|
|
Alpha Black Zero patří k těm očekávanějším hrám, i když spíše na západ od našich hranic, jelikož čeští hráči ještě neměli mnoho příležitostí se s hrou seznámit. Vývoj má na starosti veskrze neznámý tým Khaeon a na distributorskou stolici usedla přeci jen trochu známější společnost PlayLogic. Možná nejznámějším jménem, které figuruje v titulcích je chorvatský Croteam, jenž má na svědomí všechno kolem řežby Serious Sam, a který se na hře podílí formou konzultací a jednodušších prací. Nepříliš proslavená jména však nemusí znamenat, že hra nebude ničím zajímavým, ba právě naopak. Že nepůjde o prachsprostý herní odpad, jaký se kupí dnes a denně, vás přesvědčí první dojmy, které se nám podařilo pořídit z hratelné verze hry.
Hra je kombinací taktické střílečky z pohledu vlastní a třetí osoby a odehrává se v nyní již nepříliš vzdálené budoucnosti roku 2366, kdy vesmírná kolonizace dosáhla svého vrcholu a celý známý vesmír se změnil ve „one-corporation-show“
společnosti SolGov Federations, jež je naoko rozdrobena do více orgánů, ale ve skutečnosti se nejedná o nic jiného, než povedeně zamaskovanou totalitu. Velká většina lidí si to již ani neuvědomuje, ale existují pořád takoví, jež touží po svobodě, a to především proto, že pod tíhou globalizace dřou bídu s nouzí. Takovým se v tamním vesmíru říká teroristé, a přestože by mnozí mohli očekávat, že za jednoho z jejich příslušníků si zahrajeme, tak vás musíme vyvést z omylu. Hráč totiž dostane pod ruku celý tým odborníků pojmenovaný právě Alpha Black Zero, který má za úkol eliminovat nepohodlné teroristické pohlaváry a nad danými planetami vrátit zpět kontrolu do rukou mocné SolGov organizaci. Jednou se však cosi vymkne z rukou a Kyle Hardlow, coby šéf jednotky bude bojovat proti všem a pomalu, ale jistě postupovat k odhalení celého komplotu, který bude sice víceméně průhledný, tak jak to z podobných her dobře známe, ale nemůžeme čekat žádné hollywoodské scénáře s neotřesitelným závěrem interesantní zápletky. V případě této hry se autoři alespoň pokusili vytvořit poutavé pozadí pro svěží akci, a přestože děj není propracován do podrobnějších detailů, jak by to hře jistě 
slušelo, tak svůj úkol odrazového můstku k samotné akci splnil.
Hra by se dala zřejmě nejlépe popsat jako mix Serious Sama, Rainbow Six s menší špetkou Far Cry. Největším rozdílem oproti klasickým akcím je v tom, že vám pomáhá pětičlenný tým elitních vojáků, jimž je možné zadávat rozkazy pro přeskupení, držení pozice či střelby. Abych pravdu řekl, tak mi větší množství příkazů trochu chybělo, zvláště když jsou parťáci ještě trochu nedodělaní a občas se zaseknou. Příkaz „následuj mě“ totiž chybí, takže se musíte spoléhat na umělou inteligenci bojovníků, která sice není vůbec špatná, ale jak už jsme si řekli, občas má své výpadky. Každý voják v týmu má odlišnou výbavu a hodí se na jiné akce. Máme tu bojovníka s těžkým kulometem, samopalem či například klasickou sniperkou, která však v prostorách nám přístupných trochu postrádá smysl. Na počátku mise se nám zobrazí slušným hlasem nadabovaný briefing a možnost 
navolení obtížnosti, společně s globální volbou výbavy, jež se dělí na lehkou, střední a těžkou. Možná by nezaškodilo povolit trochu širší a detailnější výběr jako například v Rainbow Six, jelikož tři volby jsou skutečně základní a nemusí vyhovovat každému. Vojáci pak nenosí pouhou jednu zbraň, ale vedle základního kvéru v podobě nějaké té těžší váhy disponují ještě celkem účinnou, ale pomalou pistolí či granáty nebo výbušninou. Co se týče změny kůže, tak ta přístupná je, ale její funkce je zatím trochu nedomyšlená.. Hrajete jednoduše za Kyla Hardlowa a ostatní bojovníci jsou pojmenování sterilním označením – alpha + číslo bojovníka. Mnohem více by jim ale slušelo skutečné jméno a větší zařazení do příběhu například v podobě různých rozprav s hlavním hrdinou. V hratelné verzi bylo možné, aby Kyle zemřel, i když je to poměrně těžké. Vzhledem k tomu, že šlo o osamocený level to ale v kompletní hře asi přijatelné nebude. Ptáte-li se, za koho v případě smrti vůdce budete hrát, odpověď je jednoduchá – za bezejmenné společníky. Logika věci trochu pokulhává, ale je to tak. Musíme ale brát ohled na to, že jde o nedokončenou hru a tvůrci mají ještě dost času na případné odladění. Přepínání
mezi vojáky využijete především v případě, že budete potřebovat jejich zcela specifických funkcí, což prozatím moc často není, takže se většinu času z trochu podivného 3rd person pohledu budete dívat na záda Kyla, který vypadá tak trochu jako infikovaný Jack Carver z Far Cry. Onen případný pohled z očí první osoby není ničím převratným a dost záleží na funkci toho kterého člena týmu, jak bude vypadat. Povětšinou jde o pohled víceméně přes rameno, ale třeba sniper má regulérní výhled, tak jak to známe z jiných her. Osobně pokládám módy pohledu za docela slušné , i když bude chvíli trvat, než si na ně zvyknete, jelikož kamera je v obou případech umístěna velice netradičně. Příjemnou vychytávkou je, že parťákům můžete příkazy zadávat buď jednotlivě nebo jako skupině. Interface je k tomu solidně uzpůsoben a patří k tomu lepšímu, co bylo v této oblasti vytvořeno.
Design levelu, který jsme měli možnost vidět a hrát se pyšnil především svou grandiózní rozlehlostí, i když trochu nelogicky vede k cíli tak jedna, maximálně dvě cesty, možná s menšími odbočkami, na nichž se ale stejně nenachází
nepřátelé, takže jsou docela nudné. Trochu zamrzí grafická jednotvárnost viděné pahorkatiny, která využívala jeden typ travnatého porostu a mnoha více či méně zdolatelných kopečků. Chtělo by to okořenit ještě nějakým tím prvkem, aby byla hratelnost v takových levelech skutečně vyzývavá. Zamrzí také to, že neexistuje pražádná interakce s úrovní a autoři se úplně vykašlali na populární fyzikání engine, bez něhož si již jen málokterá hra dovolí vyjít. Navnaděn podobnými dílky jsem se pln očekávání vrhl roztlačit pár sudů dolů ze svahu, ale jaké bylo mé překvapení, když na ně hrdina jen jakýmsi podivným způsobem vylezl a sudy zůstaly netknuté. Smůla, licence Havok enginu je asi moc drahá, ale proč tedy tvůrci sudy na tak profláklné místo umisťovali. V oficiálních materiálech stojí, že se hra může pyšnit propracovaným fyzikálním enginem, což mě přivádí k myšlence, že do betaverze ještě nebyl implementován, ale na druhou stranu může jít jen o prachsprostý trik a jak víme, přicházeli s ním tvůrci ještě dlouho před vydáním první hry se skutečným a fungujícím enginem ovlivňujícím fyzikální část hry. Pokud se nemýlím, jednalo se o Max Payne 2. Hře po této stránce musíme přiznat alespoň to, že obsahuje slabý odvárek tzv. „rag-doll“,
tedy realistického chování těl nepřátel při smrti. No a za slušnou fyziku může být pokládána i realistická dráha střel a vůbec to, že když se do jejich dráhy postaví nepřítel, tak dostane zásah. Abych se ale vrátil k samotnému designu, musím prohlásit, že autoři slibují mnoho rozličných prostředí a novináři přítomní na prezentacích tvrdí, že jsou rozhodně povedenější, než námi prozkoumávané venkovní areály, které sice okouzlí rozlohou, ale veškerou radost utlumí jejím horším využitím. Chybět by neměly ani interiéry a především na ně tvůrci vsází. Dostaneme se do rozbořených továren, vesmírných stanic nebo třeba vesnic obyčejných lidí, jež mají oplývat skutečně hustou zástavbou. Uvidíme, jak tvůrci s poměrně velkým potenciálem rozličných prostředí naloží.
