Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Apollo Justice: Ace Attorney - právnická odysea pokračuje

aktualizováno 
Pokud pro vás život ztratil smysl s odchodem Phoenixe Wrighta, pak ještě neskákejte a zkuste dát životu ještě jednu šanci. Přichází totiž Apollo.
80

Apollo Justice: Ace Attorney

Platforma: DS
Výrobce: Capcom

  • Apollo dokáže nahradit Phoenixe
  • Proud humoru rozhodně nevyschl
  • Opět dobře vymyšlené případy i příběh
  • Nový prvek rozkrývání lží
  • Zdejší značně těkavý reportér vypadá jako J.X. Doležal
  • Rádi bychom viděli více lidí ze staré partičky
  • Škoda Psyche-Locků

I počtvrté se Capcomu podařilo vymyslet slušně spletité případy a zabalit je do zajímavého příběhu a nenásilných vtípků. Absence Phoenixe coby hlavního hrdiny, tak skoro vůbec nevadí.

Herní karta

Apollo Justice: Ace Attorney

Apollo Justice: Ace AttorneyNení to tak dlouho, co se v recenzi třetího Phoenixe Wrighta ozýval nářek nad tím, že se jeho příběh uzavírá, že se loučíme s bezva partičkou prima lidiček (tentokrát výjimečně bez ironie), a že tak už pro mnohé z nás nebude svět už nikdy takový jako býval. Do boje se všemi těmito příkořími se ovšem nyní vydává bojovat nový udatný rek. Jmenuje se Apollo Justice a místo modrého obleku nosí červenou vestu a uhrnuté rukávy u košile. Jeho úkol není jednoduchý. Vedle toho, že se z něj řinou litry potu při obtížných soudních stáních, má navíc nahradit velmi oblíbenou postavu Phoenixe, jenž si získal srdce mnoha fanoušků po celém světě.

HOLD IT !!!
Na rozdíl od recenze třetího Phoenixe, jenž v Evropě vyjde kdo ví kdy (momentálně ale dost silně pochybujeme, že se tak vůbec někdy stane), je zde sice snaha o co nejmenší počet spoilerů v následujícím textu, ale přesto nebude možné se jim zcela Apollo Justice: Ace Attorneyvyhnout, a to ani ne tak technicky jako spíše srdcově – alespoň o pár střípků z příběhu se zkrátka podělit musím. Pokud tedy náhodou tuto hru ještě nemáte a nechcete si kazit její hraní, přeskočte raději až na poslední shrnující odstavec.

Před svým prvním případem Apollo poctivě trénoval hlasivky.

Apollo je naprostý advokátský zelenáč a první případ ve hře je zároveň i jeho prvním, kdy je obhájcem tak říkajíc na plný úvazek a kdy pouze neasistuje svému šéfovi. Kupodivu již zde se stane poměrně zásadní věc, přestože se standardně jedná o případ řekněme zahřívací, kdy hra i naprosté nováčky zasvětí do všech svých tajů. První kauza je tedy zároveň i nejkratší, ale rozhodně se nedá říci, že by to byla kdovíjaká zívačka. Oproti předešlým třem hrám je úvodní případ až neobvykle obtížný. Apollo Justice: Ace AttorneyVe druhém případu se nestane vlastně nic podstatného a tak se jisté střípky začínáme dozvídat až ve třetí kauze, abychom se toho nejvíc dozvěděli jako podle scénáristické učebnice v případu posledním, tedy čtvrtém.

Autoři si si ale byli vědomi síly předchozích her, a tak se hned v úvodu na scéně objeví i Phoenix Wright, a to dokonce v roli Apollova klienta. Dozvídáme se, že se zdejší události odehrávají sedm let po posledním Phoenixově případu, přičemž slavný advokát za nějakých nejasných událostí skončil s právnickou praxí a nyní pracuje jako pianista v ruském Boršč Restaurantu. Je téměř k nepoznání. Kvádro vyměnil za pohodlné sportovnější oblečení a na hlavě nosí čepici. Podezřelé ale je, že své původní řemeslo evidentně nezapomněl, protože Apollovi v prvním případu docela dost pomáhá a nějakou tou radou přispěje i v dalším průběhu.

