Razie v jihokorejském Soulu odhalila netradiční vedlejší přivýdělek režimu KLDR. Čtveřice Jihokorejců a jeden Číňan měli organizovat skupinu až 30 hackerů. Společně vytvářeli programy automaticky spravující herní účty (tzv. boti) a formovali z nich nepřetržitě pracující "továrny".
Lineage II: Gracia Final
Boti ve hrách jako Lineage nebo Dungeon Fighter Online budovali a shromažďovali majetek, který následně členové skupiny prodávali za reálné peníze lidem snažícím se snadno a rychle vylepšit své herní postavy.
Podobná praktika je sice nelegální (zakazuje ji v licenčním ujednání výrobce hry), leč stále často k vidění. Konec konců, na rychlém a placeném vylepšení hráčské postavy funguje i řada legálních mikrotransakcí.
Hackeři přitom získali nezanedbatelnou částku 6,3 milionu dolarů, z nichž si polovinu ponechali a polovinu měli přeposlat na severokorejská konta. "Pravidelně kontaktovali agenty KLDR kvůli bližším konzultacím," sdělil během oznámení Chung Kil-hwan, jeden z důstojníků jihokorejské policejní složky pro vyšetřování mezinárodního zločinu.
Jihokorejské orgány obvinily zadržené hackery z porušení licenčních úmluv. Severní Korea jakoukoliv spojitost s hackery popřela a událost označila za lež.
Vrcholek ledovce
Skupina byla v kontaktu s údajnou severokorejskou vládní agenturou Office 39. Ta má pro režim Kim Čong-ila získávat peníze celou řadou nelegálních aktivit včetně prodeje zbraní či drog. Ačkoliv je KLDR postižena dlouhodobou krizí a s tím souvisejícími hladomory, financuje zároveň svůj jaderný program a 3. největší armádu na světě.
Muž pracuje na počítači v pchjongjangském muzeu. Na pomalou kyberrevoluci v nejuzavřenějším režimu světa dohlíží i vůdci Kim Ir-sen a Kim Čong-il.
Nejde o první a pravděpodobně ani poslední podobný případ. Už na jaře měli být severokorejští hackeři zodpovědní za pád serverů jihokorejské banky Nonghyup. Tvrdí se, že KLDR navzdory své zastaralé technologii buduje a udržuje celou armádu hackerů.
Získat 6 milionů dolarů ve snaze přilepšit KLDR může znít podobně, jako hrát poker a výdělky vkládat do státního rozpočtu. V on-line hrách se ale točí horentní sumy peněz a to zvláště v Jižní Koreji, kde videohry tvoří součást národní kultury. Ostatně, videoherní průmysl už v zisku dvojnásobně předstihl ten filmový.
Před časem list Guardian přinesl informace o tom, že podobné "virtuální farmaření" je významným zdrojem příjmů obyvatel zemí třetího světa. Virtuální zboží totiž má své nadšené odběratele, a kde je poptávka, tam je i nabídka.
