Další z mnoha dlouhých čekání je u konce. Po více než dvou a půl letech se na herní trh dostává pokračování nezapomenutelné logické adventury ATLANTIS, která nás ve své době doslova uzemnila svým fenomenálním grafickým zpracováním. Do mých rukou přišel Atlantis 2 teprve nedávno a vzhledem k tomu, že to opět vypadá na extrémně rozsáhlou záležitost, vám plnohodnotnou recenzi přinesu nejspíš až za pár týdnů. No a právě proto bych se s vámi chtěl nyní podělit alespoň o své první dojmy, které jsem během několikahodinového hraní nashromáždil.
V podstatě se dá říci, že těžký úkol zachránit svět Atlantisu zůstal "v rodině". Pravda, zní to divně, ale je to tak. V Atlantisu 2 se totiž ocitáte v roli mladíka jménem Ten, což je přímý potomek Setha - hrdiny z prvního dílu. Na začátku hry se ocitáte v zasněžených horách Tibetu, kde se od starého šamana dozvíte jaké to složité úkoly vás v brzké době očekávají. Kdysi, před mnoha a mnoha lety, se na Zemi dostalo z vesmíru obrovské množství Síly (nebo chcete-li Energie). Po čase došlo k rozdělení této Síly na Světlo a Tmu, přičemž tma byla násilně zatlačena do ústraní, konkrétně tedy do bájné země nazvané Shambalha. Světlo a Tma ale bez sebe mohou jen těžko existovat, a tak je náš milý Ten - Nositel Světla - nucen vydat se do Shambalhy a opět spojit Světlo s Temnotou dohromady. O tom, že jeho cesta nebude zrovna jednoduchá, se snad ani nemusím zmiňovat.
Abyste se ale mohli vydat za Tmou do Shambalhy, musíte nashromáždit celkem 6 magických trojúhelníkových kamenů. Zpočátku máte k dispozici pouze tři, které vám dovolí "odcestovat" do třech vzdálených zemí - do Irska, Číny a Střední Ameriky. Zde potom musíte vyřešit nějaký lokální problém, jehož výsledkem bude zisk jednoho ze zbylých třech kamenů. Velmi zajímavá je ta skutečnost, že v každé zemi se vcítíte do role naprosto jiného člověka a v jeho "těle" pak budete řešit hromadu logických problémů. Na malebném a poklidném Irském ostrově se převtělíte do mladého mnicha Felima, v Americe se ocitnete v prostředí Mayských indiánů v roli udatného bojovníka Tepeca a nakonec se v Číně stanete vládním vyslancem Wey Yulanem. Velmi příjemnou záležitostí je i to, že se z kterékoliv země můžete kdykoliv vrátit zpět do Tibetu a "odcestovat" do země jiné. Této možnosti jistě několikrát využijete, obzvláště v případech, kdy těžce zatuhnete.
Atlantis 2 vypadá na první pohled naprosto stejně jako jeho předchůdce. Zdědil po něm hutnou atmosféru, množství logických puzzlů ale především i celý interface. Opět se budete procházet to pěkně vypadajících prostředích, důkladně hovořit s postavami a hlavně, jak už jsem uvedl, řešit hromadu těžkých hádanek. Na akční meziscény známé z prvního dílu jsem zatím nenarazil, což je jen a jen dobře a pevně doufám, že na žádnou nenarazím ani v budoucnu.
První díl Atlantisu vsázel na fantastické grafické zpracování, kterému v té době nebylo rovno. Dnes je ale jiná doba a podobných her vychází celá řada. Atlantis 2 vypadá po grafické stránce až na malé odlišnosti naprosto stejně jako jeho předchůdce - tedy velmi pěkně, ale žádný zázrak už to v dnešní době není. Asi největší pokrok je znát v designu a animaci všech postav, které jsou skutečně velmi detailní a pohledné. Většina průchodů mezi jednotlivými lokacemi jsou, podobně jako v prvním dílu, opět vyplněny nádhernými animacemi, které mi tak citelně chyběly například u jinak velmi kvalitního Fausta. Jediné, co bych grafickému zpracováni vytknul, je jeho přílišná rozmazanost a místy i pixelovatost při otáčení se na jednotlivých lokacích. Podobně na tom byl i první díl a tajně jsem doufal, že se tohoto "nedostatku" v druhém díle už nedočkám. Bohužel jsem se mýlil. Tuto nepříjemnost příliš nespraví ani zvýšení rozlišení z 640x480 na 800x600 bodů, což je další a zřejmě i poslední znatelnou grafickou novinkou Atlantisu 2.
