Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Atlantis III: The New World

  12:00aktualizováno  2. listopadu 12:52
Jedna z nejočekávanějších adventur tohoto roku se konečně zrodila. Předchozí díly Atlantisu si mezi hráči vybudovaly pověst graficky úžasných a též pekelně obtížných her, nad jejichž hraním vyhořel nejeden lidský mozek. Třetí díl si však na rozdíl od svých starších bratříčků zvolil trochu odlišnou cestičku. Co myslíte, lepší, nebo horší?

Renderovaný obličej Chiary Mastroianni je skutečně fantastický.

Odhalí Chiara Mastroianni, coby půvabná archeoložka, tajemství prastaré křišťálové lebky?

Poté, co nás francouzské Cryo mučilo svými nudnými kousky ze série Legend Collection, čekali všichni fanoušci adventur na třetí Atlantis jako na spasení. Vlastně se ani není čemu divit, protože předešlé dva díly (1997 a 1999/2000, recenze) dokázaly šokovat obzvláště fantastickým grafickým ztvárněním a komplikovanými logickými puzzly. Minimálně totéž se pochopitelně očekávalo i od třetího dílu, i když tentokráte si Frantíci překvapivě zahráli na tajnůstkáře, vypustili na světlo jen minimum informací a nechali nás hráče bezmocně tápat ve tmě. Proč asi?

Jedním z důvodů může být ta skutečnost, že Atlantis III je na první pohled naprosto shodný se svými předchůdci, a to jak po stránce vzhledu, tak i ovládání. Hra běží na enginu Omni 3D třetí generace, který umožňuje již tradiční Úžasná příroda v paleolitickém období. rozhlížení se na všech lokacích o 360 stupňů. Jeho vylepšení jsou znát hlavně v kvalitě samotného grafického zpracování, ale tomu se budeme věnovat později v samostatném odstavci. O ovládání se stará výhradně myška; kurzor je opět napevno umístěn ve středu obrazovky, po kliknutí pravým myšítkem se uvolní a vy tak můžete operovat s předměty uloženými v chlívečcích v dolní části obrazovky. Řečeno prostě a jednoduše – po stránce herního rozhraní a ovládání žádné novinky nečekejte.

Naopak evidentní vylepšení oproti minulému dílu lze zaznamenat v podání příběhu. Snad se většina z nás shodne na tom, že příběh v druhém díle byl značně zamlžený a nesourodě rozdělený na čtyři naprosto odlišné a vzájemně nesouvisející kapitoly. V každé z nich jsme pak hráli za jiného hrdinu, což mělo negativní vliv na budování vztahu hráče k hlavní postavě. Tvůrci se ale naštěstí dokázali z tohoto nemoudrého kroku poučit. Hru sice opět rozdělili do několika různorodých kapitol, avšak jejich cíle mají přímou spojitost s hlavním dějem a navíc ve všech účinkuje jedna hlavní postava - mladá egyptoložka, kterou ztvárnila půvabná francouzská herečka Chiara Mastroianni. S tou se prvně setkáme během havárie jejího moderního jeepu uprostřed Hoggarské pouště, kam ji zavedly stopy po prozatím neobjevených egyptských ruinách. Z trosek vozu ji zachrání domorodec Tuareg, jenž má shodou okolností namířeno na stejné místo jako ona. Vedou ho k tomu ale zcela jiné důvody Zamyšlený sultán, jemuž půvabná Šeherezáda vypráví jeden ze svých příběhů. – chce osvobodit tamní studnu, kterou dříve volně využívali jeho předkové a která je nyní obsazena pouštními bandity. Jakmile se naše egyptoložka dostane na místo určení, podaří se jí odhalit v jedné z jeskyní vstupní portál do jiné dimenze… a právě zde začíná složité pátrání po neuvěřitelné moci a tajuplné „znalosti“, kterou v sobě ukrývá záhadná křišťálová lebka – pozůstatek po dávné atlantské civilizaci.

