Akce Call of Juarez: The Cartel umí rozesmát, ale příliš nepotěší

Třetí díl akční série se přesouvá z prostředí Divokého západu do současnosti. Vadí to ale překvapivě mnohem méně než několik poměrně závažných nedodělků.

Call of Juarez: The Cartel

Třídílná série Call of Juarez odstartovala v roce 2006 hrou nazvanou jednoduše Call of Juarez. O tři roky později se objevilo pokračování s podtitulem Bound in Blood a v současné době je k dostání zatím poslední díl, který je označován jako The Cartel.

Call of Juarez: The Cartel

První dvě hry nabízely westernovou tématiku a dobrou hratelnost. Nešlo o vyslovený zázrak, ale slušnou a poctivou zábavu. The Cartel je na tom trochu jinak. Nejen, že je zasazen do přítomnosti, ale servíruje nám i pár nepěkných chyb, které kazdí výsledný dojem.

Tvůrcům se musí nechat, že mají odvahu. Změna období může mnohé zklamat. Divoký západ má své kouzlo a najednou se ocitneme v současnosti. Musíme se vypořádat s mexickým zločineckým kartelem, který má prsty ve všem, od prostituce přes prodej drog až po obchod se zbraněmi.

Call of Juarez: The Cartel

Děj je zvláštní. Odráží akční filmy z osmdesátých a devadesátých let minulého století. Vystupují v něm superdrsňáci, kteří chodí, jako by v podpaží nesli dva melouny, ženštiny jsou prsaté a pro sprostý výraz nejdou daleko, policisté jsou úplatní, politici zkažení a tak dále.

Je to svět, ve kterém se nedá nikomu věřit, každý sleduje jen své cíle bez ohledu na důsledky. Zrada je tu na denním pořádku, všichni jsou drsní jako šmirgl papír a neustále vypouštějí hlášky, které jsou buď hodně vtipné nebo hodně praštěné.

Někdy hra vypadá skoro jako parodie akčních filmů. Call of Juarez se sice tváří hrozně vážně, ale jsou tu momenty, které jsou prostě směšné, ať už záměrně či ne. Důležité ale je, že pobaví. Alespoň v případě, že fandíte filmům, jako je třeba Muž s cejchem smrti, protože právě na ně The Cartel odkazuje.

Call of Juarez: The Cartel

Hlavní hrdinové tentokrát nejsou dva, ale rovnou tři. První z nich je policista Ben McCall, který je novodobým kovbojem. Zjizvený, drsný, neusměje se, jak je rok dlouhý. Však je potomkem jedné z ústředních postav z minulých her, Raye McCalla, který nebyl zrovna smíšek.

Následuje Eddie Guerra, agent DEA, který je klasický frajírek se španělským akcentem. A to nejlepší nakonec: svůdná agenta FBI Kim Evans sice vypadá křehce, ale není o nic méně nebezpečná než její kolegové.

Na počátku si vyberete, za koho chcete hrát. Dočkáte se drobných odchylek v příběhu a každý z tria má pár speciálních schopností, respektive určitý typ zbraní, které ovládá lépe než ostatní.

Pokud jde o dějovou provázanost s minulými díly, tak kromě Bena McCalla je tu ještě pár odkazů. Abyste pochopili, o co v The Cartel jde, není vůbec nutné cokoliv vědět o starších projektech.

Call of Juarez: The Cartel

Titul je standardní střílečka, která sice nenabízí systém ukrývání za překážkami, můžete se maximálně skrčit, ale ani není jen o zběsilé palbě. Pánové a dáma nejsou moc odolní, takže by se to rovnalo sebevraždě.

Spíše se sází na útoky zpoza překážek. O to podivnější je, že se za ně nedá skrývat standardním způsobem, kdy se postava přitiskne na objekt před ním, ale můžete se jen skrčit poblíž. Je to dost nepohodlné.

Do karet vám nehraje ani to, že nepřátelé útočí už z velké dálky a obtížně se zaměřují, takže je lepší k nim doběhnout. Ale opět není vhodné řítit se dopředu přímo. Lepší je přebíhat z úkrytu do úkrytu a krok za krokem se dostat až na pozici, odkud budete mít dobrý výhled.

Někdy je to ale tak zdlouhavé, že zariskujete, vběhnete do středu přestřelky a zkusíte zlikvidovat všechny protivníky. Někdy to vyjde, někdy ne, ale alespoň nemusíte čekat dlouhé minuty, než bude šance přeskočit do lepší pozice pro palbu.