Apollo Justice: Ace AttorneyMnoha dalších postav známých z minula si ale bohužel příliš neužijeme. Zmiňme alespoň Emu Skye, která zde vystupuje v roli detektiva. To je taková ta holčička, která pomáhala Phoenixovi v jeho první hře na NDS (bonusový případ, který v GBA verzi původně nebyl). Chtěla se stát vyšetřovatelkou a uplatňovat při tom všemožné vědecké metody, vzpomínáte? Její hlášku „Note to self:“ pak Phoenix párkrát použil i v dalších dílech. Podobně jako dříve detektiv Gumák je ale i Ema stále s něčím nespokojená (chtěla se věnovat vědeckým metodám a místo toho objíždí a obhlíží místa činů) a v jednom kuse chroupá čokoládové Snackoos. Jednou si dokonce unisono zachroupají i s Apollem přímo v soudní síni. A pak se tu dá ještě vycítit, že někde ve vzduchu visí i Maya nebo Pearl – když je Phoenix v nemocnici, má u postele televizi a hromadu DVD se seriály jako např. Steel Samurai či Jamming Ninja.

Apollo Justice: Ace AttorneyNa rozdíl od postav se zde ale z minula objevuje řada pro mnohé nicotných detailů, jako třeba právě zmíněné seriály. A vzpomínáte si na Blue Badgera? Je tady. Stejně jako opětovné diskuse o tom, zdali „předmět doličný“ je žebřík nebo zda to jsou štafle. A neříkejte, že jste v minulosti nikdy nezaslechli rozjímání o tom, jestli jsou vlasy hlavního hrdiny špičaté příliš nebo naopak málo. Mimochodem, v recenzi třetího Phoenixe byla trestuhodně opomenuta skutečnost, že se Blue Badger oženil – vzal si Pink Badgerku.

GOTCHA !!!
Stejná zůstala i struktura hry, kdy vyšetřujete v terénu a sbíráte informace a následně u soudního přelíčení vznášíte námitky a vyvracíte tvrzení svědků pomocí předmětů v inventáři. Pojďme se tedy rovnou podívat, co je zde nového.

Apollo Justice: Ace AttorneyVedle řady zcela nových postav ve vedlejších rolích svědků či osob, které potkáte při vyšetřování, se zde objevují i dvě persony v úlohách hlavních. Prokurátor Klavier Gavin je tak trochu zklamáním. Je vtipný, šarmantní, pohotový i okázalý, ale Franziska von Karma a zejména Miles Edgeworth zkrátka nasadili laťku hodně vysoko, a tak bych ho zařadil zhruba na úroveň Godota ze třetího Phoenixe. Gavin sice oslovuje Apolla jako Herr Forehead, dámám říká Fraulein a pánům Herr, čímž nakazí nejen Apolla, ale i soudce, ale na Edgeworthovy bonmoty to při vší úctě nestačí. A navíc je hned zpočátku až podezřele málo nepřátelský.

"Pět a pět je deset, jedna dále."

Druhou novou figurou je pak naopak zatím nejsladší holčička, která se kdy v sérii objevila. Jmenuje se Trucy, je jí patnáct a zabývá se kouzelnictvím (mystika/magie Apollo Justice: Ace Attorneyzkrátka nesmí chybět v žádném dílu). Potěšitelné je, že zde vystupuje jako Apollova pomocnice, stejně jako v předchozích hrách Maya, a zároveň se dozvídáme, že to je Phoenixova dcera. Pokud vám tady teď poněkud nehrají počty, pak není třeba zmatkovat, ony tady nehrají nikomu.

Novinky ale nacházíme i v herním systému. Pamatujete si na systém Psyche Locků, díky nimž se „prvek soudní síně“ přenášel i do vyšetřovací fáze? Tak ten tady bohužel není. Místo toho je zde ale novinka v podobě zaostřeného Apollova zraku, díky čemuž vidí jemné pohyby svědka ve chvíli, kdy lže. Apollovi k tomu dopomáhá jeho náramek, který „se ozve“ vždy, když ve vzduchu visí něco podezřelého. Po jeho aktivaci uvidíte zvětšenou vlastní zornici, kterou musíte namířit na místo, kde si myslíte, že bude problém. Tak třeba zjistíte, že svědek při vyslovování lživé pasáže například neklidně cuká prstem na stránkách knihy, a v tu Apollo Justice: Ace Attorneychvíli mu to vpálíte do ksichtu s fungl novou hláškou „Gotcha !!!“ na rtech. Je to moc fajn ozvláštnění, ale přesto by bylo ještě lepší, kdyby zůstaly i Psyche Locky. Pravda, je k nim potřebná Magatama, ale tu snad někde ještě z minulosti bude mít Phoenix schovanou, takže by nebylo od věci, kdyby vám ji třeba přechodně zapůjčil. Ale kdo ví? Třeba k tomu jednou dojde.

Další novinky v hratelnosti jsou pak již spíše podružnějšího charakteru. Občasné trojrozměrné animace s „drátěnými“ modely, osvětlující dění na místě činu, jsou sice svým způsobem efektní, ale rozhodně nic nikam neposouvají, podobně jako hrátky s rentgenem v posledním případu. Za vypíchnutí ale stojí práce s pětikanálovým mixážním pultíkem v případu třetím, kdy je potřeba zesilovat a zeslabovat jednotlivé nástroje tak, abyste zaslechli případné nesrovnalosti.