Trochu mě zarazila nerůznorodost nepřátel. V levelu se nachází veskrz jeden typ protivníků a ti pozornější narazí i na druhý, což je rozhodně málo, ale nejedná se o žádnou fatální chybu. Rozmístění nepřátel vás utvrdí především v tom, že nejde o
tak docela ryzí taktickou akci, jelikož zlořádi jsou umístění po velkých skupinách, osamoceně prakticky vůbec ne. Většinou se tak s vaším týmem dostanete do drsné přestřelky, o niž se kluci na vaší straně většinou postarají, vy si, především pak na nižší obtížnosti, můžete jít udělat kafe. Ne, naštěstí to není tak jednoduché a pokud zvolíte nejtěžší stupeň obtížnosti, pěkně se zapotíte. Obzvláště na tuto obtížnost se nepřátelé chovají opravdu chytře, i když opět se občasným výpadkům nevyhnou. Komické je především, když vidíte vojáka, jak se snaží naběhnout do nezdolatelné hory. Dobře rozlišené obtížnosti jsou sice trochu méně viditelným plusem, ale musíme říci, že mnoho tvůrců to v dnešní době neumí a před méně zkušené hráče staví až nepředstavitelné výzvy. I opěvovaný Far Cry má v tomto případě vroubek, jelikož velké množství hráčů má na „easy“ problémy. To se jim v Alpha Black Zero nestane a užijí si tak slušnou akční zábavu, kdy na srovnání nepřítele stačí jedna dvě střely a hlavní hrdina má životů spoustu. Samozřejmě, takhle jednoduché nebudou všechny úrovně, ale nováčci by se přehnané frustrace neměli dočkat nikdy.
Hra běží na notně upraveném Serious Sam, který sice ve své době příjemně překvapil, ale nyní by v tehdejší podobě měl pramálo šancí. Naštěstí se autorům vylepšení povedlo, a to především co se týče kvalitních textur a celkem detailních modelů vojáků, které jsou na druhé straně hrozně rozanimované a dá se říci, že o obligátním motion-capture se jim ani nesnilo. Zvuky jsou však v naprostém pořádku a hráč pozná z jaké zbraně kdo střílí a před čím je třeba se krýt. Hudba zatím chybí, ale do kompletní verze si její zařazení autoři ujít nenechají. Mělo by jít o akční motivy, jež se budou dynamicky měnit v závislosti na prováděné akci.
Co to znamená kolem a kolem? No, ve zkratce to, že Alpha Black Zero díru do světa s největší pravděpodobností asi neudělá, ale ostudu, přes trochu větší porci kritiky, také ne. Osobně to vidím na slušné odreagování při očišťování jména
Kyle Hardlowa. Uvidíme také, jak tvůrci naloží s celkem perspektivním příběhem a pokud se projeví trochu více, mohly by to být další body k dobru. Taktické prvky v podobě týmu nejsou špatnou volbou do hry jinak podobné Serious Samovi a Khaeonu patří dík za to, že se tento titul nesnaží jen sprostě kopírovat, ale chtějí přinést i cosi navíc. Z grafiky si na zadek nesedneme, ale k tu k ryzí zábavě zase až tolik nepotřebujeme. Navíc je tu ještě jistá šance ohledně alespoň trochu implementovaného fyzikálního enginu, který by zábavu posunul zase trochu dál. A jestli se hře ještě podaří zbavit nějakých těch chybek v kódu, mohli bychom se dočkat slušné zábavy. Je také více než jasné, že hra vzniká se značně omezeným rozpočtem, čímž pádem nemůžeme čekat spektákl ve stylu DOOM 3, ale ani jeho cenu. Ta by totiž měla být, a to pro mnoho hráčů bude jistě silným impulzem ke koupi, budgetová.
Index očekávání: 7/10
