Například katedra digitálních her z Univerzity elektronických komunikací v Ósace má přes 500 studentů, kteří zde studují buď programování nebo grafiku. Nedílnou součástí výuky jsou ale i předměty a "praktika", kde se grafici učí, jak spolupracovat s programátory a naopak. Aby si dokázali přesně předat poznatky a požadavky, a aby si tak při práci dokonale "rozuměli", což byl dosud podle představitelů katedry závažný problém.
Z učeben katedry již vyšlo pět her komerčně šířených prostřednictvím Apple AppStore a dvě další čekají na vydání. Mezi absolventy hledají nové naděje i herní firmy. Do opravdu velkých a významných společností se ale po škole dostane jen 10 % nejlepších absolventů. Nejaktivnějšími lovci jsou na ósacké katedře firmy Capcom a Sega.
TGS 2011: stánky škol, poskytujících vzdělání v oborech blízkých tvorbě počítačových her
Kousek vedle měla stánek Počítačová fakulta Niigata. Systém je obdobný jako v Ósace, ovšem s tím rozdílem, že významné firmy se podílejí i přímo na výuce. Vždyť i přímo jejich stánek byl vyzdoben logy firem Microsoft, Namco Bandai a AQ Interactive, které školu sponzorují.
Microsoft fakultě dodává softwarové i hardwarové vývojářské nástroje. Role firem Namco Bandai a AQ Interactive je pak poněkud odlišná. Podle všeho poskytují fakultě své enginy, ale díky jisté jazykové bariéře si tím nejsme úplně jistí.
Ve skutečnosti na tom ale nesejde, důležité je, že školu podporují, a to poměrně velkoryse. Na oplátku pak tyto společnosti mají zajištěna první místa při "draftu" nových nadějí z řad absolventů.
TGS 2011: stánky škol, poskytujících vzdělání v oborech blízkých tvorbě počítačových her
Škola zároveň spolupracuje s podobně zaměřeným institutem ve Francii. Dosud kooperace probíhala pouze na bázi klasické výměně studentů, nyní začali nově společnými silami vyvíjet hru.
Nezbývá tedy než si několikrát povzdechnout. V našich končinách je jakýkoliv náznak možnosti studovat obor zaměřený alespoň částečně na vývoj her považován za malý zázrak, ale v Japonsku je to téměř běžná věc. Jen na výstavě se totiž takto prezentovalo více než 20 škol a kdo ví, kolik je tam dalších podobných, které se na Tokyo Game Show neukázaly.
Druhý závistivý povzdech pak směřuje k nekompromisní prezentaci. Zatímco u nás se výsledky grantových projektů většinou nedostanou dál než k vrátnici fakulty, japonské školy si postaví stánek a po čtyři dny ukazují doslova celému světu: podívejte se, co umíme!
