V pondělí 17. 7. vyšla finální verze MMORPG Albion Online. Jakkoli zajímavě tato hra vypadá, po zaslechnutí názvu Albion mi automaticky naskočí úplně jiná hra a tou je nezapomenutelný kousek od německých Blue Byte z roku 1995. Pojďme si ji trochu připomenout, ať pamětníci zamáčknou slzu nostalgie a mladí hráči vědí, že skvělé rozlehlé a otevřené světy tu byly už dávno před Skyrimem a Zaklínačem.
Proč název Albion?Autoři při vymýšlení názvu hry měli několik podmínek. Měl kvůli příběhu odkazovat na keltskou mytologii, počáteční písmeno A vždy zajišťuje hře lepší pozici v herních obchodech a kvůli plánované DOSové verzi měl mít název maximálně 8 znaků, aby nedošlo k jeho systémovému zkrácení. Albion je tak naprosto ideální titul, přestože s Anglií nemá hra vůbec nic společného. |
Klasický pohled z ptačí perspektivy měl v Albionu několik úrovní přiblížení.
U žádné jiné příběhové hry jsem zřejmě nikdy nestrávil více času. Magický svět Albionu, kombinující v sobě sci-fi a fantasy prvky, se stal mým druhým domovem téměř na celý rok. Dnes bych se toho kvůli nedostatku času bál, ale během školní docházky bylo dost času pečlivě prolézat každý z mnoha ostrovů o rozsahu, který by dnes vystačil na samostatný titul.
Modrá, nikoli zelená planeta
Rozmanitost nepřátel nebyla nejsilnější stránkou hry.
Příběh hry má značně ekologický podtón, a přestože se odehrává až ve 23. století, paralely s dnešním světem jsou zjevné. Vesmírný koráb Toronto se blíží k pusté, neobydlené planetě bohaté na minerální zdroje, které se chystá vytěžit do posledního zrníčka. Hlavní hrdina Tom Driscoll souhrou náhod na planetě přistane a objeví, že je ve skutečnosti nejen plná života, zeleně a vody, ale i domovem inteligentní civilizace kočkolidí zvaných Iskai. Podaří se Tomovi zvrátit rozhodnutí zlotřilé megakorporace a planetu Albion zachránit? Nalézt odpověď na tuto otázku není nic snadného a rozhodně ne krátkého, odvážím se dokonce tvrdit, že většina hráčů se ji kvůli velice dlouhé herní době nikdy nedozvěděla.
Některé scenérie působí nádherně dodnes.
Epický příběh však začíná skromně. Po ztroskotání záchranného modulu se ocitáte v péči pohostinných domorodců a seznamujete s místními podmínkami. A právě na této parketě Albion naprosto exceluje a do dnešního dne se nenašlo příliš jiných titulů, které by se propracovanosti herního světa alespoň přiblížily. S přírodou silně spjatí Iskaiové, kteří využívají sílu přírody (prostě normálně kouzlí), jsou daleko více než jen mimozemskou verzí elfů. Jejich specifickou kulturu, řeč, zvyky a politiku je vyloženě radost prozkoumávat.
S tím, jak hráč v příběhu postupuje dále, noří se do místního světa stále hlouběji a hlouběji. Objevuje místní faunu a floru, unikátní geografii a politickou situaci. Na Albionu žijí i potomci lidí, kteří jsou odkojeni keltskou kulturou, a jak už to tak u lidí bývá, vedou spolu jednotlivé skupiny malicherné spory.
Pixelové umění
V dungeonech a městech se kamera přepínala do pohledu z vlastních očí.
Propracovaný a do detailů dotažený svět by zřejmě vyšuměl do ztracena, kdyby se jej nepovedlo věrohodně zpracovat po grafické stránce. A tady přichází další z fantastických nápadů, kterými je Albion doslova nacpán. Aby se dosáhlo maximálního efektu a hra vám ukázala ze svých krás co nejvíce, zapracovali autoři několik různých pohledů na okolní svět. Většinu času strávíte ve 2D nadhledu, který vám umožní vnímat krásy okolí. Albion v tomto pohledu vypadá jako klasická japonská RPG, kdy za sebou hlavní hrdina vláčí svoji skupinku spolubojovníků, manipuluje s okolím a vyhýbá se setkání s nepřáteli.
RPG systémy byly jednoduché na pochopení ale důmyslné i po desítkách hodin hry.
Jakmile však dorazíte do nějakého místa, kde je potřeba vnímat detaily, přepne se hra do pohledu z vlastních očí. Díky tomu jsou zde i klasické dungeony s tajnými spínači, neviditelnými stěnami, teleporty a dalším nezbytným vybavením, které známe už od dob Dungeon Mastera. Jen se zde nepohybujeme „po políčkách“, ale plynule.
Aby toho nebylo málo, v případě střetnutí s nepřáteli se obraz přepne do speciálního bojového režimu. Ten se odehrává na tahy na „šachovnici“, která navzdory malé velikosti nabízí dost prostoru pro taktiku.
Ať už se na okolní dění díváte z jakéhokoli pohledu, vše vypadá nádherně a většina dnešních retro pixel art záležitostí nesahá Albionu ani po kotníky.
Je toho více
O Albionu by toho šlo napsat mnoho. Však i legendární recenze od Andreje Anastasova byla rozdělená do dvou čísel časopisu Score (hodnocení samozřejmě 10/10). Šlo by psát o skvělém příběhu, který možná byl předlohou pro Cameronova filmového Avatara. O jednom nepovinném questu, jehož dohrání mi zabralo více než 14 dnů. O důrazu na „sluníčkářské“ hodnoty (trvale udržitelný ekologický rozvoj, porozumění mezi různými rasami atd.), které ovlivnily můj pohled na okolní svět více než všechny hodiny Rodinných výchov a Občanských nauk dohromady. Jenže to bychom tu byli ještě zítra.
Albion je jedna z nejosobitějších her historie. Nikdy se nedočkala pokračování, což je nejspíše dobře. Na něco podobně unikátního totiž nelze rozumně navázat. Tuto legendu si dnes můžete za pár drobných pořídit na portálu GOG, ale nejprve se ujistěte, že máte dost volného času.
