Když před osmi lety studio Rockstar San Diego konečně dokončilo svůj velký projekt přezdívaný fanoušky „Grand Theft Horse“, dočkal se tým vývojářů potících krev zasloužených ovací. Hra stále platí za novodobou klasiku, které v přeplněném žánru akčních openworldů vyrostlo za ty roky jen pár zdatných konkurentů. Na letošní říjen naplánovaná dvojka vypadá úchvatně a než překryje vzpomínky na předešlý díl, pojďme si připomenout, co z něj dělalo takovou pecku.
Westernová klasika
Příběh hry nabídl prvotřídní westernové drama. Hlavní hrdina, bývalý bandita John Marston, se v něm snažil vykoupit sebe a svou rodinu z hříchů spáchaných v minulosti. Dvojice zkorumpovaných mužů zákona věznila Marstonovu manželku se synem a hrozila jejich zabitím, pokud Marston nezúčtuje s prchajícími členy svého bývalého gangu. A jelikož se hlavní hrdina s bývalými kumpány nerozešel zrovna v dobrém, morální dilema ho v tomto ohledu rozhodně netrápilo. V příběhu ovšem nešlo nic hladce, což krásně ilustroval už samotný začátek, kdy byl Marston prvním z psanců postřelen.
Ne, že by ho to zastavilo. Hon na bandity zavedl hlavního hrdinu až do Mexika, kde se nedobrovolně zapojil do právě probíhající revoluce, či do zasněžených hor a lesů severoamerické divočiny.
John Marston se v druhém díle vrátí, nebude už ovšem hlavním hrdinou. Děj se bude odehrávat před událostmi jedničky.
Testovány nebyly jen jeho pistolnické schopnosti, ale především trpělivost. Neustálým šikanováním ze strany obou strážců pořádku hra trochu připomínala podobný motiv ze zápletky GTA: San Andreas. Zkorumpované muže zákona doplňovala pestrá přehlídka šejdířů, ožralů, falešných vůdců, naivních snílků nebo hotových pošuků, jako vystřižených z onoho panoptika, na které jsme zvyklí u série GTA. Také Red Dead Redemption byla do velké míry společenskou satirou, prostředí Divokého západu jí však dodávalo na větší poetičnosti. Nebyla tak přímá a působila o něco chytřeji.
Postava Johna Marstona zkrátka neměla chybu. Jediný, kdo se mu ze série GTA blížil co do charismatu a lidskosti, byl Niko Bellic ze čtvrtého dílu. Ale zatímco Niko si svou formu naplnění „amerického snu“ zvolil víceméně dobrovolně a motiv osobní pomsty zůstával většinou schovaný za klasickou snahou o nakradení co největšího množství peněz, Marston veškerá dobrodružství podstupoval pouze za účelem shledání se s vlastní rodinou a vidinou nového začátku. Právě tento rozdíl dělal z příběhu RDR v důsledku mnohem působivější zážitek, než jaký kdy měla série GTA.
Ve městech jste mohli samozřejmě navštěvovat salóny, kde šlo hazardovat i vyvolávat rvačky.
Divoký západ jako nikdy předtím
Hráči se nerozplývali pouze nad poutavým příběhem, ale také fantastickým zpracováním herního světa. Majitelé Xboxu One X si momentálně užívají jeho nejkrásnější verzi a server Kotaku dokonce nedávno přišel s možná až příliš velkohubým prohlášením, že Red Dead Redemption ve 4K je sám o sobě důvodem k nákupu momentálně nejsilnější konzole na trhu.
Chváleno nebylo pouze nádherné grafické zpracování herního světa plného westernové romantiky, ale také jeho celková uvěřitelnost. Ježdění na koni nebylo do té doby nikdy tak zábavné a vyladěné a hra se v tomto ohledu stala příkladem pro všechny následovníky včetně Zaklínače. Během cestování jste se mohli nachomýtnout k více či méně ojedinělým momentkám ze života na Divokém západě. Setkání s lovci, úprky vězňů a přepady civilistů nebyly nic až tak neobvyklého, dodnes s mrazením v zádech však vzpomínám na scénu, kdy neznámá žena spáchala u cesty nad tělem mrtvé dcery sebevraždu.
