Zasvěcení
Konečně se dočkali počítačového zpracování i dvě velmi známé comicsové celebrity Asterix a Obelix, kteří jsou známi především svou silou a nezkrotnou vůlí bránit galskou vesnici před nájezdy Césarových jednotek. Jako jediná z vesnic totiž odolává houževnatým Římanům, jejichž snahy přijdou vždy vniveč. Veškeré tajemství je ukryto v kouzelném lektvaru, jehož příprava vyžaduje vysoké znalosti, proto přípravek dokáže uvařit pouze vesnický Druid Panoramix. A co se nestane? Jednoho krásného dne - při přípravě zázračného lektvaru - Panoramix zjistí, že mu chybí několik potřebných ingrediencí. Vyšle proto Asterixe s Obelixem, aby je po okolí sesbírali. Připomenu pouze, že Asterix je ten menšího vzrůstu, avšak bystřejšího rozumu než jeho mohutný kolega Obelix. Obelix, po fyzické stránce velmi nadaný (možná až příliš), vyniká svoji nadpřirozenou silou, aniž by se musel napít kýženého lektvaru, neboť jako malý spadnul do nádoby s přípravkem.
O co jde?
Tak co říkáte, tipujete to na akční hru, že? Máte pravdu, ale jen z poloviny, Asterix v sobě totiž kombinuje, jak je poslední dobou módním zvykem, několik žánrů. Ačkoli se to nemusí podle hodnocení zdát (a neříkejte, že jste se již nepodívali), protentokrát autoři vymysleli velmi jednoduchý, avšak téměř geniální mix. Jenom to zpracování, ale o tom si povíme až za chvíli. Hra je totiž rozdělena na několik částí - s přivřeným okem zhruba tak na tři. V té první před sebou vidíte mapu, vaši vesnici a hromadu stanů pod nadvládou Římanů. V těchto okamžicích se, coby slovutný stratég, snažíte dobýt veškerá území nepřítele. Druhou část tvoří několik typů 3D hopsaček, v nichž likvidujete Římany jako nedělní
oběd. A konečně poslední část se skládá z pár meziher, v nichž musíte uplatnit především svůj um postřehu ve spojení s mačkáním tlačítek na klávesnici.
Strategie
Podstatnou část vašeho snažení tvoří právě tahová strategie, ve které, jak již bylo řečeno, bojujete proti vytrvalým Římanům. Vaši vesnici a všechny vámi ovládané kolonie reprezentuje kotlík, Césarovy jednotky poznáte podle klasického modro-bílého stanu s vlaječkou. Dané teritorium se též vyznačuje číslem, jež dává informaci o celkovém bojovém nasazení a bojeschopnosti. Na začátku vašeho tahu máte vždy k dispozici stanovený počet kotlíků s lektvarem, které dle uvážení přeléváte do teritorií, čímž zvýšíte jeho bojeschopnost. Následuje fáze útočná. Zde vybíráte vaše teritorium, určíte počet jednotek (bojeschopnost) a napadnete vámi vybrané území ve vašem blízkém okolí. Pak již jen čekáte na výsledek. Trochu nelogicky platí, že pokud jsou síly Galů a Římanů vyrovnané (například 5:5), prohrajete. Smutné je, že bitvu prohrajete i při lehké převaze na straně Galů, kupříkladu 5:4. Poslední část vašeho tahu tvoří přeskupení jednotek. To se hodí zejména v teritoriích krytými jinými teritorii, kdy již Římané nemají šanci na odlehlá území zaútočit. Vyplatí se proto veškeré síly přesunout do předních pozic a bránit tak první, neohroženější linii. Po přesunech hraje počítač, který se vám snaží vámi dobytá území opět sebrat.
Dojmy se strategie
Nechci nic předstírat, u strategie jednoznačně platí, že v jednoduchosti je síla. Docela mě bavilo přesouvat jednotky a hrát tuto veskrze 
primitivní hru s Římany. Problém je v tom, že před pár lety bych neviděl v ničem problém, jenže dnes? Řekl bych, trochu málo. Chce to poněkud více než pouhé přesouvání kotlíků o určitém počtu, to ať se na mě nikdo nezlobí. Co třeba několik druhů jednotek, či rozdělení podle zkušenosti, aby tu nebyla jen a jen ta strohá kostra? Ani bitvu samotnou nijak neovlivníte, pouze čekáte na výsledek, jenž lze vesměs snadno předpokládat.
3D hopsačka - hmm
Pokud ve strategickém režimu zaútočíte na specifickou oblast nepřítele, strhne se místo boje na čísla boj tváří v tvář se samotnými Římany. Zde buď hrajete za Asterixe nebo Obelixe, nicméně obě postavy se od sebe, a to bohužel, v ničem neodlišují. Oba dva mlátí do Římanů se stejnou silou, dělají stejné pohyby, skoky - liší se od sebe pouze vzhledově. Hra spočívá v chůzi z jednoho konce na druhý, přičemž cestou sbíráte mince, kotlíky s energií a dáváte přes hubu Římanům. Žádná inovace, grafické prvky se opakují jako den a noc, zkrátka nic moc. Líbilo se mi akorát ono klasické odlítávání Římanů, když se setkali s pěstmi našich reků. Často vypochodoval i šik, ten spotřeboval o něco víc ran, ale i on se pod náporem nakonec rozletěl do všech stran.
Mezihry - tak to ano
Mezihry se objevují zhruba stejně jako arkáda ve 3D - čili, když zaútočíte na některou (správnou) provincii Římanů. Čekají na vás tři disciplíny, 
jmenovitě "házení Římanů do dálky", "zatloukání Římanů" a "vrh koulí mezi Římany". V té první bafnete Římana za nohy, pořádně roztočíte a ve správné chvilce odhodíte do dáli. V druhé si položíte vaše prsty na osm kláves, přičemž na obrazovce se vyskytuje celkem osm děr, z nichž vylézají Římané. No a vy je stisknutím příslušné klávesy zatloukáte kamenem do země. Poslední disciplína je prací pro silného chlapa, čili Obelixe. Ten vezme pořádný kus šutru a pošle ho po zemi, zatímco v zorném poli před hráčem se procházejí Římané. Čím víc jich srazíte, tím lépe.
Takže?
Strategické část patří mezi docela zábavné kousky, ovšem znám o moc lepší a propracovanější. 3D hopsání bych charakterizoval asi jako největší tragédii Asterixe, mnoho zábavného vskutku nenabízí. A konečně mezihry, ty se povedly asi nejlépe, jenže zas až tak často na ně nenarazíte a co do počtu... také málo. Grafické zpracování z roku 1998, zrovna tak technické, škoda mluvit. Divné je, že s 3D kartou hru spustíte pouze v rozlišení 640x480, bez 3D dokonce pouze v sociálních 320x200. Doprovodné animace beru, ale komprese mi připadá docela vysoká, což nějak nechápu. Pravdou je, že Asterix by měl šlapat na historických strojí rekrutujících se z řad obyčejných Pentií, ale ruku do ohně za to nedám. Pro koupi mluví snad jen dobrý nápad a slušně zpracovaná comicsová atmosféra, což, jak se vám snažím celou dobu naznačit, asi stačit nebude.
| Asterix | ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
|