Bohužel vás ale musím zklamat tím, že tato lebka je jediným ve hře se vyskytujícím odkazem na prastarou Atlantidu. Zatímco první díl byl do Atlantidy přímo situován, ve druhém jsme do jejích trosek nakoukli jen na pár minut a tentokráte ji pro změnu nenavštívíme VŮBEC. To mě mimochodem přivádí k myšlence, že si tato hra zachovala svůj název buďto pouze ze setrvačnosti, nebo z čistě komerčních důvodů. Pokud se ovšem s téměř nulovou spojitostí s Atlantidou smíříte, rozvine se vám před očima paleta jiných neméně zajímavých a vizuálně úchvatných lokalit. Z archeologického naleziště v poušti Hoggar se nejdříve juknete do prostředí starého Egypta, který vám posléze otevře dveře do dalších dvou světů – Orientu a paleolitického období. Tyto můžete navštívit A zde je náš mladý zlodějíček, za nějž si střihnete jednu kapitolu hry. v libovolném pořadí a též se z nich kdykoliv vracet zpět „na základnu“ v Hoggaru, tak jako tomu bylo v předchozím díle. Oba zmíněné světy pak vyprávějí svůj vlastní příběh plný emocí, lásky a konečného vítězství. Zatímco v době kamenné se budete coby družka lovce mamutů snažit zachránit sebe i svého partnera před jistou smrtí, tak v Orientu se přenesete přímo do pohádky Tisíce a jedné noci. Zcela výjimečně zde zaujmete roli mladého zloděje, jenž se zamiluje do dcery bohatého obchodníka v Bagdádu a slíbí jí přinést vzácnou černou růži. Ani v této epizodě však nepřijdete o přítomnost Chiary Mastroianni, která si tentokráte střihla roli vypravěčky příběhu – půvabné Šeherezády. Co se mě týče, považuji právě tuto kapitolu za vůbec nejlepší v celé hře.

Dominantou Atlantisu III však není příběh, ale grafika. A ta je jednoduše úchvatná. Její vrchol spočívá v celé plejádě renderovaných animovaných sekvencí, na nichž nelze najít jedinou chybičku. Ať už je to dynamický pohyb kamer a jejich prostřih či dokonale a detailně navržené herní prostředí, ale především neuvěřitelně realistické obličeje herních postav. Královnou mezi všemi je pochopitelně hlavní hrdinka Chiara Mastroianni, jejíž obličej je natolik skutečný, že tomu člověk ani nechce uvěřit. Na její něžné tvářičce budete obdivovat s naprostou precizností vymodelované rty, oči řasy nebo Hlavní hrdinka si jde zaplavat… škoda jen, že si před tím nesundala šaty :o). obočí. Těchto detailů si užijete nejen během animací, ale i při rozhovorech, během nichž však postavy nehybně stojí a pohybují „pouze“ mimickými svaly, zatímco v animacích jsou kompletně v pohybu od hlavy až k patě a vy tak budete s otevřenými ústy sledovat jejich hru těla při běhu, plavání nebo lezení na strom. A když si pak vítr začne pohrávat s vlasy hlavní hrdinky… kdepak, zde jsou jakákoliv slova zbytečná.

Tradičně velmi kvalitní a detailní je taktéž zpracování herních lokací, i když v tomto směru již Atlantis nesedí na trůnu sám a musí se o něj dělit s několika dalšími graficky skvostnými projekty (konkrétně třeba s Myst III: Exile). Obdobně jako v předešlých dílech odvedli designéři svoji práci perfektně a vy se tak budete moci kochat překrásnou přírodou v paleolitickém období nebo potemnělou pohádkovou zahradou v Orientu. Nechybí ani řada drobných in-game animací, které herní prostředí patřičně oživují. V paleolitickém období se tak budete procházet po malých ostrůvcích uprostřed obrovského jezera, jehož hladina má konečně snahu vzbudit v hráči dojem, že se vlní. Jinak během hraní narazíte kupříkladu na chvějící se listy palem, Noční sídlo bagdádského obchodníka, v němž začíná pohádka Tisíce a jedné noci. pochodujícího tygra, velkého medvěda lovícího ryby v jezeře, ptáky poletující po obloze, rybky vyskakující nad hladinu vody či poskakující opičku hrající si s barevnými tyčinkami. O světech Atlantisu III se tedy v žádném případě nedá říci, že by byly mrtvé.

