Hledat v dnešní době originální námět pro příběhově orientovanou hru je úkol téměř nadlidský. Vyžaduje to notnou dávku představivosti, invence a hlavně velké množství času. Druhou a mnohem snazší možností je zabrousit do dějepisných knih, případně oživit školní znalosti a nechat se inspirovat historickou událostí nebo obdobím lidské minulosti. Když má autor či celý tým mlhavou představu o příběhovém pozadí, vybere si žánr, který by se nejlépe hodil. Výběr se obvykle řídí osobními preferencemi nebo situací na trhu. Jen málokterá persóna herního světa si může dovolit nezávislost, a to z jednoho jediného důvodu – peníze. Poté se všichni společně zavřou na několik měsíců do tmavé komory a snaží se vytvořit nejlepší hru, jaká kdy spatřila světlo světa.
Autoři Another War, polský tým Mirage, pravděpodobně postupovali úplně stejně. Zdálo se jim zajímavé a pro jejich příběh ideální prostředí druhé světové války - rozhodli se toho tedy využít. Rádi si zahráli Diablo a Fallout, a tak si řekli, že podobný systém by se hodil k příběhu, který je nedávno napadl. Tyhle dva základní stavební prvky každého RPG (příběh a dobrý bojový systém) spojili dohromady za pomocí černé magie, přidali k tomu postavy a zápletku známou z několika televizních seriálů a vyšlo jim z toho Another War – akční RPG situované do období druhé světové války, s prvky někdy černého, jindy trapného humoru a sarkasmu.
Ať se to někomu líbí, nebo ne, Diablo II má jednoznačně nejlepší akční bojový systém z titulů, které jsou v současné době na trhu. Měřit se sním nemůže ani bezešvý Dungeon Siege, a už vůbec ne Another War. I když je pravdou, že se mu v mnohém podobá. Stejně jako v Diablu II, i zde během své cesty hráč narazí na spoustu různých nepřátel, avšak v podobě vojáků a bojové techniky německé armády. Zpočátku jsou to převážně vojáci řadoví, později však nebude nouze o jednotky ozbrojené granáty a jinými výbušnými zbraněmi. Dojde také na tajné agenty v dlouhých kožených kabátech, tanky a obrněná vozidla, která budou poněkud tvrdším oříškem. Souboje samotné probíhají v realtime s možností pauzy (ovšem ne pomocí mezerníku, což je poněkud neobvyklé) a na rovinu si musíme říci, že jsou největší slabinou celé hry, čehož autoři dosáhli z několika důvodů:
Ty lze sice získat ze zabitých nepřátel nebo v obchodě, celé to však má hned několik háčků. Předměty v lokacích a u jednotlivých NPC se náhodně generují, tudíž nikdy nemáte jistotu, že najdete náboje zrovna pro tu vaši zbraň, pokud ovšem vůbec nějaké náboje najdete. Jestliže se dostanete do situace, kdy nemáte šanci zajít do obchodu či k osobě, která obchod supluje, zůstanete za chvíli bez munice a se základními zbraněmi toho v pozdějších fázích hry (partizánský tábor v Jugoslávii, Německo a ruský Petrohrad) moc nesvedete.
nakupování několikrát začít a ukončit, aby se třeba až na desátý pokus objevil ten zatracený granát, bez kterého obrněný vůz prostě nezničíte.
Tolik k podstatným chybám, které činí boj absolutně nejotravnější částí hry. Nepomůže ani možnost zaměřit se pomocí klávesy Enter na jednoho nepřítele. Pokud je totiž hlavní postava obklopena deseti vojáky, nic se tím nevyřeší. Zatímco likviduje jednoho, dostává rány od zbylých devíti. A velkých zbraní hromadného ničení, které jsou jediným řešením, 
také není mnoho.
