Jak jazykově vybavenější již vědí, slovo engine znamená v angličtině motor a lepší přirovnání by se jen těžko hledalo. Ať už se scénáristé, grafici a vůbec všichni ostatní jakkoli vyřádí na vnější „karosérii“ hry, vždy musí brát ohled na to, aby to zvolený motor dokázal utáhnout. Engine není totiž zodpovědný jen za grafiku, ale prakticky za vše ostatní, simulací fyziky a zvukem počínaje, síťovým kódem a umělou inteligencí konče.
V současnosti se celosvětově používají dva hlavní enginy, a to Unreal a Unity. Oba jsou sice k dispozici zdarma, a tak k nim Rusové přístup zcela neztratí, nebudou však moci těžit z oficiální podpory ani si je podle svých potřeb dále modifikovat. Vývojáři si samozřejmě mohou naprogramovat vlastní nástroje, tak se to ostatně dělalo kdysi (viz náš článek o historii herních enginů), dnes už je však podobné řešení velice náročné.
Ještě než se válečné štěstí překlopilo na stranu Ukrajiny, které se v posledních týdnech daří dobývat část ztracených území zpět, holedbali se ruští představitelé plánem „digitální soběstačnosti,“ a slíbili, že se stát postará o výrobu vlastního enginu. Tak jako mnoho ruských plánů ovšem i tento rychle padl a to z prozaických důvodů – jeho vznik by stál miliardy rublů a v současné době jsou jiné priority.
Ministr pro digitální rozvoj, komunikace a masová média Maksut Šadajev na jednání ve Státní dumě přiznal, že náklady by jasně překročily potenciální zisky, obzvláště s přihlédnutím k tomu, že podle původních plánů měli být vývojáři k jeho použití motivováni granty. Podle novin Vedomosti ve svém projevu dokonce označil ruský engine výrazy jako „bolestivý příběh“ nebo „zbytečný.“ Záchranou projektu by mohl být soukromý investor, který se podle novin již našel, jelikož ale nebylo oznámeno ani jeho jméno, je potřeba tuto informaci brát s rezervou.
Vzhledem k tomu, že do země přestal být oficiálně dovážen i počítačový hardware, čekají ruskou herní scénu těžké časy. Ono Nu Pagadi je sice fajn, ale The Last of Us to zrovna není.