Také lov byl v RDR zábavnější než podobná aktivita v GTA V.
Rockstar tehdy experimentoval se systémem karmy a vy jste se u některých vedlejších aktivit mohli rozhodnout, jaký přístup zvolíte. Budete spíše psancem pomáhajícím banditům a terorizujícím pocestné, nebo raději hrdinou lovícím hrdlořezy, který neodmítne pomoc lidem v nesnázích? Byl to zajímavý prvek, přesto jsem měl tehdy při hraní pocit, že se jej tvůrcům nepodařilo dotáhnout do konce. A soudě podle poslední upoutávky na druhý díl dozná právě tento systém zásadních vylepšení.
Samostatnou kapitolu tvořily v Red Dead Redemption minihry, které byly pekelně návykové a jejich hraní v online módu s živými hráči byl totální žrout volného času. Poker, kostky nebo házení podkovou zabraly hodiny a na nějakou akci v otevřeném světě si zhypnotizovaný hráč ani nevzpomněl. K tomu tu byly další aktivity a výzvy. Lov strčil tehdejšího konkurenta v podobě Assassin’s Creed 3 s přehledem do kapsy, nechyběl ale ani odchyt a krocení koní nebo pistolnické duely.
Laso, koně, revolvery...Red Dead byl westernem se vším všudy
Než přišlo GTA Online
Dohrání příběhu zabralo spoustu hodin, ale hra toho měla v zásobě ještě mnohem víc. Online mód bavil nejen zmíněnými minihrami a tradičními módy, ale i díky otevřenému světu ve stylu MMORPG, kde jste se mohli nahánět s ostatními hráči. Autoři hru v tomto ohledu zásadně vylepšili po startu skrze placená rozšíření. Kooperativních misí bylo v režimu více hráčů sice pomálu, ale stály za to. Rockstar se zde naučil spoustu věcí a Red Dead Redemption se díky tomu stalo předstupněm zlatého dolu, jakým je GTA Online.
Hra se dočkala i výborného přídavku Undead Nightmare, který byl datadiskem ze staré školy, tedy dlouhou, poctivou příběhovou expanzí s tunou novinek pro kampaň jednoho hráče i online mód.
Je pravda, že GTA 5 řadu prvků z RDR převzalo a ještě vylepšilo a nikde to není patrnější než na online módu. Na druhou stranu Red Dead Redemption nabídl mnohem silnější a vážnější příběh i exotičtější prostředí. O tom, že druhý díl bude kandidátem na nejlepší hru současné generace, pochybuje málokdo. Dorazí však i na osobní počítače?
Ta PC verze
Osobně jsem přesvědčen, že ano. Je třeba si uvědomit, že původní RDR vyšlo v době, kdy jednotlivá studia spadající pod Rockstar Games byla velmi zaměstnaná a přicházela rok co rok s novou hrou. Snad i to mělo podíl na tom, proč PC verze čtvrtého GTA byla v době vydání tak problematická. Po RDR následovala L.A. Noire, poté Max Payne 3 a šňůru utnulo až GTA 5.
Bohužel, doba se změnila. Pro tvůrce je finančně výhodnější podporovat online složky aktuálních hitů a vydělávat na mikrotransakcích. I proto se GTA 5 nikdy nedočkalo příběhového rozšíření, ačkoli v plánu podle všeho původně bylo. Ale abychom byli fér, finanční a časové náklady na vývoj hry, která by nezklamala fanoušky, jsou dnes obzvlášť v případě Rockstaru naprosto astronomické.
Že by za takových podmínek vydavatel upustil od vydání hry pro celou PC platformu, se mi proto zdá krajně nepravděpodobné. Háček? Vzhledem k perfekcionismu tvůrců si na vytouženou konverzi budou muset majitelé PC patrně dost dlouho počkat.