Grafika doznala vylepšení i z technického hlediska. Na herních lokacích již nenarazíte na téměř žádný abnormálně velký pixel, nicméně obzvláště vzdálené horizonty stále působí neostře a rozmazaně. To ale neplatí pro DVD verzi hry, pro niž byly lokace vyrenderovány v mnohem větší kvalitě a jsou tedy znatelně ostřejší. Jinak v nastavení máte možnost si zvolit jedno ze tří grafických rozlišení: 640x480, 800x600 a 1024x768. Samozřejmě jsem je otestoval všechny a dospěl tak ke dvěma ne zrovna lichotivým závěrům: 1) tvůrci evidentně brali jako základ rozlišení 640x480 a v těch vyšších stávající grafiku pouze zvětšili a uměle rozmazali, aby zabránili vzniku pixelů; 2) volba vyšších rozlišeních má neskutečně velké nároky na výkon procesoru, takže na Celeronech je akceptovatelné pouze nejnižším rozlišení a pro plynulý chod v 1024x768 to bude chtít procesor s frekvencí alespoň kolem 600 MHz. Krom toho ještě musím vyjádřit své zklamání z absence animovaných průchodů mezi lokacemi, kterých se dočkáte jen v úvodu hry a pak už si o nich můžete Hmmm…. Tu hlaveň by chtělo pročistit! nechat jen zdát. V tomto ohledu bude Atlantis III určitě převálcován čerstvou novinkou Schizm (přezdívanou jako „Myst III killer“), v níž jsou animace přechodů jedním ze základních atributů.

Recenze na Atlantis III se pomalu přehoupla do své druhé poloviny a vy jste se prozatím dozvěděli dvě základní skutečnosti – oproti předešlému dílu se změnila forma příběhu (k lepšímu) a vizuální zpracování (též k lepšímu). Změnila se ale i hratelnost a zdali k lepšímu nebo horšímu, to už záleží na vkusu a schopnostech každého z vás. Věc se má totiž tak, že radikálně klesla obtížnost. Vzpomínám si, jak jsem se při hraní druhého dílu čertil nad přemrštěnou obtížností a ve chvílích úzkosti jsem proklínal tvůrce za to, jaké téměř nepřekonatelné překážky mi postavili do cesty. Tentokráte je však situace naprosto opačná a až na pár výjimek se můj mozek stačil zahřát sotva na provozní teplotu. Mezi tyto výjimky patří hlavně druhá část hvězdářského puzzlu na konci orientské kapitoly, nad nímž jsem strávil hodiny a vyřešil ho nakonec díky čiré náhodě, naopak dohrání celé paleolitické kapitoly se obešlo bez sebemenšího problému a stalo se Zahrada mocného kouzelníka opět z pohádky Tisíce a jedné noci. tak pro mě záležitostí ani ne na dvě hodinky. Důvodem je fakt, že tvůrci tentokrát vsadili na striktně logické a přímočaré úkoly, sem tam okořeněné nějakým středně obtížným puzzlem či hledáním důmyslně skrytých předmětů (malý dřevěný ptáček ukrytý v šeru za sloupem mě dokázal pěkně vytočit). V žádném případě ale nechci tvrdit, že by kvůli nižší obtížnosti hra ztratila na zajímavosti a hratelnosti. Naopak – Atlantis III je místy pojatý trochu odlehčeným způsobem, takže kromě klasických „hlavolamů“ se ve hře setkáte i s několika humornějšími puzzly (například základem jednoho z nich je ovládání opičky v mezihře podobné tamagotchi). Na druhou stranu je ale pravdou, že ti z vás, kdož byli při řešení zapeklitých hádanek minulého dílu v sedmém nebi, budou nejspíš jednoduchostí Atlantisu III zklamáni. Bohužel, vy můžete pouze vyřknout pár zde nepublikovatelných slov na adresu amerických hráčů a recenzentů, kterým se pro jejich pověstný odpor k přemýšlení během hraní zdál druhý díl absolutně nelogický a tím pádem nehratelný. Je tedy docela možné, že za nízkou obtížností třetího dílu stojí iniciativa amerického distributora Crya, společnosti Dreamcatcher Games.

