Age of Empires: The Age of Kings

Slavná PC série Age of Empires se již na konzolích objevila, ale na handheldech jde o její premiéru. Jak tedy dopadl převod RTS na přenosnou konzoli? Odpověď zní jednoduše: Tahově!

Nebudeme chodit okolo horké kaše. Série Age of Empires patří k tomu nejlepšímu ze žánru RTS, co si můžete na PC pořídit. Majitelé těchto velkých a hlučných mašin jsou navíc na exkluzivní vlastnictví této značky pro svojí platformu nesmírně pyšní. Nyní však zcela neprávem. Již v roce 2001 přinesla druhý díl této RTS série na PS2 slavná japonská firma Konami, ale teď máme konečně možnost si Age of Empires vychutnat i na cestách. Vzhůru do toho.

Každý národ má svoje specifické jednotky, jeho vývoj směruje jiným směrem atd.

Pokud by se vám zdál podtitul jakkoliv povědomý, tak vězte, že je opravdu stejný, jako v případě druhého „velkého“ dílu. S tím má také tématicky Age of Empires: The Age of Kings (dále jen AOEDS) nejvíce společného. Obě tyto hry se odehrávají v dobách dávného středověku, ve kterém se hojně odehrávalo mnoho velkých bitev, o kterých se dnes učí i na základní škole. Ve hře tak budete hrát za legendy typu Johanka z Arku, Minamoto Yoshitsume, Čingischán, Saladin, či Richard Lví Srdce. Hra za každého vojevůdce symbolizuje jednu obtížnost, přičemž Johanka schytala tutoriál. Dohromady na vás čeká v režimu kampaně 27 misí, což se možná nemusí na první dojem zdát jako bůhvíjaké číslo, ale opak je pravdou. Mise jsou opravdu dlouhé a byť ty nejlehčí splníte během několika minut, tak ke konci hry vám zaberou jednotlivé bitvy klidně i hodiny.

Hned v úvodu bychom vás měli uvést do obrazu. AOEDS není jako jeho PC bratříčci real-time strategií, nýbrž ryze tahovou záležitostí. Fanoušky tato zpráva možná příliš nepotěší, ale jde opravdu o velmi chytrý tah. Ne že by RTS byla na NDS věc nereálná, ale tahový systém sluší handheldové strategii přece jenom více. Jak bylo již podotknuto, tak ve hře je přítomno šest hratelných národů, zaštítěných jejich tehdejším vůdcem. Každý národ má svoje specifické jednotky, jeho vývoj směruje jiným směrem atd. Veškeré dění snímá kamera z izometrického pohledu podobně, jako v prvních dvou dílech na PC. Mapě s jednotkami je určena spodní obrazovka, zatímco na horní máte zobrazenou plochu či jednotku, kterou máte na dolní obrazovce označenou. Hru budete začínat vždy pouze se zvoleným vůdcem a jeho osobní armádou. Poté už je jen na vás, jakým stylem začnete budovat svoji základnu a posléze na ní nové jednotky atd. Základní stavební jednotkou jsou přitom vesničané. Bez nich byste byli doslova ve středověkém průšvihu. Právě díky nim budete schopni vybudovat základní budovy, v nichž budete poté moci trénovat svoje vojsko. Budovy jako Městské centrum, Mlýn apod. je dobré vždy umístit poblíž surovin, z nichž budete moci poté čerpat v hojném množství. Získané suroviny pak navíc budete mít možnost směnit pomocí obchodu za zlato, potřebné hned k několika dalším nutnostem. AOEDS je tak nefalšovanou válečně-budovatelskou tahovou strategií se vším všudy. Překvapilo nás relativně velké množství různorodých jednotek, každá s jinou účinností. Například takoví pěšáci, ozbrojeni kopími jsou vhodní pro boj s jezdci na koních. Efektivita vystřelených šípů od lukostřelců se zvyšuje, jakmile útočí z vyvýšeného terénu a do bažin nelze zaútočit na nepřátelské jednotky s koňmi. Ve hře narazíte i na důvtipnější taktiky a vlastnosti jednotek. Takové dobývání znepřáteleného města pomocí katapultů a beranidla, to je věc! Navíc můžete s pomocí důmyslné taktiky udělat z obyvatel měst znepřátelených národů i zajatce.

V souvislosti s AOEDS nás zarazila i přítomnost několika drobných bugů.

