Byl pozdní červnový večer roku 2001 a na pulty obchodů se dostala Operace Flashpoint, jedna z těch her, do kterých se vkládají opravdu velké naděje. Prodeje stouply do nebeských výšin a recenzanti si pochvalovali všechny aspekty, které jen tehdejší hry mohly obsahovat. I já jsem byl jeden z těch, kteří byli hrou velmi příjemně překvapeni a hráli ji do zemdlení dnem i nocí. Obrovský herní svět, naprostá svoboda v rozhodování a plnění misí, bohatý vozový park i výzbroj. OF by se jednoduše dala popsat jako „válečné GTA“.
Poté, co Bohemia Interactive ohlásilo pokračování, netrpělivě se čekalo na podrobnější informace. A čekalo se dlouho, velmi dlouho. Dlouhých pět let nás vývojáři zásobovali videi, obrázky a novými informacemi ze hry a fanoušci kňučeli nad každým dnem bez své modly. Čekání je ale u konce a na trh se dostává Armed Assault (dále jen AA), pokračování jedné z nejúspěšnějších českých her, která se dokázala prosadit i na světovém trhu. Stálo to čekání za to? Uvidíte dále.
Půl hodiny se drnkotáte v obrněném transportéru na bojiště, sledujete krajinu a posloucháte kecy spolubojovníků.
Obecně se dá říci, že AA překročilo stín svého staršího bratříčka ve všech směrech, a to hned několikrát. Příběh se po mávnutí kouzelné hůlky přenesl do současnosti a popisuje nyní události na fiktivním tropickém ostrově Sahrani, kde si obyvatelstvo žije poklidným životem a turisté se přehřívají na sluníčku. Vy společně s ostatními vojáky máte za úkol v podstatě jen balení místních holčin svým šarmem (nebo spíše výzbrojí) a kontrolu celé oblasti pro zajišťování bezpečí. Ačkoli se místní situace zdá jako idylická, brzy se vše přemění v ohnivé peklo poté, co se místním partyzánům přestane zamlouvat pohled na vaše opálená ramena. I když je tu zjevná inspirace „Korejským problémem“, vývojáři okusují historii jen v určitých místech, a tak to alespoň tolik nebije do očí.
Úvod je tu zpracován poměrně hezky a stylově. Naše reportérka se nám hlásí z místa, aby zprostředkovala pohled na slunečné pláže, pobíhající civilisty a nudící se vojáky. Hra vás hází do děje v momentě, kdy si v klidu vychutnáváte další kontrolní objížďku oblasti a v tom vás nadřízení pošlou zkontrolovat blízké městečko, ve kterém byla slyšet střelba. Znenadání je půlka vašeho konvoje v plamenech a je oheň na střeše. Od této chvíle se vrháte do neutuchajícího víru masivních bitev, přestřelek ve městech a dalších šťastných chvilek, než vám to přeruší dobře puštěná kulka. Když už je řeč o kulkách, postačí sakra málo, abyste si prohlédli svoje tělo zevnitř. AA by se dal nejspíše popsat jako „super realistický simulátor života vojáka na bojišti“. Jiná slova k tomu mohu najít jen stěží. Natolik přesvědčivou simulaci života jen tak někde nenajdete. Bohužel největší klad hry je také největším záporem. Vyložme si karty na stůl. Půl hodiny se drnkotáte v obrněném transportéru na bojiště, sledujete krajinu a posloucháte kecy spolubojovníků. Po dopití třetí kávy se zvětšeným obsahem kofeinu se konečně vypotácíte s onemělým zadkem ven. Porozhlédnete se po krajině, koutkem úst se usmějete a uděláte první krok. Který však bude i posledním, protože najednou odkudsi přiletí zbloudilá kulka a vy už se opalujete v kaluži vlastní životodárné tekutiny.
Pokud je vám to stále málo, určitě uvítáte starý dobrý editor misí, který se od minule stal uživatelsky příjemnější a mnohem jednodušší.
A teď na rovinu. Bude se vám chtít absolvovat další půlhodinovou cestu transportem, aby vás někdo polechtal pro změnu ve křoví, kde jste další půl hodiny čekali na konvoj? Samozřejmě, je tu možnost uložení/načtení hry, ale kdo si na ni ve víru boje vzpomene? Na začátku to možná ani tak nepříjde, ale v pozdějších fázích, kde jsou mise stále delší a nepřátelé stále přesnější, už to začíná přerůstat ve frustraci, a ne zrovna malou. I fandovi to bude připadat jako menší test jeho zrezivělých nervů. Realismus ve hrách je dobrá věc, ale ne pokud je to na úkor hratelnosti, což se v případě AA bohužel stalo. Nechme ale na chvíli skepse a pojďme se podívat pro změnu na klady. Již OF se mohla pochlubit neuvěřitelnou volností v rozhodování. AA tuto volnost zvětšuje úměrně s rostoucí rozlohou místa vašeho působení. Dostanete tedy úkol (řekněme zastavit konvoj) a před sebou máte několik stovek čtverečních kolometrů lesů, pláží, vesniček a městeček. Co s tím? To už si holt poraďte sami. Můžete zalehnout ve křoví a na konvoj si počkat. Praktičnější povahy si nebudou špínit oblečení a nasednou do bojového vrtulníku. Naopak povahy prahnoucí po létajících střevech nastraží pasti a budou se na svoje dílo skázy kochat pěkně z kopečka. Možností je tu přehršel a omezuje vás pouze vaše vlastní představivost a zdravý rozum.