Jedinou možností, jak učinit souboje snesitelnější, je správná a hlavně diferencovaná distribuce zkušenostních bodů do jednotlivých schopností. Je nadmíru rozumné, zamyslet se před každým využitím bodu navíc, který je k dispozici. Schopností je opravdu hodně a je zde cítit jasná inspirace další veličinou mezi hrami - Falloutem. Pokud se například postava snaží trefit do nacisty brokovnicí a nemá pro to potřebnou schopnost, prostě se netrefí. Tenhle prvek nutí hráče přemýšlet, co se v budoucnu bude a nebude hodit. Má to ovšem jeden háček - pokud si hráč v kterékoli části válečného dobrodružství zvolí špatně a začne mít ve hře potíže (protože ve svém myšlení nenásleduje cestu, kterou předurčili autoři), má smůlu, musí si opět nahrát starou pozici a často velmi dlouhé bojové úseky procházet znovu.
Záchrana celého projektu Another War tkví v příběhu. Ne, není nijak originální, druhá světová válka již inspirovala mnoho tvůrců. Zajímavý je spíše způsob, jakým je klasický příběh jednoho hrdiny a postav, které jsou jeho součástí, vyprávěn. Celá hra se nese v sarkastickém duchu. Téměř v každém dialogu či poznámce hlavního hrdiny, jeho spolubojovníka nebo příběhových NPC se skrývá špetka humoru, někdy černého a někdy poněkud trapného. 
Jednotlivé kapitoly navíc napodobují oblíbené seriály nebo filmy, které běžely také v České televizi. Například seriál Haló Haló nebo film Tucet Špinavců. V jistých momentech je ze hry cítit inspirace kultovní anglickou záležitostí Monty Python. V případě Haló Haló šli autoři dokonce tak daleko, že převzali některé hlavní postavy a reálie. Dá se to však s lehkým srdcem odpustit, poněvadž je to v zájmu hratelnosti a atmosféry. Je však škoda, že se příběh rozvíjí dále v podstatě jen v určitých úsecích mezi neustálým a díky pokaženému bojovému systému značně nudným a otravným bojováním. V každé z kapitol je sice několik okamžiků, kdy je třeba s někým promluvit, něco doručit, najít či opravit, ale stále jsou v silném nepoměru vůči soubojům.
Co se technického zpracování týče, vezměme to postupně. Grafika je kompletně renderovaná v programu Maya, autoři se tím dokonce chlubí. Úspěšně se vyhnuli sterilitě, kterou renderovaná grafika a její přesné tvary obvykle evokují, ale nedotáhli své dílo k úplné dokonalosti. Některé lokace jsou povedené více, některé méně. Po hříchu asi nejlepší je kapitola první, odehrávající se ve Francouzském městečku Annency, a poslední v zasněženém Petrohradu. Zbývající dvě kapitoly (Jugoslávie a Německo) jsou nevýrazné a ničím zvláštním nezaujmou. Postavička hlavního hrdiny a ostatních charakterů ve hře je zpracovaná dobře a o animacích se dá říci, 
že jsou výborné. Bohužel se postavy svým zpracováním nehodí do renderované grafiky a dost výrazně z ní vyčnívají. Zvuky jsou zcela standardní a velmi dobrý je anglický dabing některých postav v důležitějších okamžicích hry, který je navzdory české lokalizaci ponechán, což je dobře. Hudba, která občas zní, se k celkově dobrodružné atmosféře hodí také, jen by mohla znít častěji.
Vůbec není na škodu, že si autoři vybrali to nejlepší ze známých a oblíbených her, přetvořili a použili to pro své účely. Zamrzí však způsob, jakým to provedli. Zejména úděsné souboje a nutnost starat se o své společníky neskutečně kazí celkový dojem z jinak poměrně dobrého zpracování a nezvykle pojatého vyprávění klasického příběhu. Pokud přihlédneme k faktu, že původně docela krátká hra (4 kapitoly + epilog) je uměle natahována množstvím soubojů, kdy je nutné likvidovat jednoho nepřítele po druhém, nemůže být výsledné hodnocení vyšší než to, které vidíte v tabulce. Původně mělo být ještě nižší, jelikož je však hra lokalizovaná do češtiny, což znamená, že vtipné a nápadité dialogy si budou moci vychutnat také hráči neovládající angličtinu, bylo o několik bodů zvýšeno.
| Another War | ||||||||||
| ||||||||||
| ||||||||||
| ||||||||||
|
