RECENZE: Úvodní kontroverze byla na Dead Island Riptide nejzajímavější

Sběratelská edice hry Dead Island vyvolala vlnu kritiky. Obsahovala totiž ženské torzo, jehož zahrnutí řada lidí označovala za sexistické. Hra samotná je sice zábavná, zároveň se však až příliš blíží prvnímu dílu.

Regulérní druhý díl se s jistotou nekoná. Autoři použili to dobré, ale bohužel často i to špatné z dílu prvního.

Kontroverzní torzo

Zkrvavená část ženského těla působí téměř jako marketingová provokace. Vydavatelství se za nápad obratem omluvilo a torzo nikdy nespatřilo světlo světa (čtete více).

Dead Island byla nečekaně poctivá dávka zábavného řádění na tropickém ostrově Banoi, který zasáhl nebezpečný virus a proměnil jeho obyvatele v chodící krvelačné mrtvoly. Vzhledem k tomu, že se hry prodaly čtyři miliony kusů, vrhli se autoři z polského studia Techland kout železo, dokud je žhavé. Výsledkem je pokračování, které je od originálu na první pohled a snad i zahrání k nerozeznání. Má to své výhody i zrádnosti.

Zamořeno zombíky

V úvodním filmečku se dozvídáme, že snaha party vůči viru imunních hrdinů přišla vniveč, protože se shodou tak trochu konspirativních okolností dostávají na sousední ostrov Palanai, který je zombíky snad ještě zamořenější než Banoi, a tak to celé začíná nanovo.

I když ne tak docela. Hráči prvního dílu mohou z útrob svého pevného disku vyhrabat uloženou pozici a s ní i původní postavu a začít hrát se známým hrdinou.

Kdo pozicí nedisponuje, nebo jedničku nehrál (není to žádná přítěž), vybere si jednu z pětice různě specializovaných postav i určitou porci schopností, která mu bude dána od počátku do vínku.

Po relativně rozlehlém ostrově se můžete pohybovat zcela volně, byť přinejmenším zpočátku nebudou poznávací procházky pravděpodobně vaší oblíbenou aktivitou.

Pozor, nebezpečí

Prakticky každá výprava mimo hranice dobytého tábora znamená velké ohrožení. Nikdy nevíte, do jaké šlamastyky vás zombíci dostanou. Někdy si vás nemusí ani všimnout, někdy se vám kolem nich podaří proběhnout, ale jindy se jich na vás sesype celý houf, což je pořádný problém.

Dead Island Riptide

Dead Island Riptide

Jistotou nejsou ani vozidla, do kterých se pro úsporu času můžete posadit a zdolat jimi delší vzdálenosti. Větší množství nemrtvých vás však dokáže zastavit i tak. Bohužel se na tom podepisuje i špatné ovládání aut, která v určitých situacích nechtějí zatáčet, či couvat. Zkusit můžete i loďky, s nimiž se lze plavit po kanálech a pobřeží.

Dead Island Riptide vypadá jako akce, ale stejně jako první díl je to zejména hra na hrdiny se vším, co k tomu patří. Svou postavu tak budete postupně vylepšovat. S každou úrovní získáte bodík, který můžete investovat do jednoho ze tří stromů schopností. Úrovně a bodíky přibývají pomalu, a proto je nutné aspoň trochu se specializovat. V pozdějších fázích hry se totiž o některé schopnosti budete muset pořádně opřít.

Neméně důležitou roli hrají předměty, v tomto případě zejména zbraně. V zásadě se můžete specializovat na chladné zbraně na blízko, nebo na zbraně střelné. Oba styly jsou přibližně stejně účinné, ale z mydlení zombíků holemi, sekáčky na maso nebo noži budete mít možná přeci jen lepší pocit.

Zbraní budete nacházet obrovské množství a sem tam vás potěší opravdu kvalitní kousek. O to více zamrzí, že tvůrci nezapracovali na inventáři, který je stále velmi nepřehledný a špatně ovladatelný. Stejně tak veškerá manipulace se zbraněmi není zrovna komfortní.

Zbraně totiž musíte poměrně často opravovat, jelikož se bojem poškozují, a můžete je podle nalezených plánů také vylepšovat. K tomu je zapotřebí všech možných, na první pohled zbytečných předmětů, které se vám hromadí v inventáři, či ve skladišti a po pár hodinách o nich zcela ztratíte přehled.

Žánrový mix

Vzhledem ke kombinaci žánrů rozhoduje v boji jak šikovnost, tak úroveň hrdiny a jeho zbraň. Za neúspěchem však bude většinou přece jen nedostatek šikovnosti, protože úroveň zombíků se přizpůsobuje té hráčově, takže proti sobě budete mít vždy rovnocenné nepřátele.

Úroveň obtížnosti přitom není nasazena zrovna nízko. Naopak, je nastavena tak, aby hráči měli od začátku do konce co dělat. Není to od věci, protože to nutí k taktickému postupu. Časem budete dobře rozmýšlet, jakou zbraň zvolíte, jak dlouhý útok si můžete dovolit a zda náhodou v příhodný okamžik neodběhnout. Veškeré aktivity kromě chůze stojí energii, která se rychle vybíjí i dobíjí, ale i okamžik bez ní může být v chumlu zombíků osudný.

Hlavní je spolupracovat

Dead Island Riptide ještě více než první díl sází na kooperaci. Přímo do vaší hry se mohou připojit další hráči ve stejné příběhové fázi. Hrajete tak spolu, a přesto každý zvlášť, protože zombíci se přizpůsobují úrovni každého hráče separátně. Stejně tak dostanete vlastní odměnu i zkušenosti.

Mydlení zombíků je pak pochopitelně mnohem zábavnější ve čtyřech, ale i ve dvou je to lepší než hrát sám. Právě proto je nutné pochválit jednoduchost, s jakou lze do spolupráce vstupovat a zase ji opouštět.

Horší je to s obsahem hry. Ten po vcelku slibném úvodu rychle zabředne do samoúčelnosti a příběh představuje pouhou linku využívanou k honění hráče z jednoho místa na jiné.

Cestou můžete nabírat libovolné množství z přehršle vedlejších úkolů. Jejich problém je však stejný jako těch příběhových: nejsou zajímavé a takřka všechny spočívají v tom, někam se dostat a někde něco sebrat a přenést. Novinkou jsou pak zpestřující vložky v podobě drsných zón smrti a obrany tábora, kdy je třeba rozmístit ploty a pak se skupinou domorodců hájit hranice.

Dead Island Riptide tak disponuje spoustou obsahu, ale bohužel jen minimem zajímavého. Hráči si musí vystačit s vylepšováním hrdiny a bojem se zombíky. Není to nezábavné, ale je to prakticky stejné jako v originálu. A už jemu byl vytýkán stereotyp.

Ale pokud vás nepotkal, případně jste původní hru nehráli, není pro vás Dead Island Riptide vůbec špatnou volbou. Hra přes své chyby funguje dobře a místy je velmi zábavná, zejména pak v kooperaci.