Další novinkou, kterou všichni postřehnou na první pohled, je grafické zpracování. I když, novinkou jen z půlky, protože vzít několik let starý engine a kompletně ho překopat není zase takový med, jak by se mohlo na první pohled zdát. Dobře, máme tu moderní efekty výbuchů a kouře, HDR, ničitelné objekty atd. Pokud ale projdete počáteční mlhou, všimnete si několika nepříjemných detailů. Raději moc nemluvím o tom, že hra samotná vypadá naprosto totožně jako její pět let starý předchůdce. Stejný HUD, stejné animace, zacházení se zbraní, ingame menu možností. Všechno je stejné, pokud opomenu jinou barvu písmenek. Ostatně co byste chtěli, jádro enginu zůstalo zachováno a vymáčknout z toho více podstatných novinek prostě nejde. Pokud se nadechnete a pošlete všechny detaily na nejvyšší možný stupeň, nastavíte nejvyšší možné rozlišení a zapnete všechny možné efekty, pak klobouk dolů, dá se na to koukat a nevypadá to vůbec špatně. Jaký je ale váš údiv, když si uvědomíte, že to téměř není možné, a to jednoduše proto, že to váš miláček nestíhá. Na dnešní poměry má totiž AA neuvěřitelně vysoké hardwarové nároky, nehledě na to, že v porovnání s dnešními standardy má o několik tříd horší grafické zpracování. Možná by to chtělo nový engine, páni vývojáři.
Ale budiž, s nastavením si každý pohraje dle libosti a s trochou trpělivosti se brzy začnete prohánět po bojišti. Na druhý problém jsem narazil hned na začátku. Nevím, jesli je to mojí grafickou kartou (GeForce 6600GL 256 MB), nebo samotnou hrou, ale při určitém nastavení vám ve hře začnou nehorázně skákat textury. Při ůvodní animaci jsem tak s děsem v očích pozoroval domy podobné ohavným krabicím s červenou čepičkou, další menší krabičky na silnicích, o lidech nemluvě. Po chvíli se textury začaly projasňovat a můj tep se vrátil do normálu. Chvilka hraní a je to tu zase. Při sprintu z nepřátelského území se najednou celý svět změnil v dětskou krabicovou hru a la Matrix a já vyděšeně zastavil a zíral kolem, než mě dostihla kulka a já musel začínat znovu. Kromě zlobení textur je v AA také trestuhodné množství bugů, které pamatuji ještě v OF. Neviditelné zdi, doskakující kostičky objektů a další nepříjemnosti. Tyto problémy mě bohužel neopustily ani po delším hraní a změně nastavení, a tak je můj zážitek už jen kvůli tomu značně rozpačitý.
Pokud ale opomeneme výše zmíněné nehody, AA má určitě co nabídnout. Ve srovnání s OF má téměř trojnásobek herní nabídky. Více jak třicet dostupných zbraní, desítky všemožných bojových prostředků (obrněné transportéry, tanky, bojové i dopravní vrtulníky a další jednoduché dopravní prostředky jako náklaďáky, auta aj.) a interaktivní živoucí svět kam až oko dohlédne. Hlavní herní výběr spočívá v singleplayeru a multiplayeru. V singlu máte na výběr jednotlivé mise, hlavní kampaň a dokonce podrobnou encyklopedii veškeré vaší vojenské výbavy. Pokud je vám to stále málo, určitě uvítáte starý dobrý editor misí, který se od minule stal uživatelsky příjemnější a mnohem jednodušší, a tak není problém nafantazírovat megalománské projekty. Fanouškovská komunita, která léta stříhá vlastní mise, bude mít určitě radost. Vraťme se ale ke kampani. Musím podotknout, že mě celkově velice zaujala. Zajimavá náplň misí (která se často mění), vyrovnaná obtížnost, která se misi od mise stupňuje a tak je hra skutečnou výzvou až do konce. Příběh samozřejmě stojí a padá na rozmanitosti a nabídnuté svobodě, a tak se nesmíte divit jeho jednoduchosti (válečný konflikt dvou stran a tečka). Narozdíl ale od rivalů Battlefield 2 či řekněme Counter Strike, kde příběh nehraje tak velkou roli, zde naopak citelně chybí. Ve slabém příběhu silné mise, chcete-li poezii.
|
Obrovský živoucí svět
Nesnesitelné hardwarové nároky na tak průmerné grafické zpracování
899 Kč
ČeskyNa multiplayer jsem se těšil jako malý dítě, pamatujíc na šílené válečné orgie z OF. Ačkoli tedy multiplayer v AA doznal několika vylepšení, nemohl jsem vyzkoušet pořádné online bitvy, protože nebylo dost lidí na pořádnou čistku. Největší počet, který jsem zaznamenal, byl 18 lidí. Co se týče vylepšení, především se oprášil síťový kód, který již nepůsobí neplechy jako minule. Přibyla také anticheatovací podpora (konečně) a především je tu nový velitelský mód ne nepodobný Battlefieldu 2. Co ale láká zdaleka nejvíce, to jsou samotné obrovské bitvy, do kterých se můžete bez omezení zapojovat a které mohou trvat klidně i několik hodin. Ačkoli jsem se tedy v multiplayeru pobavil, podobných vřav jsem nezažil, a tak si budu muset počkat na větší příval masa do mlýnku.
Armed Assault je hra plná rozpaků. Na jednu stranu jde o velice komplexní hru s obrovským živoucím světem, tunou nádobíčka na odpravování nepřátel a spoustou možností při řešení misí. Na straně druhé se jeví jako přehnaně realistická simulace vojáka s šíleně optimalizovaným enginem, která zaujme jen skalní fanoušky a hardcore hráče. Ať tak či tak, jedná se o lehce nadprůměrný titul nabízející několik svěžích novinek a těžící z velké části ze svého předchůdce. Nejspíše nezbývá než počkat na další pokračování, které se snad poučí z minulých chyb.