CHORDS OF STEEL
Apollo Justice: Ace AttorneyMimochodem, když už byla zmíněna nová hláška, nelze nevzpomenout, že Apollo si na svém mluveném projevu velmi zakládá. Před svým prvním případem do noci poctivě trénoval hlasivky, aby byl jeho hlas u soudu pevný, jistý a nechvěl se. Bohužel se mu to ale trochu vymklo, a tak je v prvé řadě napomínán, aby v soudní síni neřval.

Co se týče hlášek obecně, dá se říci, že Apollo není takový hlásič jako Phoenix, což je ale jedině dobře. Je totiž vidět, že autorům nedošla šťáva, a že tak Apollo není pouze nový Phoenix s jiným účesem. Apollo spíš než že by vyloženě „hlásil“, tak rozhazuje jen takové krátké poznámky a „mikrokomentáře“, které jsou ale zábavné a vtipné přinejmenším stejně jako v předchozích hrách. Navíc je Apollo ještě o něco větší zmatkař než Phoenix, takže se dají najít i vtipy způsobené přeřeknutím a podobně. Zároveň jsou ale prakticky všechny promluvy oproštěny jakýchkoliv Apollo Justice: Ace Attorneynásilných extempore, takže jsou naprosto civilní, ale vtip spočívá jednak ve vhodně napsaných dialozích/monolozích a jednak ve správném časování správných vět ve správných situacích. Když bude na papíře popsaná situace, kdy Apollo testuje jisté „pyrotechnické“ zařízení, vtipně to znít nebude. Pokud ale přímo ve hře uvidíte jekot Emy, že ji Apollo málem zapálil a ten s pokusem o ledový klid řekne, že to bylo jen pár jisker, tak je to prostě dost slušná sranda.

Blesková soutěž o Zeldu

The Legend of Zelda: Phantom Hourglass Update: Soutěž byla již ukončena a vítěz vyhlášen.

Abyste si nemysleli, že být fandou Phoenixe Wrighta znamená pouze stát se terčem posměchu, je zde rychlá „soutěž útěchy.“ Správnou odpověď pravděpodobně nebude vědět každý druhý, a tak namísto Apolla dáváme všanc NDS hru The Legend of Zelda: Phantom Housrglass. Předpokládáme totiž, že kdo bude znát odpověď, má již Apolla jistě doma.

A teď ta obtížnější část, formulace otázky. Poslechněte si nejprve tuto ukázku.
Jedná se o jednu skladbu ze série Phoenix Wright (PW1-3, Apollo je protentokrát vyloučen ze soudní síně). Není to sice původní aranžmá, ale jde tady v prvé řadě o melodii. Ve zmíněných hrách se tato melodie objevuje ve dvou případech a nás zajímá, v jakých. Nemluvíme teď ale o případech ve smyslu „herních kapitol“ ale ve smyslu „situací“. Chceme slyšet dvě situace, v níž je možné tuto melodii zaslechnout. Takže při jakých příležitostech je možné tuto skladbu slyšet? Zeldu získá ten, kdo jako první pošle na náš mail (bwcrew (z) idnes.cz) odpověď natolik přesnou, že s ní budeme spokojeni.

A ještě alespoň malá nápověda: Jednu ze situací lze chápat i jako případ ve smyslu „herní kapitoly“, takže když popíšete, o co v dané kauze šlo, co se tam stalo a jaké postavy se tam objevovaly, uznáme to. Hlavně nám nepište nic ve stylu „x-tý případ v y-tém dílu“, protože to takto sami nemáme spočítané :-). Jistá nápověda se skrývá i v této recenzi. Ohledně druhé situace ale již nenaznačíme vůbec nic, protože jistě sami uznáte, že by nebylo fér dávat Zeldu zadarmo :-).

Apollo Justice: Ace AttorneyCo se týče grafického zpracování, je prakticky totožné se všemi třemi Phoenixy, akorát že jsou zde pochopitelně nové postavy. Je ale škoda, že některé „animace“ Apolla nejsou tak zdařilé jako u Phoenixe. Tam kde Phoenix se svěšenými rameny čelil dýchavičnosti, Apollo tak nějak polehává po lavici obhajoby a v obličeji je takřka k nepoznání. Dobrým detailem jsou ale jeho svěšené dva ostny vlasů. Stejně tak ztvárnění těžkého úleku není tak povedené jako u Phoenixe, ale na druhou stranu situace, kdy Apollo usilovně přemýšlí s prstem zabodnutým v čele, je o dost povedenější než Phoenixovo dumání. Přinejmenším k remíze ale tento souboj animací dotahuje Trucy, která je jedním slovem roztomilá :-). A povedený je i nápad se ztvárněním jednoho zdejšího rockového hudebníka.

