Intervaly mezi novými díly úspěšných her zkracují se v poslední době víc, než sukně adolescentních samic v říji. Jenže zatímco žádná sukně nemůže být nikdy dost krátká, u her, u těch kvalitních zvláště, by člověk přeci jen rád viděl něco víc, než jen nastavenou kaši, co se začala vařit dřív, než první várku odstavili z plotny.
Na podobném multifunkčním sporáku se ohřálo pravděpodobně i pokračování loňské, kritiky i hráči vřele přijaté kooperativní akce Army of Two. Na trh se chystá vtrhnout už letos v zimě a ponese tajnosnubný podtitul The 40th Day. Army of Two: Two zřejmě v reklamním oddělení Electronic Arts neprošlo. Těžko říct proč. I když vlastně ani ne.
Nic nelze plánovat, na nic se nelze připravit – Salem a Rios jsou bez svého vybavení, bez podpory a bez znalosti terénu.
I druhé Army of Two bude sledovat osudy temně černým humorem obdařené dvojice 
soukromých zabijáků Salema a Riose. Před rokem jsme se s nimi v rámci speciálního dvojčlenného komanda soukromé vojenské společnosti SSC podívali prakticky po celé zeměkouli, letos bude na pořadu o něco komornější, zato však podle všeho kompaktnější exkurze ulicemi čínské Šanghaje.
Salem a Rios, nyní už soukromníci a majitelé vlastní bezpečnostní agentury TransWorld Operations (T.W.O., pro ty pomalejší) dokončují rutinní zakázku v největším čínském městě, právě když se konkurenční vojenská agentura rozhodne jej zničit a obsadit. Nikoliv nutně v tomto pořadí. Salem s Riosem se náhle ocitají hluboko uvnitř nepřátelských linií, zachyceni v pasti zničeného města, kde se davy zmatených civilistů míchají s nemilosrdnými jednotkami tajemných žoldáků. Nezbývá, než se okupovanými ulicemi Šanghaje prostřílet do bezpečí a po cestě rozplést dalekosáhlou konspiraci, která za nenadálým útokem stojí.
Primárním cílem vývojářů z EA Montreal bylo podle slov hlavního producenta projektu Reida Schneidera dosažení kompaktnějšího, autentičtějšího a tak trochu i více hororového nádechu. Místo aby se hráč rozptyloval bombastickými přesuny přes půl planety, bloumal po Iráku a letadlové lodi, hodlají ho tentokrát rozpustilí Kanaďané bez milosti uzavřít v katastrofou postiženém městě.
Nic nelze plánovat, na nic se nelze připravit – Salem a Rios jsou bez svého vybavení, bez podpory a bez znalosti terénu. Musí spoléhat jen na svou schopnost improvizovat a překonávat překážky, jež jim neustále měnící se okolnosti kladou do cesty. Tohle už nebude dokonale připravená vojenská akce – tohle bude doslova guerillový boj o přežití. Kooperativní survival horor, chcete-li. A protože i guerilla má své principy, čeká na nás v druhé Army of Two celá řada nových pomůcek, bojových technik ale i výzev.
Z pomůcek jmenujme například GPS 2.0, přístroj, který má do hry vnést nádech 
taktiky a složitější, souhru vyžadující spolupráci. Abyste rozuměli, GPS 2.0 je přístroj, který vám poskytne taktickou mapu bezprostředního okolí (registruje polohu všech známých nepřátel, vzdálenost k cíli mise, atd.), stejně jako několik jednoduchých povelů pro vašeho kolegu.
Jedná se v zásadě o způsob jak celou akci zpomalit, promyslet si svůj další postup a následně svůj plán uskutečnit v těsné součinnosti s kolegou. Montrealští vývojáři nejčastěji prezentují tuto novinku na příkladu záchrany rukojmí, jež se dvojice vojáků chystá popravit v zabarikádovaném baráku. Zatímco Rios poskytuje z nedaleké střechy krytí a taktické informace o poloze nepřátel, Salem podle jeho instrukcí odpraví přesnou střelbou skrz zabarikádovaná okna (ano, dočkáme se i různě průstřelných materiálů) oba nic netušící teroristy.
Každé rozhodnutí má své důsledky, které přímo ovlivní další hraní.
Jindy zas bude možné vyslat skrz GPS 2.0 svého společníka obchvatem tak, aby nepřítele překvapil zezadu, zajal a donutil ostatní neřády odhodit zbraně. Nato se vyřítíte ze zálohy a odzbrojené vojáky bez milosti pobijete. Asi není třeba připomínat, že se nejedná o skriptované události, takže každou podobnou situaci bude možné řešit podle svého – od nejpřímočařejšího ‚zastřel co vidíš‘, až po opatrný postup, který v mnohém připomíná koordinaci z výborné série Rainbow Six: Vegas.
