Muselo se stát něco hodně podivného, říkáte si. Přišli za vámi zástupci společnosti AMRTECH a chtějí vás najmout do svých služeb. Proč, proboha? Vždyť to jsou samí technici a vědátoři, tak k čemu byste jim asi tak mohli být dobří právě vy? Ne, že byste byli nějaké budižkničemu, umíte toho dost - řídit či pilotovat vše, co létá, plave nebo jezdí po zemi, ale že byste byli zrovna génius, to se říci nedá... Zvědavost vás však nakonec přemůže, a tak na jejich nabídku kývnete. Jaké je vaše překvapení, když vás přivedou k miniaturní ponorce, která stojí vedle nemocničního lůžka, na němž leží nehybná, zdánlivě mrtvá postava. Jeden z doktorů, kteří monitorují pacientův stav, vám konečně vše vysvětlí. Na lůžku je Michail Rasarow, vynikající vědec, který před pár dny onemocněl jakousi podivnou, zřejmě smrtelnou chorobou. Lékaři již zkusili všechny možné druhy léčby, ale nic nezabírá. Zbývá tedy jediné - vydat se do vědcova těla a utkat se smrtonosnými viry tváří v tvář (kdyby viry nějakou tvář měly, pochopitelně). Ponorka je vybavena základními zbraněmi, vy do ní nastoupíte, načež je společně s vámi zminiaturizována na velikost červené krvinky. Během několika okamžiků se ocitáte v Rasarowově krevním řečišti a vydáváte se na svou nebezpečnou pouť.
Zhruba takovýto příběh uvádní novou hru Bacteria od společnosti FINart.
Pokud vám připomíná Asimovu Fantastickou cestu, pak se nejedná o náhodu. Právě v ní a v několika dalších dílech hledali tvůrci hry inspiraci. Jak dobře (nebo špatně) se jim to povedlo, to odhalí až finální verze hry, ale již nyní je jasné, ža ačkoliv je Bacteria jakýmsi klonem klasických vesmírných simulátorů, na příběh zde tak úplně zapomenuto nebylo. Ačkoliv si zpočátku myslíte, že bojujete jen proti zákeřným virům, postupem času zjišťujete, že nejste ve vědcově těle sami, a že smrtelná infekce není v žádném případě náhodná...
Herní systém je poměrně jednoduchý a vyzná se v něm i ten, kdo považuje běžné vesmírné simulátory za příliš složité. Svou loď můžete ovládat buď gamepadem, nebo kombinací myš+klávesnice, přičemž obě varianty jsou stejně intuitivní. Ani na HUDu nás nečekají žádná nemilá překvapení. Při zacílení objektu se nám objeví stupeň jeho poškození a vzdálenost, pokud se naopak protivníkovi podaří „lock“, jste o tom ihned informováni. Váš arzenál je dosti standardní - řízené a neřízené rakety, jichž je pochopitelně omezený počet, a plazmové dělo, které munici nepotřebuje a jen si musíte hlídat, aby nedošlo k jeho přehřátí. Pokud vám dojdou rakety nebo si chcete přidat na loď nějaké vylepšení, pošlete vědcům signál a oni vám je za příslušný obnos zminiaturizují a pošlou. A kde k penězům přijdete? Prostě tak, že budete sbírat zelené proteiny...
A zde bych měl hned první, bezpochyby největší výhradu k delé hře. Ačkoliv není použitý námět zcela originální (viz zmíněná Fantastická cesta), je jistě velice zajímavý a v počítačové branži dost neotřelý. Přímo tedy žadoní o co nejrealističtější zpracování, které by vhodně podbarvovalo atmosféru boje o přežití uvnitř lidského těla. Na závěrečný soud je sice ještě pochopitelně příliš brzy, ale zatím se nezdá, že by tvůrci vzali tuto skutečnost nějak na vědomí a tváří se, že je samotná atmosféra příliš nezajímá. Bacteria je tedy zpracovávána jako klasická střílečka s několika arkádovými prvky, a to bez ohledu na skutečnost, že se odehrává v krevním řečišti. Vlastně jediné, co vám připomíná, že nejste ve vesmíru, jsou některé druhy nepřátel, jež jsou ztvárněny jako viry, a to, že se kolem vás míhají červené krvinky. Zbytek je jako vystřižený z vesmírného simulátoru. Možná se to na první pohled zdá divné, proč hře vlastně něco takového vyčítám, ale po chvilce zamyšlení se důvod objeví sám. Proč na viry střílím rakety? Proč na ně nepoužívám něco jiného, například nějakou biologickou zbraň? Bylo by zajímavé a originální po nich pálit např. vitamíny - určitě zajímavější než řízené střely typu Thunder. A proč se mi při sbírání proteinů zvyšuje počet dolarů na kontě? Proč si musím munici dokupovat, když by mělo být v zájmu vědců, abych byl co nejlépe vyzbrojen? A když už jsme u toho, jak asi funguje plazmové dělo v tekutinách?
Tím nechci říct, že bych byl s hrou samotnou nějak výrazně nespokojen, ale zdá se mi podivné, že když už tvůrci začali zpracovávat takovýto námět, zastavili se v půlce cesty a nedotáhli originalitu pojetí až do konce. Doufejme jen, že se alespoň některé věci do vydání hry samotné ještě změní a že nás tedy nečeká takový myšlenkový paskvil, který nám ukázalo hratelné demo.
Nechme však stranou výhrady k hernímu systému a podívejme se na technické zpracování. Zde jsem trošku na rozpacích. Na první pohled se sice zdá všechno jakési rozmazané a čevené (“Žlutý,“ pomyslel si Arthur Dent :o)) a skoro si říkáte, proč jste si tenhle paskvil proboha pouštěli. Po chvíli ale názor postupně změníte - přinejmenším poté, co se na vás začně řítit první vir, kdy vám nad hlavou proletí první ponorka, kdy kolem vás začne vše vybuchovat a vy se cítíte jako uprostřed ohňostroje. Zkrátka - samotné objekty a hlavně efekty vybuchujících lodí a virů jsou zpracovány s řemeslnou zručností. Potěší i takové detaily, jako jsou bublinky tvořící se za vystřelenou raketou. Celkově však Bacteria po grafické stránce průměr příliš nepřevyšuje, a pokud bychom ji chtěli srovnávat např. s připravovanou Independence War 2, pak by byla tak daleko pozadu, že by mohla být podle aplikované teorie relativity vlastně daleko vepředu...
Co se zvukové stránky týče, ta se podle demoverze hodnotí jen velice špatně. Demo totiž obsahovalo jen několik sice zajímavých, bohužel však stále se opakujících melodií. Byť byly patřičně dynamické, velice brzy se oposlouchaly. Efekty pak chyběly úplně, to se ale do vydání finální verze pravděpodobně změní.
Co nám tedy z toho všeho vyplývá? U některých prvků je zřejmé, že hra ještě není ani zdaleka hotova a ještě asi nějaký čas nebude. U jiných musíme doufat, že jejich nedotaženost je způsobena právě tím, že je hra ještě ve vývoji a že je ještě dost času je změnit - a že to tvůrci také udělají. Bacteria má totiž veškeré přepoklady být zajímavou a originální hrou, ale zatím se zdá, že si to sami její tvůrci příliš neuvědomují a že nám místo povedeného klonu vesmírného simulátoru nabídnou nepovedenou kopii. A to by byla škoda, nemyslíte?
