Prezentace přiblížila válečnou zónu na hranicích Íránu a Iráku známou již z oficiálních trailerů. Do oblasti, kterou sužují zemětřesení, vyslala americká armáda svou jednotku. Její součástí byl i hlavní hrdina Henry Blackburn, z jehož pohledu jsme po výsadku mžourali na oslňující světlo, které udalo tón celé prezentace: maximální důraz na detail a realistickou grafiku. Prostředí dýchalo životem. Kusy látky se třepotaly ve větru, vzduchem vířil prach a stíny se kývaly společně se stromy, které je vrhaly.
Výtečné ale jen jednou
Blackburn v úvodu vyslechne cíl mise a společně s několika vojáky proběhne úzkými uličkami, které oživuje i propracovaný zvuk. V dálce tak jsou slyšet helikoptéry. Vojáci komentují aktuální dění. Úvod je, s ohledem na současné hry, dlouho bez akce. Navozuje atmosféru a nechává čas na vnímání detailního prostředí. Autoři ostatně tvrdí, že nový Battlefield nemá být o neustálé akci. Chtějí, aby hráčům přiblížil pocity skutečného vojáka, který nestřílí nepřátele po stovkách.
Tým po chvíli dorazí na parkoviště, kde odstřelovač zasáhne jednoho z parťáků a čas se na chvíli zpomalí. Je to právě ten moment, kdy hra naznačí vysokou míru skriptovanosti, která při bezchybném hraní zaručí onen filmový dojem. Pokud však hráč v nějaké pasáži zemře, opakovaný průchod bude téměř nachlup stejný a filmový dojem je rázem na obtíž. Hrát stejnou pasáž několikrát je totiž asi stejně zábavné, jako si opakovaně pouštět náhodnou část filmu.
Vraťme se ale zpět na parkoviště, kde Blackburn svého postřeleného kamaráda vláčí do bezpečí. Obratem se vydává zpět vstříc nepřátelské jednotce, která parkoviště okupuje a útočí z balkónu blízkého domu. Prostranstvím létají oblaka prachu a okolo sviští kulky. Některé méně plynulé pohyby nepřátel zároveň připomínají, že je hra stále ještě ve vývoji. Animace jsou však povětšinou velmi uvěřitelné, a drobné škobrtnutí tak DICE s radostí odpouštíme.
Po krátké přestřelce na parkovišti nezbývají žádní nepřátelé a je třeba se vypořádat s útočníky na balkónu. Předvádějící vývojář několikrát "omylem" zasáhne betonový panel pod nepřítelem, a z balkónu tak v oblacích prachu létají kusy zdi. Někteří nepřátelé jsou rázem bez krytí a jejich likvidace je již otázkou pouhého okamžiku. Právě tenhle moment připomene, jaký důraz DICE kladou na ničitelné prostředí.
Grafika ošálí smysly
Následuje střih, při kterém se jednotka vydává zabít odstřelovače. Tým se po chvilce objevuje před dveřmi, které vedou na střechu panelového domu. Jeden z vojáků je vykopne. Nám se naskýtá pohled, při kterém si prvně v životě pletu počítačovou grafiku se skutečností. Okolní domy i celé prostředí působí naprosto reálně a nastavují novou laťku fotorealistické grafiky.
Na kochání prostředím však moc času není, během několika vteřin se nejbližší květináč rozlétá na tisíc kousků a jednotka opatrně přebíhá z jednoho krytu do dalšího. Každou chvíli kolem prolétne kulka, svištění se vždy ozývá nepříjemně blízko uší a výhled často zahalují kusy rozstřeleného panelu.
Místo útoku tak vojákům nezbývá než se po střeše plížit na výhodnější pozici. Po chvíli hrdinovi jeden z parťáků hází raketomet. Blackburn jím zaútočí na ohromný panelový dům, ve kterém se odstřelovač ukrývá. Trefit tak veliký dům není velké umění. Jeho části se tak za okamžik bortí a celá struktura se efektně sesouvá k zemi. Opět je vidět oblaka působivého kouře a oči se těší drobnými detaily.
Pompézní destrukce
Ve třetí pasáži se hrdina plíží šachtou, která opět působí velmi realisticky. Šachta vede do sklepa některého z domů a je v ní připravená nálož, kterou Blackburn úspěšně zlikviduje. Radost z odpojení správného kabelu však netrvá dlouho. Na protější stěně se objevuje silueta, která až nápadně připomíná člověka. Zásah do obličeje nás jen utvrdí v tom, že to je nepřítel.
Krátký souboj, při kterém je třeba ve správné chvíli zmáčknout tlačítko myši, končí v neprospěch útočníka a Blackburn vybíhá na ulici, kde je válečná vřava v plném proudu.
Okolo pobíhají desítky vojáků, do boje se zapojuje přátelská helikoptéra a zvuková kulisa je změtí výstřelů, výkřiků a výbuchů. S ohledem na počet nepřátel dostává hrdina absurdně malý počet zásahů, přesto je dojem ze scény impozantní. Po krátkém boji se jednotka přesouvá na náměstí, kde Blackburn naskakuje do obrněného vozidla s kulometem.
Hromadný masakr se však nekoná, po odstranění několika vojáků přichází mohutné zemětřesení, které bortí panelový dům. Ten za dech beroucích efektů padá k zemi. V jeho trajektorii však právě prolétá spřátelený vrtulník, který společně s domem končí v troskách. Demo končí, novináři tleskají a následuje prostor pro otázky.
Vývojáři jsou však s ohledem na (pod)zimní datum vydání skoupí na informace, a nesčetněkrát jsme tak slyšeli: "To vám zatím nemůžeme prozradit." K příběhové části hry řekli, že úrovně budou rozlehlé a pokaždé prý bude možné se k cíli dostat více způsoby.
Nový Battlefield má být "duchovním následovníkem" druhého dílu a rozkazy vojákům dávat nepůjde. I síťová hra má být blíže Battlefieldu 2 nežli Bad Company 2. Hra se vyvíjí za pomoci válečných poradců a mise budou obsahovat i řízení různých vozů. Některé z úrovní mají být zaměřené právě na pohyblivou vojenskou techniku.
Prezentace běžela na PC, které vývojáři považují za hlavní platformu a je nutno uznat, že grafika je skutečně ohromující. Po zhlédnutí příběhové ukázky přisuzujeme Battlefieldu veliké šance na pozici letošního krále válečných stříleček. A to mluvíme o hře, jejíž doménou vždy byla síťová hra. Call of Duty tak letos má vskutku obstojného vyzyvatele.
