O firmě Electronic Arts se vcelku oprávněně traduje, že maximálně ždímá ověřené koncepty a neustále na trh vypouští jen s víceméně kosmetickými úpravami stále ty samé hry a že místo pro invenci a originalitu zde zkrátka není. Dá se s tím sice do značné míry polemizovat, jelikož jak jinak by vznikly všechny ty vynikající hry z produkce EA Big jako kupříkladu SSX, ale objektivně je potřeba dát spíše pesimistům, nežli zastáncům firemní politiky EA. Ti ale již brzy dostanou do rukou nový a poměrně silný argument v podobě Battlefield 2: Modern Combat.
Pomineme-li totiž všemožné strategické hry, bude konzolový Battlefield, pokud nás paměť neklame, snad první hrou, v níž v hlavní roli nebude vystupovat osamocená hlavní postava, případně jejich menší skupinka, ale rovnou celá armáda. S touto hrou jsme měli tu čest se zběžně seznámit již na letošní E3 a již tam bylo evidentní, že Battlefield 2: Modern Combat, určený pro
PS2 a Xbox, bude mít se svou PC předlohou společného vcelku málo. V prvé řadě zde bude kladen mnohem větší důraz na singleplayer a prakticky v té samé řadě vidíme, že se bude jednat o koncepčně dosti odlišnou záležitost. Hra je pojata poněkud více akčně, což ale neznamená, že zde nebude prostor pro taktiku, zejména pak v online multiplayeru.
Spřízněnost s PC Battlefieldem je patrná z množství zbraní a dopravních prostředků.
Naprosto vynikajícím elementem této hry je skutečnost, že nehrajete pouze s jedním vojákem vprostřed bitevní vřavy, ale že se mezi nimi můžete přepínat. V situaci, kdy jste třeba skryti za kusem šutru a tísněni nepřátelskou palbou, dostáváte možnost přepnout se do těla vašeho kolegáčka, jehož prostřednictvím můžete vpadnout dotěrným nepřátelům do zad a vlastně tak vysvobodit sami sebe. To samé platí i v případě, že vámi zrovna ovládaný voják padne: automaticky se „převtělí“ do nejbližšího spoludruha ve zbrani, což hře neuvěřitelně dodává na plynulosti, jelikož nejste
frustrováni neustálými úmrtími pokaždé, co se dostanete v dané misi o dva rohy dál. Splnění misí je tak dáno
víceméně pouze limitními podmínkami a pokud vám v hlavě uvízne kulka dobře maskovaného nepřátelského snipera, ještě to automaticky neznamená konec mise a její cíle máte ještě šanci splnit prostřednictvím ostatních vojáků.
Spřízněnost s PC Battlefieldem je zde ovšem patrná z množství zbraní a dopravních prostředků, které jsou zde k dispozici. Osedlat můžete prakticky cokoli, co je ještě v pojízdném stavu a zničit to můžete neméně pestrou škálou zbraní počínaje klasickými útočnými puškami a sniperkami a konče granáty, bazookami či tanky. Samozřejmě, že ne každý z vojáků na bojišti má u sebe všechny zbraně, takže je na vás, abyste se v pravou chvíli přepnuli do těla toho vojáka, který disponuje požadovanou zbraní. Je totiž jasné, že samopalem byste nepřátelskou tankovou kolonu likvidovali poměrně těžce.
Podle slov samotných tvůrců má jít v případě Battlefield 2: Modern Combat o Burnout mezi akčními hrami.
Ocenit musíme i atmsoféru hry, která vyvolává dojem skutečného bojiště: neustále se někde něco děje, neustále někdo pálí, létají povely, kusy vybombardovaných objektů a zdaleka ne všechno z toho má ono příslovečné peří. To je samozřejmě jedna z hlavních deviz hry, která nás tím tak dokázala skutečně perfektně vtáhnout a to i přesto, že grafické zpracování není na první pohled vyloženě líbivé, ale při bližším průzkumu mu jistou technologickou úroveň upřít nelze, zejména co se týče rozlehlosti lokací. Ta je patrná v okamžiku, kdy se přepnete do některého z vašich podpůrných parašutistů, jehož očima si tak můžete prohlédnou celé širé okolí těsně před tím, než ještě zavěšeni do padákových šňůr vytasíte zbraň a ještě ze vzduchu začnete kropit zmatené nepřátele. Sice pokud v roli parašutisty vytáhnete bazooku a z ní začnete ještě ve vzduchu pálit do nepřátelských řad, působí to nanejvýš divně, ale na druhou stranu má jít podle slov samotných tvůrců v případě Battlefield 2: Modern Combat o Burnout mezi akčními hrami. A jak známo, v Burnoutu je možné i nemožné :-).