Byť je veškeré dění ve městech, především co se výzkumu a vynalézání týče, nesmírně zajímavé, tak spoustu hráčů bude zajímat především boj. Ten se odehrává pomocí čtverců, na které jsou všechny mapy rozděleny. Každá jednotka má vlastní mobilitu, takže se může pohybovat jen v předem umožněném počtu polí. Tímto soubojovým systémem tak připomíná hra kombinaci sérii Advance Wars a Final Fantasy Tactics. Veškeré tahy jednotek můžete provést v rámci jednoho dne, v němž můžete zadat i maximálně jedno započetí výzkumu či budování staveb. Šikovné je, že si můžete libovolně cvičně jakoukoliv jednotku rozmístit na mapě a pokud vám její současné stanoviště nevyhovuje, tak ji můžete o tah vrátit zpět. Jakmile však tah potvrdíte, tak máte smůlu a pokud jste zvolili špatné umístění jednotek, tak můžete tak maximálně bědovat nad svojí vlastní hloupostí.

Některé jednotky disponují i speciálními vlastnostmi (extrémně silný útok, léčba okolo rozestavených spolubojovníků), které přijdou vhod především, když bojujete proti početné převaze. Pokaždé, když zaútočíte na nepřítele, nebo on na vás, tak se horní obrazovka změní ve virtuální bojiště, kde se odehraje animace, znázorňující průběh boje. Tyto animace však vypadají poněkud rozporuplně a upřímně, mnohdy docela i směšně. Pohyb jednotkami po mapě přitom nevypadá špatně a nedokážeme se vysvětlit, proč tyto bojové animace v Backbone Vancouver tolik odbyli. Boj jako takový se nám líbil především díky velké zábavnosti s pořádnou porcí taktiky. V souvislosti s ním si však nakonec neodpustíme dvě výtky. První se týká přehlednosti boje. Díky zvolení izometrické kamery a velkých detailních 2D jednotek se dočkáte častého překrývání jednotek a viditelnost těch v pozadí se mnohdy blíží nule. Pokud navíc stojí jakákoliv jednotka u druhé, která je navíc v nějaké budově, tak se přehlednost na mapě ještě silně zhoršuje.

Druhá výtka směřuje na hlavy vývojářů díky velikosti map. Ne, že by byly vyloženě malé, či dokonce miniaturní, ale velkou rozlehlostí zrovna dvakrát neoplývají. Pokud tak bojujete například proti dvěma armádám naráz, tak je otázkou pouze několika tahů, než dojde na kontakt.

Kromě kampaně je zde přítomen i mód Empire Map, který zastává funkci klasického skirmishe i multipalyeru v jednom. Zvolit si v něm můžete mapu, národ a protivníka, ať už v podobě umělé inteligence, či živého hráče. Vhodné především k vyzkoušení hry nanečisto a zjištění mnohých funkcí hry, které vám utekly během tutoriálu. Multiplayer pomocí wi-fi je přístupný až čtyřem hráčům najednou a právě v něm pocítíte nepříjemnosti, spojené s malou rozlehlostí herních map.

Knihovna

Pod položkou Library se v hlavním menu skrývá rozsáhlá encyklopedie, která v sobě skýtá mnoho informací o jednotkách, budovách, technologiích a vojevůdcích ze hry. Ty jsou opravdu zajímavé a obsahují v sobě mnohá historická fakta. Doporučujeme prohlédnout i z hlediska poznání protivníka a jeho jednotek. Zjistíte tak veškeré jeho slabiny, které se poté stanou neocenitelné v samotném boji.

Klady a zápory

Povedený tahový systém
Velký počet různorodých jednotek
Dlouhá životnost

Velikost map
Občasná nepřehlednost

V souvislosti s AOEDS nás zarazila i přítomnost několika drobných bugů, které nejsou v handheldovém světě příliš častým jevem. Několikrát se nám zasekl zvuk boje, který pak rušil jinak velmi působivý hudební doprovod. Narazili jsme i na situaci, kdy jsme splnili daný úkol, ale hra nás k jeho provedení vyzývala nadále a nepohnuli jsme se tak z místa, takže následoval nepříjemný restart hry.

Celkově ale AOEDS změna herního stylu prospěla. I přes některé nedokonalosti a chyby se jedná o důstojného člena rozsáhlé strategické rodiny, která konečně zamířila i na handheldy.

Age of Empires: The Age of Kings

Výrobce/Distributor	Digital Eclipse / Majesco
Platforma	Nintendo DS

Ukládání pozic:	1 pozice
Multiplayer:	2-4 hráči

Verdikt:

Povedený odklon od zažitého RTS schématu série vyústil v povedenou tahovou strategii, která sice obsahuje několik chybek a nedomyšleností, ale přesto nelze jinak, než ji vyznavačům žánru doporučit.

Hodnocení:

77% (info)