Za dobu své více než dvacetileté existence už se série Need for Speed zkusila vydat téměř všemi možnými směry, ale nejlépe jí to sluší ve vodách toho nejpřímočařejšího mainstreamu.
Na co brzdy?
Díky tunningu si můžete postavit závodní auto i ze zrezivělých vraků.
Jakkoli to možná zní urážlivě, není nic špatného na tom, chtít si zajezdit v nádherné grafice s těmi nejsilnějšími auty současnosti a nemuset přitom řešit tuhost tlumičů nebo vzorek pneumatik. Ono v Need for Speed není potřeba řešit prakticky nic, vlastně ani brzdění, přesto se u ní dá skvěle pobavit. Pokud tedy přistoupíte na její pravidla. Předloňský restart jasně ukázal, kudy se chce série nyní ubírat, a komu se to nelíbí, ať raději rovnou přestane číst. Payback totiž pokračuje úplně stejným směrem, jen u toho ještě víc dupe na plyn.
Porno s auty
Policie samozřejmě chybět nebude.
S pokusy přinést do automobilové hry nějaký příběh už série koketuje dlouho, ale vždy to skončilo jen u porovnávání pindíků se stále lepšími a lepšími soupeři. Ono co se dá také pořád vymýšlet, když herní náplní dosud byla jen čistě snaha dostat se do cíle jako první? Jediné, na co se autoři dosud soustředili, byla nadměrná velikost hrudníků ženských hrdinek. Zřejmě aby se z nich dala dobře přečíst jména všech sponzorů. Letošní verze to však zkouší jinak, alespoň tedy podle ukázky, kterou jsem si mohl na vlastní ruce vyzkoušet během akce EA Play.
K zahrání byla stejná část hry, kterou jsme viděli během tiskové konference.
Místo klasického závodění nás tentokrát čekala opravdová automobilová honička, která jako by vypadla z Rychle a zběsile. Nejprve jsme museli na dálnici dohnat nákladní auto převážející utajený obsah, poté se zbavit pronásledovatelů, kteří nám šli po krku, a nakonec celou zásilku ukrást. V jádru je to sice samozřejmě pořád jen o tom, jet co nejrychleji a vyvarovat se kolizím, ale díky okolní omáčce celá jízda působí daleko dramatičtěji. Přece jen, když se musíte se svou spolujezdkyní držet co nejblíže kamionu, na který hodlá přeskočit, je to úplně jiná káva, než když vám maximálně hrozí, že jen skončíte mimo stupně vítězů.
Hráčem ovládané závodní pasáže jsou plynule provázány s filmovými předěly, což na jednu stranu zvyšuje pocit, že jste „opravdu tam“, na druhou vám hra v těch nejvypjatějších momentech bere ovládání z rukou. Po chvíli mi přišlo, že místo závodů hraji klasicky naskriptovaný tunel, kdy se jen musím dostat k dalšímu checkpointu, aby se příběh zase posunul dál.
Jinak vše při starém
Neříkám, že je to tak špatně, jen je potřeba se na tuto skutečnost připravit. Ale kromě těchto příběhových „misí“ má jinak jít o stejný model, jaký značka Need for Speed předvádí posledních pár let. Tedy o rozlehlý otevřený svět, v němž si svobodně můžeme vybírat výzvy, nacházet si vlastní zkratky a soupeřit s kamarády. Jen místo městského prostředí se tentokrát vše odehrává v typicky „americké“ poušti. Celý svět má samozřejmě být daleko větší a detailnější než kdy předtím. Jak by také ne, že?
Novinkou v tunningové části hry budou tzv. legendy, které musíte zrekonstruovat z nalezených vraků.
Hra tentokrát naštěstí nebude vyžadovat trvalé připojení k internetu, neznamená to však, že by on-line složka byla zanedbaná. Nedílnou součástí série jsou honičky s policí a tunning, ani jedno samozřejmě nesmí v Paybacku chybět. Nezbývá než věřit autorům, že se v těchto oblastech od minula alespoň nezhorší, protože na místě jsem si nic z toho vyzkoušet nemohl. Že nebudou chybět ty nejvíce cool automobily těch nejznámějších značek (včetně experimentálních prototypů) a našlapaný elektronicky soundtrack, snad zmiňovat ani nemusím, bez nich by to snad ani nešlo.
Celkově se mi nové Need for Speed opravdu líbí. Jen ti konzervativnější závodníci, kterým záleží především na samotném dojmu z jízdy, by měli vyhlížet spíše nové díly značek Forza nebo Gran Turismo. Payback totiž bude arkáda toho nejhrubšího zrna.
