RECENZE: Dva drsňáci z Army of Two proti mexickému drogovému kartelu

Třetí díl střílečky Army of Two se přesouvá do Mexika a představuje nové hrdiny. Ve srovnání s předchozími díly ovšem neobstojí.

První dva projekty Army of Two a Army of Two: The 40th Day nebyly naprostým vrcholem žánru stříleček, ale bezpochyby šlo o povedené tituly, které sázely na rychlou akci, pošťuchování mezi dvěma zajímavými hlavními hrdiny a jejich vzájemnou spolupráci.

V případě Devil's Cartel se tvůrci původních dvou her EA Montreal rozhodli, že přiberou i montrealskou pobočku vývojářského studia Visceral Games a zkusí to trošku jinak. Změn se dočkala nejen technická stránka, ale především obsahová. A upřímně řečeno, byli bychom mnohem raději, kdyby se zůstalo u osvědčených principů, protože třetí díl je jen "odvarem" původních titulů.

V hlavní roli tentokrát nejsou ústřední postavy z předchozích dílů Salem a Rios, ale dva jiní členové jednotky T.W.O., kteří mají nepříliš originální přezdívky Alpha a Bravo.

Army of Two: Devil´s Cartel

Army of Two: Devil´s Cartel

Jenže zatímco Rios se Salemem tvořili fungující dvojici a jejich vzájemné rýpání fungovalo skvěle, Alpha s Bravem jsou rychle zapomenutelní hrdinové, kteří ničím nezaujmou. A ani ty hlášky jim zrovna nejdou. V paměti nám utkvěla jen věta, kterou Alpha vyřkne, pokud ho druhý člen týmu zachrání: "You're the best". Nějak nám podobná hláška k drsnému žoldákovi nesedí.

Plytký scénář i dialogy

Pro většinu rozhovorů platí, že jsou v podstatě o ničem a co je horší, chybí jím poctivá dávka humoru, na kterou jsme byli u Army of Two zvyklí.

Od děje jsme nečekali žádné zázraky, ale i tak jsme zklamaní. Hlavní hrdinové se vydávají do Mexika, aby si to vyřídili s drogovým kartelem. A to je v podstatě vše. Propracovanější příběh ani velké zvraty nečekejte.

Mexiko není pro zběsilou střílečku špatnou volbou. Ničím ovšem nepřekvapí. Prezentována je nám klasická představa země, tedy ušmudlané ulice malých měst, luxusní haciendy, drogové laboratoře a podobné lokace. Hře se přesto dobře daří zachytit atmosféru státu, který je zmítán zločinem i nesnesitelnými vedry.

Army of Two: Devil´s Cartel

Army of Two: Devil´s Cartel

Úrovně nejsou sice velké, ale ani úplně stísněné a máte relativně slušnou volnost pohybu. I když cesta do cíle je jen jedna, takže různé slepé uličky a odbočky nemají větší smysl.

Spolupráce? Nehraje větší roli

Zatímco minulé díly sázely na kooperaci hlavních postav, u Devil's Carter není příliš důležitá. Jen zřídka narazíte na místa, kde je nutné, aby Alpha a Bravo spojili síly. Párkrát si navzájem pomohou přes zeď nebo odtlačí překážku, ale jinak jede každý na vlastní "triko".

Naštěstí umělá inteligence ovládá druhou postavu docela dobře, a Bravo tak likviduje nepřátele efektivně, aniž by překážel. Někdy se sice stane, že ho musíte uzdravit nebo se schová za překážku, za kterou jste chtěli vy, ale není to častý případ.

Zatímco Bravo se chová vcelku dobře, nepřátelům někdo zapomněl naprogramovat pud sebezáchovy. Vbíhají do linie střelby a opouštějí úkryt, i když všude kolem létají kulky a vybuchují granáty.

Svou zmatenost však vyrovnávají počtem. Opět se sází na vlny protivníků, kdy nelze pokračovat dál, pokud všechny neodpravíte. Jednou se nám dokonce stalo, že jsme sice všechny vystříleli, ale hra nás nepustila do následující části úrovně. Museli jsme restartovat od poslední uložené pozice.

Design misí není objevný. Drtivou většinu času vše probíhá tak, že někam dojdete, objeví se několik skupin mafiánů, vy je pozabíjíte, popoběhnete o kousek dál a uděláte to samé znovu . A znovu.

