V roce 2069 dosahuje technologický pokrok svého vrcholu. Stále výše, rychleji a dále. Lidé chtějí být výkonnější, a neváhají si proto nechat do mozku nainstalovat nano čipy. Jimi mohou mimo jiné ovládat internet, informace, zprávy, on-line konto. Zkrátka celý svůj život.
Poptávka je velká. Kdo je očipovaný, náleží k elitě. Konkurenční boj mezi třemi korporacemi (Eurocorp, Cayman Global a Aspari) propuká v otevřený konflikt. Zatímco firmy hýčkají své zákazníky v luxusních resortech umístěných vysoko ve městech jako Los Angeles, New York či Taipei, dole to vře.
Syndikáty bojují o technologie a proti nim povstává čtvrtá síla: plebs, který si čipy dovolit nemůže.
Syndicate bude postaven na dvou silných pilířích. Tím prvním je příběhová kampaň, ve které si střihnete roli agenta uprostřed komplikované zápletky, v níž často nebude příliš jasné, kdo je dobrý a kdo zlý.
To v druhém pilíři, kooperativní hře, už bude jasněji. Až ve čtyřech hráčích se stanete vojáky jednoho ze syndikátů a povedete válku proti konkurenci. Hlavně touto částí hry se autoři chtějí přiblížit originálu, izometrické strategii z roku 1993. Nový Syndicate bude pochopitelně odlišný, avšak důraz na taktiku bude opět důležitý. Tentokrát ale nebudete taktizovat s umělou inteligencí, nýbrž s živými spoluhráči.
Tvůrci už kooperativní část prezentovali, takže se můžeme podívat přímo na to, jak se Syndicate v tomto módu hraje. Na mapě New England máme za úkol zcizit cennou technologii, přístroj zvaný Leonardo, z centrály syndikátu Eurocorp.
Začátek je zvláštní. Nevolíte žádnou třídu, ale pouze zbraně. Každý hráč si může vzít dvě, přičemž na výběr jsou klasické pušky, samopaly, brokovnice a pistole. Standardně jsou k dispozici dva granáty, ale důležitější je takzvaná schopnost Breach.
S její pomocí můžete hackovat nano čipy nepřátel a manipulovat tak jejich chování. Použití této schopnosti je přitom snadné a velmi intuitivní. Stačí z pohledu vlastních očí namířit na nepřítele a stisknout klávesu pro hackování. Jakmile je čip přepsán, protivníka sklátí k zemi elektrošoky.
Využívání všech schopností je důležité. Syndicate totiž nebude jednoduchou hrou. Při neopatrném postupu hned spustíte alarm, což přivolá desítku po zuby vyzbrojených nepřátel. S vypětím všech sil se sice ustřílet dají, ale jednak je to zdržení a pak také velké riziko, protože stačí pár zásahů a jdete k zemi.
Takže si rychle zvyknete na chytřejší, důvtipnější a tišší způsob hraní. Nepřátele je radno likvidovat hezky jednoho po druhém, nejlépe tak, aby ani nestačili vystřelit nebo zalarmovat kolegy.
Jenže ani tak nebude Syndicate přinejmenším v kooperativním módu žádnou procházkou růžovým sadem. Umělá inteligence nepřátel se totiž jeví už teď jako velmi vyspělá. Navíc se zdá, že na prvních několik pokusů je úroveň prakticky nezvládnutelná. Neznáte totiž nejrůznější bezpečnostní systémy, na které je třeba být připraven. Nebo s nimi alespoň počítat.
A opravdu, jediným způsobem, jak úroveň zvládnout, je chytrá kooperace v týmu. Čtyři jsou ideální počet, který si dokáže poskytovat podporu a krýt se. Neobejdete se ani bez neustálého zpřístupňování nových zbraní a hackovacích specialitek.
V mnoha moderních titulech je hra více hráčů přítomná jen proto, aby bylo co napsat na obal. Syndicate však ke kooperaci tíhne tak nějak historicky a spolupráce čtyř hráčů se do tohoto konceptu skutečně hodí. Autoři si to zjevně uvědomují a chystají dostatečně bohaté kooperativní vyžití, které navíc půjde snadno rozšiřovat formou stažitelných přídavků.