S novými výzvami přicházejí samozřejmě i nové, mnohdy vskutku špinavé techniky boje. Kromě už zmíněného zajímání nepřátel či jejich použití coby živých štítů před palbou kamarádů objeví se celá řada vysloveně partyzánských bojových metod z nichž zdaleka nejvíc zaujala naši pozornost možnost fingované kapitulace. Vybraný 
šťastlivec z dvojice vystoupí před nepřítele neozbrojen, s rukama nahoře a právě když je nic netušící skupinou vojáků zajímán, vyskočí ze zálohy kolega a překvapeným teroristům pěkně od plic vysvětlí, jak si takovou kapitulaci představuje on a jeho kamarádka M4.
Aby bylo něco takového možné, bylo nutné zcela přepracovat umělou inteligenci protivníků. Ti se nyní po zničeném městě pohybují v klidném, hlídkovacím režimu, aby v případě hrozícího nebezpečí zaujali něco na způsob režimu policejního – prověřují podezřelé zvuky, hledají vhodný kryt pro případ přestřelky. Teprve až dojde-li ke skutečnému boji, jednají tak, jak jsme zvyklí z prvního dílu. Pro hráče to samozřejmě otevírá celou řadu nových taktických možností, protože bude možné překvapit nepřítele za zálohy, zajmout ho, případně nalákat do pasti a podobně.
Vůbec celá akce na nás nyní působí mnohem víc… organicky, řeklo by se. Nemilosrdná mechanika prvního dílu, která hráči nedávala příliš na vybranou (a 
podstatně tak snižovala znovuhratelnost titulu), je ta tam. Z projektu The 40th Day je cítit snaha o větší plynulost, spád a také různorodost – často tak dojde na situace, kdy se musí Salem s Riosem rozdělit a nějaký čas se starat jen o vlastní neprané triko. Jindy se zase jeden z dvojice ocitne v ohrožení a druhý má limitovaný časový úsek na jeho záchranu.
A do toho všeho se nenápadně vplížila další novinka, která slibuje drasticky změnit herní zážitek – morální rozhodnutí. Kromě „běžných“ setkání se zbloudilými civilisty a s tím spojené volby zda je zachránit či ponechat svému osudu je řeč zejména o speciálních a v současnosti velmi oblíbených morálních rozcestnících. Čas od času bude hráč postaven před situaci, v níž je nutné vybrat mezi dvěma možnými vyústěními. Jedno čisté jako právě padlý sníh, druhé mrzačící morální profil hlavních hrdinů.
Ale pozor! Ve hře je pokaždé víc, než jen klidný spánek Salema a Riose. Každé 
rozhodnutí má své důsledky, které přímo ovlivní další hraní a jež jsou hráči odhaleny ve stylizované komiksové sekvenci rozvíjející vedlejší větve děje. Tak například známý a nejprezentovanější morální rozcestník s krádeží zbraní. Salem a Rios narazí ve městě na policejní stanici dobře zásobenou zbraněmi. Vrazí dovnitř, těší se z nového arzenálu, když se jim v zádech objeví strážník s pistolí a vyzve dvojici ať zbraně vrátí a odejde.
Když se rozhodnete neuposlechnout, získáte sice zbraně, ale stráž nešťastnou náhodou zahyne. Když se vám vystresovaného chudáka zželí, odejdete beze zbraní, zato s pocitem dobré volby. Ale je to skutečně tak? Následná komiksová sekvence totiž odhalí trpkou pravdu. Jen pár minut po vašem odchodu prodá bezskrupulní strážník celou várku zbraní teroristům okupujícím město za tašku plnou peněz. A vy máte o problém víc.
Upřímně řečeno, zprávy o bleskovém pokračování první Army of Two nám původně 
udělaly jednu dvě rozpačité vrásky. Projekt, který navazuje bez delší odmlky přece nemůže značce přinést nic opravdu nového. Jak se ale ukazuje, Army of Two: The 40th Day tento teorém bez mrknutí oka popírá.
Plynulejší hratelnost, svoboda rozhodování, nové taktické možnosti, kompaktnější prostředí, survival atmosféra zničeného města a do toho všeho morální rozhodnutí přímo ovlivňující děj? Sotva bychom takový skok po dohrání prvního dílu hádali. Přihoďte k tomu zjednodušené ovládání (zejména přepracovaný systém krytí), online multiplayer a vylepšené technické zpracování a rázem tady máme adepta na hit letošní zimy. Těšte se na PS3, Xbox 360 a PSP.
Index očekávání: 80%