Po čase to prostě začne zákonitě nudit. Dění je příliš jednotvárné a jen málokdy stereotyp něco rozbourá. Některé mise se odehrávají v autě nebo helikoptéře, ale ani podobné momenty nechtějí po hráči více, než aby bezhlavě střílel po všem, co se hýbe.

Army of Two: Devil´s Cartel

Army of Two: Devil´s Cartel

Ať už se pohybujete po svých, vezete se, nebo letíte, není příliš času taktizovat. Hra chce být hodně dynamická a daří se jí to. Neustále něco exploduje, spoustu věcí v okolí lze zničit a nepřetržitě se na vás ženou davy protivníků. Málokdy dostanete čas vydechnout nebo si dokonce rozmyslet další postup.

Bez skrývání to nepůjde, ale je tu háček

Alpha a Bravo jsou sice drsňáci, které jen tak něco nesloží, ale i oni se musejí skrývat. Překážek, za které se lze schovat, je vždy dost a dost. Přebíhání mezi nimi je snadné. Stačí se rozhlédnout a stisknutím jediného tlačítka vámi ovládaná postava přeběhne k úkrytu, u kterého se objeví modrá ikona.

Visceral Games

Studio Visceral Games se původně jmenovalo EA Redwood Shores a bylo založeno v roce 1998. Na kontě má několik her v hlavní roli s Jamesem Bondem, dva tituly z prostředí Pána prstenů, akční rubanici Dante's Inferno a také dva projekty inspirované knižní/filmovou sérií Kmotr.

Nejvíce se ovšem tvůrci z Visceral Games proslavili hororovou sci-fi sériíDead Space.

Montrealská pobočka Visceral Games už však nedostane šanci napravit svoji reputaci po posledním dílu Army of Two. Devil's Cartel byl totiž jejich poslední projekt.

Je ovšem docela problém, že u některých překážek se prostě neukáže. Nepříjemné je to hlavně ve chvíli, když po vás začne pálit několik nepřátel, vy doběhnete například k zídce, ale Alpha se za ni odmítá skrčit, protože u ní není žádaná ikona.

Hra se naštěstí automaticky často ukládá, takže pokud umřete a nezachrání vás ani váš společník, nebudete muset opakovat dlouhé úseky. Pokaždé, když dojde k uložení, dostanete možnost změnit svůj arzenál.

Army of Two: Devil´s Cartel

Alpha má u sebe tři sloty na zbraně. První dva lze obsadit jakýmikoliv kousky, jako jsou různé kulomety, sniperské pušky nebo brokovnice, poslední slot je vyhrazen pro pistoli. Zbraně stejně jako v minulosti upravujete tak, že nakupujete nové součástky.

Peníze získáváte za své počínání během hry. Každé zabití je finančně ohodnoceno a slušné odměny dostanete například za zlikvidování více protivníků granátem, nebo ve chvíli, kdy spojíte síly s Bravem. Ale pokud k tomu dojde, tak spíše náhodou, než aby to byl promyšlený krok. Nemáte čas sledovat, co dělá druhý člen týmu a přizpůsobovat se jeho aktivitě.

Nakupovat se dají také různé masky a vesty pro Alphu a je dovoleno je i upravovat. Možností modifikace vzhledu je více než v předchozích dílech.

Osekejme to, co bylo dobré

Je to sice příjemný přídavek, ale nevynahradí to, že tvůrci odstranili možnost morální volby. V minulosti si mohl hráč zvolit, zda například zachrání nevinnou oběť, nebo ne a podobně. V Devil's Cartel podobné momenty nenajdete.

Překvapením je, že není k dispozici versus hra pro více lidí. Bylo to obhajováno tím, že je pozornost soustředěna na kooperativní mód, ale i jeho možnosti jsou oproti původním titulům utlumeny. Spolupráce tu není příliš podstatná.

Další změnou je engine, kdy Unreal Engine 3 nahradil Frostbite 2. Hra nevypadá špatně, ale někteří nepřátelé by si zasloužili více propracovat. Hudba a zvuky jsou slušné.

Bylo by snadné Devil's Cartel šmahem odsoudit. Ale nejde o naprosté zklamání. I přes jednotvárnost se u něj lze dobře pobavit. Jenže zmizela většina aspektů, díky nimž nebyla Army of Two jen další průměrnou a lehce zaměnitelnou sérií.

Hra je dostupná pro Xbox 360 a PlayStation 3.