Call of Juarez: The Cartel

Není lehké se dobře schovat, a pokud se vám to nepodaří, pravděpodobně vás čeká nahrávání poslední uložené pozice. Nepřátelé totiž míří dobře. Hra se ukládá automaticky, ale ne vždy na nejlepších místech, takže se klidně stane, že s funěním dokončíte obtížnou část úrovně a najednou jste zabiti a musíte si to zopakovat už pošesté.

Misí se vždy účastní všichni tři hrdinové. Pokud zbývající dva ovládá umělá inteligence, moc vám nepomohou. Obvykle je většina práce na vás, ale paradoxně vás za to některá z dalších postav pokárá a upozorní vás, že nemusíte vše dělat sami.

Zbývající dvojice se mohou ujmout i živí hráči, ale je tu jedno omezení. Je nutné, aby měli svou kampaň dohranou do stejné nebo vyšší úrovně než vy. Pokud jste třeba v osmé kapitole a oni ve třetí, tak s vámi v osmé být nemohou.

Call of Juarez: The Cartel

K dispozici budete mít tři zbraně. Jsou tu různé pistole, revolvery, kulomety, brokovnice a odstřelovací pušky. Před každou misí si vyberete, které se vám líbí nejvíce. Není to definitivní, lze vyměnit jeden kousek za druhý, pokud ho někde najdete.

Často se dočkáte i honiček v autech, ale těch jsme mohli být klidně ušetřeni. Nejsou zrovna povedené. Dají se přežít, pokud přímo neřídíte, ale jste vykloněni z okna a zbavujete se dotírajících rivalů. Když ale usednete za volat, je to jen otrava.

Kdo si zastřílí?

Vybrat si můžete ze tří postav. Každá z nich je dostatečně svérázná, aby vás oslovila. Favorita si najdou všichni.

Ben McCall – Detektiv z Los Angeles a veterán z Vietnamu. Je potomkem Raye McCalla, který se objevil v prvních dvou dílech Call of Juarez. Ben je drsňák, který je pro pomstu schopen udělat téměř cokoliv, bez ohledu na to, jestli je to morální či ne.

Kim Evans – Vyrostla v drsných podmínkách, a tak pro ni nebyl problém infiltrovat se do podsvětí. Je zkušenou agentkou FBI, která pro ránu nejde daleko. I když disponuje svůdnými křivkami, její hlavní zbraní je pistole, kterou má vždy u sebe.

Eddie Guerra – Agent DEA strávil nějakou dobu v Iráku. Má velkou slabost pro ženy, ale také pro hazard, z kterého se musel léčit. Zbyly mu po něm nepěkné dluhy. Jeho mottem je: "Účel světí prostředky."

Call of Juarez: The Cartel

Ovládání je jednoduché. K dispozici je jen plyn a brzda/zpátečka, ale i přesto není snadné manipulovat s vozidlem. Neustále do vás někdo naráží, za moment už máte vysypané přední sklo, ale po stranách zbývá ještě několik střepů, díky kterým máte špatný výhled. Za okamžik navíc obrazovka zrudne, protože jste neustále odstřelováni a není kam uhnout.

Není snadné zorientovat se a zatočit, kdy je třeba. Sice vidíte malou šipku, která vás navádí, ale v tom všem zmatku se dá lehce přehlédnout. Úrovně jsou docela chaotické. Řízení vozidel tak není příjemným zpestřením, ale zbytečným přídavkem.

A je jich bohužel dost. Úrovně jsou vcelku jednotvárné. Nejdříve vystřílíte pár (desítek) nepřátel, pak usednete do auta, doženete prchajícího, znovu přestřelka, opět honička. Nedá se říct, že by design zasloužil pochvalu. Za pár desítek minut už vás v tomto ohledu nic nepřekvapí.

Call of Juarez: The Cartel

Grafika není kdovíjak oslnivá, textury nevypadají nejlépe, ale prostředí je přecpané předměty, stromy a kdoví čím ještě, takže si průměrného zpracování ani nevšimnete. Hudba recykluje písničky z předchozích dvou her, ale není to špatný nápad, westernové motivy překvapivě dobře pasují i sem.

První dva díly byly fajn. Třetí zklamal. Ne proto, že změnil dobu děje, ale herní mechanismy jsou nedopilované, někdy nedomyšlené a v některých případech i otravné a frustrující. Tvůrcům se podařilo stlačit zábavnost o několik stupňů dolů, a z Call of Juarez: The Cartel se tak stává jen průměrné pokračování.