Přiznám se však, že ani já nejsem zastáncem přehnaně vysoké obtížnosti v adventurách, takže hře její znatelné zjednodušení rozhodně vytýkat nehodlám. Co jí ale nutně vytknout musím, to je pouze A zde již naše hrdinka plave… bohužel opět v šatech :o(. průměrná rozsáhlost. Ta působí obzvlášť kontrastně v porovnání s předchozím dílem, který nejenže obsahoval více puzzlů, ale též mnohem rozlehlejší herní prostředí. Zatímco v Atlantisu II jsme se procházeli po rozlehlých středoamerických pralesech či irských pláních a bedlivě prozkoumávali více než 350 lokací, tentokrát jich navštívíme sotva polovinu. Ubylo též inventářních předmětů a hlavně NPC postav, kterých jsem nenapočítal ani dvacet! Atlantis III je vůbec po stránce dialogů velmi chudý a pokud si v adventurách na rozhovorech opravdu zakládáte, raději se ohlédněte jiným směrem. Když si tedy dáme menší rozlehlost hry a nižší obtížnost dohromady, vyjde nám z toho zákonitě krátká hrací doba, pohybující se kolem deseti hodin pro otrlé pařany a zhruba patnácti až dvaceti hodin pro ostatní hráče. Jak sami jistě uznáte, tuto dobu rozhodně nelze považovat za uspokojující.

Nakonec se ještě zmíním o ozvučení hry, které ve srovnání se špičkovým grafickým zpracováním působí též pouze mírně nadprůměrným dojmem. Obzvláště pak hudební doprovod, jenž byl v minulém dílu velmi kvalitní a držel se stylu každého specifického světa (Čína, Irsko, střední Amerika), mě tentokráte vůbec neoslovil – ostatně kdo z vás by v dávném Orientu očekával melodie Sympatická mumie Psychopomp, která vás bude provázet egyptskou kapitolou. hrané na elektrickou kytaru, že ano. Zvukové efekty se drží současného standardu a ani anglický dabing nemohu označit za bůhví jak dokonalý. To ale může být vám všem naprosto lhostejné, protože stejně jako oba předchozí díly se u nás bude Atlantis III prodávat kompletně v češtině včetně dabingu.

Sečteno a podtrženo – nebýt oné krátké hrací doby, dopadl by Atlantis III rozhodně na výbornou. Obzvláště po stránce grafiky a hratelnosti je na tom určitě lépe než jeho předchůdce, i když je předem jisté, že řada fanoušku prvních dvou dílů bude nečekanou jednoduchostí hry částečně zklamána. Když však přihlédneme k podstatnému faktu, že se u nás bude hra prodávat v kompletní lokalizaci, nelze jinak než ji doporučit. Ostatně, čeští příznivci adventur tak jako tak nebudou mít na výběr - podle posledních zpráv se totiž v naší vlasti pravděpodobně nedočkáme nejenom Runawaye, ale bohužel ani Gilberta Goodmata a Mystery of the Druids. Atlantis III se tak v současnosti a blízké budoucnosti stává v podstatě jedinou přijatelnou alternativou.

PS: Více screenshotů z tohoto titulu najdete v této speciální galerii.

