Advance Wars se už nějaký ten pátek hřeje na výsluní amerických obchodů a nutno dodat, že právem. Tato turn-based strategie pro GameBoy Advance totiž nabízí hodiny dobré zábavy v singleplayeru umocněné posléze možností multiplayerových válek pro čtyři hráče, což je bez diskuse famózní záležitost a všem ji vřele doporučuji. Ale pojďme pěkně popořadě.
Teď vycházím z údajů z ECTS, kde bylo v tiskových materiálech uvedeno, že se Advance Wars (dále jen AW) dostane na evropský trh 26. října. A třebaže dosud mnozí internetoví prodejci v tomto případě uvádějí dosti nezřetelné datum vydání zkraje příštího roku, podržme se posledních oficiálních údajů a společně se tak těšme na brzký příchod AW do našich končin. A rovnou říkám, šetřete penízky, tady na to se budou opravdu hodit.
Pakliže jste pamětníky PC série kolových strategií – Battle Isle, budete u AW ihned jako doma. Jestliže vám však tato PC záležitost pranic neříká, můžu jako další příměr uvést ještě hru Nectaris z 16-ti bitového TurboGrafxu (od firmy NEC), která se posléze překonvertovala na PSX. Jak Battle Isle, tak
Nectaris však byly hexové strategie, AW nabízí bitevní pole rozdělené na čtverečky. Což nevadí, stejně jako skutečnost, že se zcela pochopitelně jedná o 2D hru. Sice by bylo pěkné, mít podobnou strategii ve 3D a zohledňovat stupeň poškození jednotek v závislosti na tom, ze které strany je právě veden úder, ale takový přepych si na handheldu prostě nemůžeme dovolit.
AW nabízí poměrně (a také překvapivě) komplexní herní mechanismy. Na předem vymezených bojištích, majících příjemnou geografickou rozmanitost omezující či přímo znemožňující postup určitých jednotek, ovládáte vždy počítačem stanovený počet a typ bojové techniky, s níž musíte zpravidla porazit všechny nepřátelské síly, ochránit nějaký subjekt, obsadit určitý počet neutrálních objektů či obsadit hlavní stan protivníka, což pro zobrazení „Victory“ na obrazovce zabere vždy a hlavně ihned. Na začátku každé z úrovní je řečeno, co udělat pro vítězství v bitvě, a nyní je jen na vás, jak si s nastalou situací poradíte. Je trochu (vlastně trochu hodně) škoda několika věcí. Předně, ač je singleplayer opravdu rozsáhlý, nenabízí pohříchu nějakou mimořádně variabilní náplň jednotlivých misí. A kampaň,
v níž postupujete vpřed, je zase snad až příliš nalinkovaná a každou misi musíte přijmout tak, jak vám ji tvůrci předhodí.
Jednotek ve hře je obrovské množství. Pozemní technika obnáší např. dva typy tanků, prostředky odpalující rakety země-vzduch nebo země-země, vozy určené pro přepravu pěchoty a současně doplňující stav pohonných hmot a munice u blízkých jednotek apod. Ve vzdušných prostorách se nadějeme bombardérů, stíhaček či bojových vrtulníků a na vodě pak nechybí bitevní křižníky, ponorky, torpédoborce či dopravní lodě určené jen pro převoz pozemní techniky. Pak však musíte dávat bedlivý pozor, neboť pro vylodění tady platí jistá důležitá pravidla!
