Battlefield 1942 - další válečná řež

  • 632
Battlefield 1942 je odpovědí EA na fenomenální úspěch české Operace Flashpoint, boje se však přenáší do období druhé světové války. Na obrovských bojištích hra umožní dělat si vše, co se vám zlíbí a to v singleplayeru i hře více hráčů. Jak se autorům podařilo zrealizovat jejich představy? Povedl se Battlefield opravdu po všech stránkách?
Jak vypadá obal hry?
Battlefield 1942

V poslední době se na nás valí jedna hra s válečnou tématikou za druhou a abychom nezůstali snad o něco ochuzeni, brzo se nejspíš dočkáme i války v reálu, pokud někdo dřív nezabije Saddáma Husajna. No nic, nezabíhejme do politiky a raději se podívejme na historii právě recenzovaného titulu Battlefield 1942. Když ji poprvé švédská firma Digital Illusions, známá spíše svými pinbally, představila veřejnosti, příliš velký zájem nevzbudila. Vždyť také vypadala pouze jako další z nevyčerpatelné studnice válečných stříleček. Situace se ovšem s postupem vývoje měnila, až se Battlefield stal, zejména po vydání multiplayerového dema, jedním z nejočekávanějších titulů letošního roku. Nápad je totiž skutečně ambiciózní - bitva desítek hráčů na bojištích inspirovaných Druhou světovou válkou, při které se ale nemusíte omezit pouze na pozemní boj. K dispozici máte tanky, letadla nebo dokonce letadlové lodě! A to už je pořádný arzenál, no ne?

Od Battlefieldu 1942 nemůžete očekávat jednu jedinou věc - realistický simulátor boje. Zapomeňte na různé reklamní materiály a uspěchaná preview, protože hra je optimálním mixem mezi akcí a realitou. Jak jinak si vysvětlit, Battlefield 1942 že se na bojišti objevíte jako voják, během pár vteřin skočíte do tanku, projedete půlku mapy a rozstřílíte nějaký ten nepřátelský bunkr, z tanku zase vyskočíte a sniperovkou vykosíte nepřátelské linie? Tím to ovšem nekončí, pokud je nablízku letadlo, můžete se usadit v kokpitu a zkázu rozsévat z oblak, když vás i tohle přestane bavit, pošlete letadlo do pekel a vyskočíte padákem. Máte-li pořád pocit, že se jedná o realistický simulátor, potom pánbůh s vámi. Nemějte ale představu, že by kvůli tomu mělo jít o špatnou hru - právě naopak! Ovládání žádného stroje není přehnaně těžké, takže na jakoukoliv formu simulátoru zapomeňte a v souvislosti s Battlefield 1942 si zapamatujte jediné slovo - akce.

Battlefield 1942 si můžete pochopitelně zahrát jak v single, tak i v multiplayeru. Už od začátku je však patrné, že single je jen nepříliš kvalitní přídavek, aby se neřeklo, že lidé bez rychlého internetu ostrouhají. Boti se alespoň lehce vymaňují z šedého průměru posledních měsíců a nebojím se je nazvat kvalitními, ale do boje o několika desítkách účastníků se prostě nehodí. Online si můžete zahrát v několika různých herních módech, dohromady až v 64 lidech, ale reálně uskutečnitelné maximum je 32. Pokud však nedisponujete alespoň trochu nadprůměrným připojením (128 kbps linka a vyšší), na Battlefield 1942 raději zapomeňte, protože čistě kvůli singlu by si jej koupil jenom šílenec.

Pokud se ovšem dokážete připojit na herní servery s uspokojivým pingem a vrhnete se do víru online bojů, můžete si být jisti, že vás Battlefield 1942 bezpochyby uspokojí. Například nejpopulárnější a inovativní herní mód nazvaný Conquest. Battlefield 1942 V něm se každý tým snaží uzmout a co nejdéle držet strategická místa, jako např. bunkry. Často se u nich vyskytují stacionární kulomety, takže dobývání není legrace. V čem je však tento mód tolik originální? Na začátku kola dostanou týmy specifický počet tiketů, jejichž počet v průběhu hraní získávají a ztrácejí podle počtu zrovna držených strategických postů. Počet je také samozřejmě ovlivněn smrtí - po ní se tu nemusí čekat dlouhé minuty do dalšího respawnu, prostě vyberete na mapě místo a můžete se vrátit během pár sekund do boje, a to ještě stihněte třeba změnit specializaci ze snipera na medika. Ten z týmů, kterému rychleji dojdou tikety prohrál boj. Zatraceně dobře udělaný systém, jako stvořený pro opatrné taktizování i rychlé útoky. Každá smrt má kruciální dopad na výsledek, zvlášť pokud mají obě mužstva již jen velmi málo tiketů a drží stejný počet pozic. Nebo když jeden z týmů kontroluje pozic více a pomalu tak ubírá druhému týmu tikety - teď nastává ten pravý okamžik, kdy se ukáže jak dobře dovede mužstvo zorganizovat útok na jedno jediné místo na mapě.