Dodatek z 31.10.2001:
Nejsou tomu ani tři dny, co se dostala do obchodů česká verze hry nazvaná Atlantis III: Nový svět. Pochopitelně jsem byl stejně jako vy zvědavý na kvalitu lokalizace a přestože ve mně původně převládal spíše pesimismus, musím nakonec uznat, že mě česká verze příjemně překvapila. Samotný překlad hry sice má nějaké ty mouchy v podobě sem tam až zbytečné doslovnosti, ale tuto skutečnost zaregistrují pouze ti, kdož hráli původní anglickou verzi. Vcelku nekompromisně se překladatelka Yavie vypořádala s problémem tykání/vykání a během celé hry si postavy mezi sebou pouze tykají, což je někdy naprosto přirozené, občas ale dialog působí více méně naivně (kupříkladu když se vystrašená hrdinka prvně setká s drsným banditou, jenž jí míří pistolí přímo mezi oči). Vrcholem lokalizace je samozřejmě český dabing, který se tentokrát skutečně povedl. Hlavní hrdince propůjčila hlas Ilona Svobodová a musím říct, že její jemný sexy hlásek padne k nádherné slečně Mastroianni jako ulitý. O další hlasy se postarala sedmička ve složení Miroslava Součková, Hana Czivišová, Jaroslava Pokorná, Martin Stránský, Jan Vondráček, Oskar Gottlieb a Pavel Tesař, kteří v žádném případě nezklamali, ba naopak – třeba takový Psychoguru (v originále Psychopomp), Džin nebo mladý zloděj, hrdina orientské kapitoly, jsou namluveni naprosto bravurně. Musím tedy konstatovat, že lokalizace dopadla až na pár drobností nečekaně dobře, což kvality hry jen a jen utvrzuje. Škoda jen oné krátké hrací doby – druhý průchod hrou mi zabral pouhopouhé dvě a půl hodinky, takže hodnocení 80% je skutečně maximem, jaké si Atlantis III zaslouží.

Atlantis III: The New World
Výrobce: Cryo Interactive
Vydavatel: Cryo Interactive
Distribuce v ČR: Cenega, plná lokalizace, v přípravě
Oficiální homepage: atlantis.cryogame.com
Minimální konfigurace: procesor 333 MHz, 32 MB RAM, 290 MB HDD
Doporučená konfigurace: procesor 550 MHz, 128 MB RAM
3D karty: ne
Multiplayer: ne
Verdikt: Atlantis 3 je sice o poznání kratší a jednodušší než jeho předchůdce, disponuje však ucelenějším příběhem a ještě dokonalejší grafikou.
Hodnocení 80%

Autor:




Nejčtenější

Film Tomb Raider
Zapomeňte na Angelinu Jolie, nová filmová Lara Croft bude daleko křehčí

Stejně jako se před pár lety restartovala herní série Tomb Raider, chystá se to samé i s její filmovou adaptací. Alicia Vikanderová nahradí Angelinu Jolie a...  celý článek

Obal prvního Dooma je nezapomenutelný
Tajemství odhaleno. Předlohou „Doomguye“ je samotný John Romero

Slavný vývojář John Romero se na svém blogu pochlubil tím, že právě on se stal předlohou slavného „Doomguye“, který zdobil obal prvního dílu kultovního Doomu.  celý článek

Destiny 2
Beta sci-fi Destiny 2 nabízí epickou filmovou podívanou. První dojmy

V právě probíhající betě k chystané sci-fi střílečce Destiny 2 si hráči mohou vyzkoušet příběhovou kampaň, kooperativní misi, nebo bojování v arénách. Hra...  celý článek

Valve Steam
Názvy her jsou stále kratší, ukázal průzkum na Steamu

Jaký je nejdelší název hry na Steamu? Která barva převládá v propagačních obrázcích? Na tyto a mnohé další zásadní otázky našel odpověď nezávislý vývojář Tim...  celý článek

Další z rubriky

Syberia 3 (PC)
RECENZE: Na výrobě Syberie 3 se až příliš šetřilo

Třetí Syberia se předchozím hrám série nevyrovná. Dolů ji táhne především technické zpracování a minimalistický příběh. Přesto by si ji opravdoví fandové mohli...  celý článek

Blackwood Crossing
RECENZE: Blackwood Crossing vypadá jako špičkový animák od Pixaru

Dětství sourozenců Finna a Scarlett bylo poznamenané tak dramatickými událostmi, že navždy změnily chod jejich životů. Celý Blackwood Crossing je jejich...  celý článek

Hearthstone: Journey to Un’Goro
RECENZE: Hearthstone: Journey to Un’Goro je plný nových nápadů i nudy

Karetní expanze Hearthstone: Journey to Un’Goro přidává zajímavé herní mechanismy, ale i prvky z minula, které bychom oželeli.   celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.