracování videa.
Matrox zatím zveřejnil zoufale málo informací o možnostech práce ve 3D. Jisté je jen to, že displeje jsou následně k počítači svázány pomocí kanálu s propustností 8 GB/s. Komunikační kanál je přemostěn několika přepínači a data se přenášejí prostřednictvím optických kabelů. Displeje pak mohou být umístěny až 1 km od počítače, na kterém se zpracovává grafika.
I přes tiskovou zprávu Matroxu, která hlásá brzký příchod podobné techniky do domácností, lze vytušit, že celé řešení bude příliš drahé. Technologie jsou totiž pro běžný obývák předimenzované a těžko se najde někdo, kdo by za ně byl ochoten zaplatit. Nic na tom nemůže napravit ani bezztrátové podání barev a reálný přenos FPS.
Zdroje: ChipHell, Dailytech, Digitimes, DonanimHaber, Intel, nVidia, Matrox, The Inquirer, VR-Zone, Xbitlabs & ZD Net