Zmínil jsem respawn na libovolném místě - není to až tak úplně pravda. Při začátku boje dostanou oba týmy přidělenu základnu, o kterou zpravidla nemohou přijít. Kromě této se však můžete po smrti objevit i u některého strategického postu, který váš tým zrovna okupuje. Během chvíle si zvolíte bod podle vaší chuti a spolu s ním i specializaci, se kterou do boje vyrazíte. Na výběr máte tříd celkem 5 - scout je především sniper a může též organizovat dálkové bombardování, označí-li za pomoci dalekohledu cíl. Assault dostane do výbavy velmi silný kulomet na krátké vzdálenosti, Battlefield 1942 antitank se zase honosí podle týmové příslušnosti buď Panzerschreckem (překvapivě pro Němce), nebo bazukou (Spojenci). Medic má, jak už to ve hrách tohoto druhu bývá, schopnost léčit sebe i kolegy a krom toho disponuje i lehkým samopalem, no a nakonec engineer se vyzná v opravování vozidel, stacionárních zbraní a může též používat různé výbušniny. Rozdílnosti jednotlivých tříd se výborně doplňují a každou z nich čas od času využijete, pokud se tedy nebudete v klanu specializovat jen na pár. Mohlo by se zdát že vzhledem k velkému využití různých vozidel budou inženýři a protitankoví vojáci ve výhodě, není tomu tak nutně vždy. V městečkách a vůbec kdekoliv, kde s tankem moc kariéru neuděláte, přichází ke slovu útočná pěchota spolu s mediky. No a nějaký ten sniper se využije prostě kdykoliv.

Problémem jsou zbraně. Pokud se rozhodnete hrát bez vozidel, nejspíš vás to brzy omrzí, protože zbraně jsou až nepochopitelně nepřesné. Zpočátku je možná legrace sledovat dva snipery, jak po sobě už pár desítek sekund usilovně bez výsledku pálí, ale hru to činí poměrně trpkou a v porovnání se "soldier-only" hrami v tomto ohledu i slabší. Pokud máte chuť se vyřádit v prostředí druhé světové a vozidla vám chybět nebudou, berte spíše nebo Medal of Honor: Allied Assault. Škoda, že ani první (a pořádně masitý) patch tuto chybu neopravil... Snad jeden z příštích.

Hlavní roli však nehrají vojáci samotní, jako spíše vozidla. Battlefield 1942 vám jich nabídne celých 35 a jsou logicky přiřazena jednotlivým bojujícím národnostem Battlefield 1942 (Británie, USA, Německo, Japonsko a Sověti). Jako takovou malou ochutnávku můžeme uvést, že pod kontrolu dostanete tanky Sherman i Tiger, z letadel bájné Spitfiry nebo Zera, z plavidel krom běžných lodí dokonce i loď letadlovou nebo ponorku (která se tak těžce hledá ;)). Snad jsem jen zcela nepochopil, proč mají autoři dojem, že Japonci za války používali výhradně německé stroje... Ale to je jen drobnost. Výborně se povedlo začlenění vozidel do hry a stejně povedené je i rozdělení míst v nich. I když zpravidla stačí k používání stroje jeden člověk, k dispozici je pozic víc. Možná vám připadne jako legrační paradox, že celý tank včetně hlavního kanónu a koaxiálního kulometu může ovládat jeden jediný člověk, když zbraně pro pěšáky jsou nepřesné až to hezké není. Ale jde to pochopit - opravdu by se vám chtělo čekat, než se v jednom tanku sejde pět lidí a budou moci vyrazit? Zvlášť, když stačí jeden neschopa a pohřbí spolu se svými tikety i další čtyři? Nemyslím. Nějaká extrémní fronta na sekundární pozice se v jednotlivých strojích také konat nebude. Proč? Jednoduše proto, že jsou k ničemu. Největším zdrojem pobavení a fragů se stanete v pozici tankového kulometu, který pěkně vystrkuje hlavu nahoře v kupoli. Heh, ale poklop bohužel nejde zavřít. Snadno si dovedete spočítat, že doba přežití podobně nastrčeného ubožáka se počítá maximálně na sekundy.

Perfektně pojaté je ovládání, a zvláště to oceníte při akčních výměnách jednoho stroje za druhý. Díky tomu, že je většina kláves univerzálně použitelná pro všechny stroje, není problém přeskočit z tanku do lodi a takříkajíc plynně pokračovat v krasojízdě. Battlefield 1942 Až tak snadné to není s letadly, která se ovládají hůř a mají především velkou tendenci vymykat se kontrole a následně padat. Tedy pokud použijete klasické ovládací schéma klávesnice + myš, s joystickem to bude nepochybně o dost snazší.

A můžeme rovnou dále pokračovat s výčtem zjednodušených fyzikálních vlastností vozidel. Vše, na co v průběhu hraní narazíte, se chová v zásadě tak, jak byste očekávali, na přílišnou realističnost však raději zapomeňte. Rozdíl mezi tankem a džípem však poznáte bez problému a v onom tanku se také každý výstřel projeví podkluzem vzad. Jednodušší je i pojetí zbraní, tentokrát však v čistě negativním smyslu. Nechápu, proč nejsou zahrnuty různé typy střeliva a místo toho např. tankové střely kombinují jak explozivní tak 'trhací' účinky. To by šlo ještě překousnout, ale že hlaveň tanku má skoro stejný zaměřovač jako běžná puška, tj. malý? Není zrovna lehké s touto "úpravou" zasáhnout cíl na delší vzdálenost, nejdřív musíte dostat do krve, o kolik je potřeba hlaveň zvednout a chvíli to potrvá, než se naučíte rozpoznat jemné nuance.