Ovládání je zcela klasické - Atlantis 2 běží ve vylepšeném enginu OMNI 3D, který vám umožňuje se na všech lokacích volně otáčet všemi směry o 360 stupňů. Opět jsem se zde ale dočkal menšího zklamání, kdy je kurzor, stejně jako v prvním díle, pevně umístěn ve středu obrazovky, což je na rozdíl od Fausta, kde jste mohli kurzorem volně pohybovat, značně nepohodlné. Čas je ale mocný pán a po chvíli si na pevný kurzor opět zvyknete, ale přeci jen mi to sedělo rozhodně méně než skvělé ovládání ve Faustovi.
No a na závěr jedna příjemná zpráva - alespoň tedy pro ty, co to ještě nevědí. Atlantise 2 se v našich luzích a hájích dočkáme v mateřském jazyce. Lokální distributor, společnost Bohemia Interactive, měl zřejmě s překladem prvního Atlantisu pozitivní zkušenosti, a tak nám českou verzi Atlantisu 2 přislíbil na přelom března až dubna tohoto roku. Nicméně tato skutečnost má i jedno nagativum, kterým je více než o tří měsíce zpožděné vydání hry. Ale jsem přesvědčen, že to většina z vás těch pár měsíců ještě vydrží.
Zde mi však dovolte, Big Peter jistě promine a když ne, bude k tomu z moci šéfredaktora donucen, abych do jeho poutavého popisu vsunul informaci, kterou jsem objevil teprve v pátek a která mě docela nepříjemně překvapila. Tou informací je prodejní cena, kterou JRC Interactive uvádí na svých internetových stránkách, a to 1499,- Kč. Oproti klasickým cenám novinek by to nebylo nic neobvyklého, ale vzhledem k tomu, že ještě v prosinci, kdy jsme zveřejnili článek o tom, že Cryo u nás nově distribuuje Bohemia Interactive, nám Slavomír Pavlíček, šéf obou firem, sdělil, že hry od Crya u nás budou stát nejspíš 999,- Kč a v emailech, které jsme si při této příležitosti vyměnili to vysvětloval zajímavou cenovou politikou Crya. Zdali se jedná o chybu na webových stránkách JRC Interactive, nebo o skutečnost však ještě nemůžeme objektivně posoudit, neboť do uzávěrky tohoto článku se Slavomír Pavlíček vzhledem ke dnům pracovního volna nemohl vyjádřit, nicméně můžete si být jisti, že vás o tom budeme okamžitě informovat prostřednictvím našich krátkých zpráv. A nyní už opět předám závěrečné slovo Big Peterovi.
O Atlantisu 2 nemohu tvrdit, že by mě zatím nějak výrazně zklamal, nicméně pravdou je, že mě nedokázal ani ničím příjemně překvapit. Zdá se mi prostě takový, jakého jsem ho očekával - tedy poměrně kvalitní, nicméně mírně zastíněný svým starším bratříčkem. "Nesuď dne před večerem", říká jedno staré pořekadlo - já se jím tedy budu řídit a nebudu dělat nad Atlantisem 2 předčasné závěry. Ponořím se zpět do mystického příběhu a dříve nebo později projdu celou hrou až ke konci. A pak teprve vyřknu ortel, který hru buď vyzvedne do výšin, nebo nechá plavat ve vodách mírného nadprůměru. Za sebe, za Bohemii Interactive ale hlavně za Vás - za hráče - pevně věřím, že se z Atlantisu 2 nakonec vyklube opět jeden z titulů, u kterých příjemně strávíme mnoho bezesných nocí...