TAKE THAT !!!
Závěrečné resumé tak nemůže být jiné než značně pozitivní. Apollovi se daří velmi Apollo Justice: Ace Attorneydůstojně zaujmout místo Phoenixe Wrighta a jeho první hra je víceméně přesně tím, čím být má – startem nové (doufejme) trilogie, v níž si velmi pravděpodobně stejně jako u Phoenixe opět oblíbíme řadu nových postav, přičemž se zas až tak nezdá, že by ty staré měly být úplně definitivně uloženy k ledu. Jako fanoušek původních tří dílů jsem si zpočátku na novou osádku zvykal ne úplně lehce, ale v průběhu třetího případu jsem zjistil, že mě má Apollo již zcela ve své moci. Nebo že by to bylo spíš kvůli Trucy? Na tom nesejde. Pět bodíků tak subjektivně strhávám vlastně pouze za to, že jsem si přál četnější výskyt starých známých.

Leckdo by mohl zcela oprávněně namítat, že je to pořád to samé, ale toto obvinění se dá velmi pohodlně odvrátit s grácií Milese Edgewortha – o žádné technologické či designérské inovace zde nikdy nešlo. V prvé řadě tu jde o logicky napsané příběhy obalené snad až nečekaně dobrým příběhem a vtipem (kupříkladu soudce provádí jednoduché počty stylem "pět a pět je deset, jedna dále"). Navíc pokud je někdo fandou celé série, tak ten právě toto chce a očekává. A pokud někdo fanouškem není, tak to stejně nezná, a tudíž se mu to líbit bude. A pokud existuje někdo, kdo hrál všechny tři předchozí díly a sérii nemůže přijít na jméno, tak to je Herr Forehead.

Autor:


Hodnocení hry

Redakce

80 %

Čtenáři

56 %

Vaše hodnocení

Doposud hodnotilo 28 čtenářů

Témata: Apollo, účes, Vtip, Zelda


Nejčtenější

Dark Souls 3
Ovládá hry taneční podložkou, volantem a banány. A je v tom fakt dobrý

Jako by série Dark Souls nebyla dost obtížná sama o sobě, rozhodl se ji youtuber ATwerkingYoshi pokořit pouze pomocí taneční podložky.  celý článek

Call of Duty: WW2
Letošní Call of Duty nabídne i prostor pro poflakování se s kamarády

Součástí Call of Duty: World War II bude i prostor pro socializaci nazvaný Headquarters, v němž se můžete setkávat s přáteli a soutěžit v různých disciplínách.  celý článek

Cities: Skylines - Green Cities
Strategie Cities: Skylines se v další expanzi zaměří na zelená města

Zelená města mají být města budoucnosti. V budovatelské strategii Cities: Skylines si je ovšem v rámci expanze Green Cities postavíme už tento rok.   celý článek

The Elder Scrolls V: Skyrim
Podpora virtuální reality pro Fallout, Doom i Skyrim bude do konce roku

Tři nejočekávanější hry pro virtuální realitu plánuje firma Bethesda vydat ještě dokonce roku. Majitelé přileb Oculus Rift však mají zřejmě smůlu.  celý článek

Jaenette Voerman - Vampire the Masquerade: Bloodlines
Vymodlená pokračování. Třicet her, které snad neřekly poslední slovo

Některá pokračování s nadějí vyhlížíme rok co rok, v jiné už ani nedoufáme. Níže nabízím svůj seznam čítající rovných třicet kousků. Při jeho sestavování...  celý článek

Další z rubriky

Warhammer 40 000: Dawn of War 3
RECENZE: Warhammer 40 000: Dawn of War 3 je velkým šlápnutím vedle

Pokud se mohli vývojáři z Relic Entertainment něčím chlubit, tak tím, že jejich realtimové strategie patří k naprosté špičce žánru a při jejich koupi...  celý článek

Inner Chains
Lidé prohráli boj s technologií i přírodou. Recenze hororu Inner Chains

Dystopický svět může mít mnoho podob. Svoji vlastní verzi pokřiveného obrazu Země servíruje i nová nezávislá hororová střílečka Inner Chains z Polska.  celý článek

Strafe
RECENZE: Střílečka Strafe vám spočítá, kolik krve jste prolili

Současná doba přeje odvážným experimentům. Strafe se možná na první pohled jako jeden takový netváří, ale pod maskou retro akční hry se skrývá nečekaná...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.