Boj se odehrává na 16 zatraceně velkých mapách inspirovaných skutečnými bojišti, jako je Stalingrad, Omaha Beach, El Alamein nebo Midway. Překvapivě se povedlo i při takto vysokém počtu zachovat variabilitu a pokaždé si budete skoro připadat, jako byste hráli jinou hru. Terén je rozdílný, stejně tak rozmístění strategických bodů nebo počet a typ strojů přidělených jednotlivým týmům. Někdy se najde drobná chyba, ale v zásadě jdou mapy označit za velmi dobře zpracované kusy, Battlefield 1942 které poskytují dostatek místa pro taktizování. Ať už se raději účastníte tankové bitvy v severní Africe nebo se vám zamlouvá legendární den D a vylodění v Normandii, nebudete zklamáni. Snad jen by se hodilo začlenit nějaký pořádný boj v interiéru, bez výjimky se totiž v Battlefield 1942 setkáte s outdoor mapami. Buďme rádi alespoň za zničený Berlín a Stalingrad, kde se může vyřádit každý zanícený sniper.

Týmový boj je sice velké plus, ale snadno se může zvrhnout v otravnou záležitost. Platí to především nyní, kdy se ještě většina lidí učí mapy pořádně znát a není nouze o teamkillery. Když už se vám povede nějaké dobré parťáky najít, stejně snadno se prostě ztratíte a sebelepší kolega je vám k ničemu, pokud zrovna bojuje o kilometr dál. Je hodně poznat, když na nějakém serveru hraje klan - koordinované útoky skrývají obrovskou sílu a především není nic lepšího, než úspěšně provést dokonale naplánovanou akci.

V případě technického zpracování hry začnu hardwarovými nároky. Jsou totiž obrovské. Když pomineme chvílemi dost náladový síťový kód (naštěstí byl z velké části opraven patchem), jde především o lagování a zcela extrémně dlouhé nahrávání hry. Už jsem byl zvyklý, že během načítání dat nové úrovně v Mafii jsem si mohl jít uvařit kafe a ještě jsem přišel o něco dřív, ale Battlefield 1942 nám bohužel bez nadsázky dává šanci se během nahrávání naobědvat. Pokud vám nevadí 10 minut (případně 5, pokud máte opravdu dost slušný počítač) dlouhý loading, asi jste skuteční flegmatici.

Battlefield 1942

Pojďme však dál - grafika. Předně, zdaleka není tak skvělá jak se výrobci chvástají. Jistě, že nejde zobrazit tak velký otevřený prostor při zachování detailů na úrovni Medal of Honor, ale přece jen šlo z enginu vymáčknout více. Zdaleka nejlepší jsou modely vozů, které skutečně oplývají detaily a působí věrně. Při explozích se zase vzduchem vznášejí mračna prachu... Bohužel již ne krve nebo snad končetin, kvůli lepší dostupnosti omladině není ani jedno z výše zmíněného ve hře zahrnuto.

Zvuk je dobrý, pokud ovšem funguje. Nechápu, zda se jedná o nějaký módní trend (viz. No One Lives Forever 2) ale prostě si během hraní vypadávají jak se jim zrovna zachce, s jakoukoliv verzí ovladačů, se všemi myslitelnými kodeky. Opravdu jsem moc zvědavý, na jakých počítačích probíhal betatesting... Když ale vše běží jak má, potěší vás určitě fakt, že všichni vojáci mluví ve svých národních řečech. Kdy jste naposledy v PC hře slyšeli ruštinu?

Na Battlefield 1942 je vidět, že bylo jeho vydání trochu uspěchané. Trpí několika zcela zbytečnými dětskými nemocemi, které jinak výborný herní zážitek srážejí o nějaké to procento dolů. Pokud se vám povede najít dobré spoluhráče, máte dobrý počítač i internetové připojení, není co řešit. Pokud nemáte... Ale víte co? Přečtěte si raději tu recenzi :)

Battlefield 1942
Výrobce: Digital Illusion
Distributor: Electronic Arts
Distribuce v ČR: Cenega, český manuál
Stáhněte si: hratelné demo, 6x video, 3x galerie screenshotů, wallpapery
Oficiální homepage: www.battlefield1942.com
Minimální konfigurace: procesor 800 MHz, 128 MB RAM, 32 MB grafická karta
Doporučená konfigurace: procesor 1,7 GHz, 512 MB RAM, 64 MB 3dkarta
3D karty: ano
Multiplayer: ano
Verdikt: Perfektní akční onlinovka z prostředí 2. světové války, která by neměla ujít nikomu kdo to s multiplayerem myslí vážně.

Hodnocení:

84% (samotný singleplayer: 65%)