Samozřejmě, každá jednotka má pohybová a útočná omezení, takže křižník dokáže z velké dálky velmi úspěšně ostřelovat jakékoliv subjekty na pevnině, těžké tanky jsou veskrze hodně úspěšné proti jakékoliv pozemní technice a dalekonosná děla pak téměř proti všemu, co se jim připlete do palebného dosahu. Nicméně třeba taková stíhačka slouží paradoxně toliko pro sestřelování vzdušných cílů a jinak nemá žádná další využití. Musíte se tedy naučit znát, jaká jednotka je k čemu určena. Také přitom musíte dávat velikánský pozor na množství paliva v nádrži, protože
zrovna takové letadlo, pokud mu dojde šťáva, udělá nečekaně rychlý střemhlavý let směrem k zemi, ze kterého už se nevzpamatuje. To samé ponorka. Pokud s ní operujete pod vodou, tudíž se můžete v klidu přiblížit ke břehům bez obav, že by si vás pozemní složky všimly a zahájily nepříjemnou palbu, musíte na druhou stranu počítat s tím, že palivo se pak spotřebovává mnohem rychleji.
Každá jednotka má deset „životů“, čím jste na tom hůře, tím menší poškození způsobíte při následném ataku nepřítele. Přičemž tady to funguje tak, že zaútočíte-li na sousední čtvereček, má oponent možnost (zde v závislosti na tom, zda-li má k ataku „tváří v tvář“ vhodný typ jednotky) útočit současně ve vašem tahu. Nicméně ten, kdo útok vyvolá první, je na tom o poznání lépe. Aby byla vaše výhoda ještě větší, můžete napadnout nepřítele tak, abyste co nejvíce těžili z profilu terénu, jenž vám vylepšuje vaše obranné číslo. Například pokud vaše jednotka stojí na políčku, kde je vyznačený les, získáváte plus. Jestliže útočíte na techniku, stojící na silnici, tak ta si ke svému obrannému číslu nezapočítává nic, neboť tento povrch neskýtá žádnou obrannou výhodu. Průběh ataku se
pak může v krátkosti odehrát ve 2D pěkně kreslené animaci, zohledňující, kolik komu zbylo strojů. Asi nemusím připomínat, že všechny uvedené mechanismy jsou veskrze dobře čitelné. Nechybí potřebné povědomí o důležitých atributech, jako je akční rádius (pochopitelně pro obě strany) atp. K vylepšení vaší agrese tady najdete ještě několik zajímavých vymožeností ve formě různých poradců, kteří po určité odehrané době mohou při vašem tahu pomoci nějakou speciální dovedností pro jedno kolo, jako je např. maximalizace útočné síly vašich jednotek apod. Nutno podotknout, že protivník disponuje podobnými možnostmi a opět je tak třeba dávat bedlivý pozor, kdy těchto svých specifických schopností hodlá využít. Čili je to opět celé o hodně pečlivém plánování, propočítávání a strategickém uvažování. Pakliže na někoho útočíte, uvidíte ještě před potvrzením této akce procentuální šanci anihilace jeho jednotek, jež jasně naznačuje, zda-li má tento útok vůbec nějakou cenu. A nelíbí-li se vám vaše útočné naděje, lze vzít váš nedokončený tah zpět.
Pokud se po nějakém ataku umenší počet „životů“ jednotky, můžete ji jejím následným postavením na jednu z domovských základen postupně „vyléčit“. Nebo ji spojíte se stejně poškozenou jednotkou shodného typu a jejich součtem vznikne nová síla.
Jednou z nejdůležitějších jednotek v AW je pěchota, která jako jediná dokáže obsazovat základny, a to jak neutrální, tak nepřátelské. Díky tomu narůstá počet míst, na nichž se mohou vaše jednotky „uzdravovat“ a jelikož každá základna snese toliko jednu jednotku, čím více základen, tím lépe. Do toho tu pak ještě existují speciální továrny, z nichž za peníze plynoucí z obsazených objektů (základen) dokážete lifrovat další bojovou techniku na bojiště. V neposlední řadě pak nemůžu nezmínit známý Fog of War, kdy je vaše viditelnost (jenom v některých misích) citelně omezena a postup vpřed pak má dostatečně dramatický náboj.
