Maďarská RTS Armies of Exigo je vývoji už dva a půl roku, přesto se o ní ví teprve pár měsíců. K velkému humbuku kolem vydání snad ani nebyl důvod, hra totiž jasně směřuje na mainstreamový trh: máme zde klasické principy tohoto žánru, tři strany a podobné osvědčené strategické postupy. To, že hra inklinuje ke střednímu proudu, dokládá i nedávno uvolněné singleplayerové demo s jednou misí z kampaně za lidi. Ze zbývajících dvou stran jsou zastoupeny jen bestie jakožto protivník hlídající místo na druhém konci mapy, kam se musí probojovat i dva stateční lidští hrdinové. To je také úkol celé mise.
Hned z počátku je třeba postavit hlavní budovu, nějaké ty farmy na jídlo, kasárny, pár obranných věží a hurá do boje. Těžba surovin čítá kutání zlata, sekání dřeva a těžbu (?) many z jakýchsi modrých kamenů. V tomto Armies of Exigo opravdu nepřekvapí a kdo hrál kterékoli jiné RTS, problémy se systémem budování báze a rekrutování jednotek rozhodně mít nebude.
Daleko zajímavěji vypadá celý herní svět. Jak je i vidět na okolních obrázcích, grafika má správný fantasy pohádkový nádech a taky hlavní úkol obsahuje několik vedlejších linií, přímo stvořených pro správné hrdiny: Hráč musí dostat své dva reky na druhý konec mapy, který střeží nepřítel. Situace je o to horší, že na okolních místech polétávají draci a pobíhají neviditelné potvory. Naštěstí kousek opodál svačí připoutaný supersilný Fénix, slibující pomoc za své vysvobození. K tomu je však třeba zničit dva orby, přemoci démona a vůbec udělat x dalších věcí. I s malou mapou, na níž se mise odehrává, se tak dějí velké věci.
V Armies of Exigo se navíc rýsuje dobrá perspektiva zábavných a fantasy prostředí adekvátních úkolů. Cíl mise je totiž barvitější o návštěvu podzemních chodeb a katakomb. Ty existují paralelně s normálním světem na povrchu, hráč mezi jednotlivými prostředími přenáší své jednotky přes jakési vstupní jeskyně a klávesou TAB přepíná obraz buď pod zem, nebo nahoru. S orientací není žádný problém, na herním rozhraní jsou zakresleny obě mapy pro každou 
úroveň zvlášť. Prvek rozvrstvení mise do dvou platforem se dá vtipně využít pro rychlý přepad jedné ze základen nepřítele. Člověk vezme půlku armády a pošle ji frontálně, druhou část svých sil provede skrz jeskyně, vkročí napovrch na druhé straně mapy a vpadne nepříteli do zad.
Paleta jednotek a jejich vlastností vesměs odpovídá tomu, že Armies of Exigo není titulem pro nejzkušenější hráče. Lidé mají dokonale učebnicový arzenál: pěšáka, halapartníka, lučištníka, kněze léčitele, kouzelnici a katapult. Samozřejmě, k průlomu nepřátelských pozic je dobré smíchat armádu ze všech těchto druhů, originalitu ve výše uvedené sestavě bychom ale hledali těžko. Překvapením asi taky bude to, že jednotky nemají žádné speciální vlastnosti, hra se tak strhává v obyčejnou mlátičku, kdo má silnější panáčky a větší zásobu vojáků. Alespoň kouzelnice a létající jednotky dodávají na variabilitě; Armies of Exigo po hráči každopádně chce opravdu jen to, aby označil jednotky a kliknul na nepřítele. Na druhou stranu jednotky získávají zkušenosti, což se projevuje i na jejich charakteristikách. Uvidíme, co přinesou ostatní rasy, jestli alespoň u nich budou nějaké speciální vlastnosti a schopnosti, které by znásobovaly možnosti využití v boji.
Na hodnocení posledních prvků strategického guláše - umělé inteligence a obtížnosti - je brzo, z dema se toho moc vyčíst nedá. Problémem je ovšem ovládání, jehož nedostatky právě uměle zvyšují obtížnost. V demoverzi chybí nastavení agresivity, pěšáci a kouzelníci se tak při prvním kontaktu s nepřítelem rozprchnou do všech stran a bojují na vlastní pěst. Tomu nepřidá ani nulové nastavení druhu seskupení, jednotky se buď pohybují v houfu, nebo v jakémsi automatickém šiku, v němž vepředu stojí pěšáci, vzadu kouzelníci a lučištníci. V tomto se mimo jiné projevuje nezkušenost autorů, při zapnutí formace například nejde zvolit její orientace. Často se stává, že se skupina postaví špatným směrem a její slabší zadní voj je natočen k nepříteli, zatímco silní pěšáci stojí vzadu a ztrácí tak funkci ochrany lučištníků a kouzelníků.
Dojmy z Armies of Exigo jsou tak „půl na půl“; na jedné straně tady jsou skvělé fantasy kulisy, výborná grafika a poutavé úkoly, na straně druhé nešikovné ovládání a neoriginální paleta jednotek. Počkejme si na říjnovou plnou verzi, to budeme chytřejší.
Index očekávání: 70%