Samozřejmě ani AW není bez chyb. Tou zdaleka největší je AI vašeho protivníka, jež není nijak valná. Nebo-li pokud už máte na krku nějakou tu kolovou strategii a v tomto žánru tak nejste žádným nováčkem, většina misí tady pro vás nebude znamenat nějaké vážnější obtíže. Několikrát se mi příkladně stalo, že jsem špatně propočítal svůj tah či na něco pozapomněl a díky tomuto hajdaláctví tak vzápětí přišel o důležitou jednotku. Ale přitom z toho pro mne neplynul žádný výrazný problém (??) a úroveň jsem i tak dokončil v naprosté pohodě a zdrcující převaze.
Počítač je navíc leckdy lehce předvídatelný a to takovým způsobem, že mu prostě a jednoduše nastavíte určitou jednotku, na kterou rád útočí, a díky tomu pak nechá ke SVÉMU VELITELSTVÍ proklouznout pro něj velice nebezpečný stroj. A to nemluvím o faktu, že mnohdy naprosto blahosklonně přehlíží můj postup ke svému hlavnímu stanu a své jednotky nechává hlídat v tu chvíli naprosto bezcenná území. Korunu jeho nemotornému snažení nakonec nasadí takové momenty, kdy útočí svou poškozenou jednotkou namísto té, která je v plné síle a stojí hned vedle, či se nechá hloupě ostřelovat dalekonosnými děly a nepohne se ani o píď dále do bezpečí. Ani zde opěvované strategické mechanismy nejsou zcela bez poskvrny, pročež tak opravdu nechápu, jak je možné obklíčit letadlo pozemní technikou (takže letoun nemůže odletět) a podobné momenty, jichž tak nicméně můžete využít pro velice úspěšné blokování nepřátelského postupu úzkou soutěskou. Jistě, jsou zde některé vpravdě podivné elementy, ale koneckonců pravidla jsou pro obě strany shodná (na rozdíl od zmiňovaného Nectarisu, jehož strategickou část navrhoval kdosi hodně zhrzený).
Závěrem této rozpravy o bojování musím připomenout základní herní
schéma. Jelikož se jedná o kolovou strategii, střídáte se na přeskáčku vy a váš protivník. Zpravidla začínáte první, a pak je jen na vás, v jakém pořadí a s jakou jednotkou se přemístíte. Ale tady pozor! Atakem VŽDY pohyb vybrané jednotky končí. Třebaže aktivita dané jednotky nabízí dvě fáze - pohyb a atak, pokud rovnou zaútočíte, o pohybovou fázi přicházíte a zůstáváte stát na místě své akce. Navrch některé stroje nemohou po svém přesunu útočit (tato pasivita je vyvážena jejich útočnou silou), což se týká zejména dalekonosných děl a raket. Takže i tohle musíte ve svém snažení patřičně zohlednit. Sice bych uvítal v tomto ohledu poněkud lepší herní možnosti, ale nedá se nic dělat.
Pakliže vám zde nebude vyhovovat singleplayer, ať již pro určitou jednoduchost (rozuměj - obtížnost) či možnou jednotvárnost, musím doporučit multiplayer. A tady je naprosto famózní režim Versus, umožňující participovat čtyřem hráčům skrze JEDNU cartridge a pak Link mód, dovolující linkové propojení dvou až čtyř hráčů a to též přes jednu cartridge, ale v tomto případě s nepříjemnými omezeními. Pakliže má však každý účastník vlastní hru, čekají vás neskutečné strategické orgie s lidskými oponenty, kterým těžko může CPU GameBoye významně konkurovat!
Co říci nakonec? Možná to, co ještě nebylo vyřčeno. Že je tu skvělý Tutorial, zasvěcující vás do tajů této působivé hry. Předlouhá singleplayerová Campaign se skromným příběhovým podtextem (přičemž vedle standardních misí se vám v závislosti na vašem postupu tímto hlavním režimem hry otevřou další úrovně) slibující přese všechno mnoho hodin dobré zábavy. Že tu máme vlastní editor úrovní a to se vším všudy. A samozřejmě onen báječný multiplayer! Zkrátka - tohle prostě musíte mít.
| Advance Wars | ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
|
