Battlefield 2 - multiplayerový nářez

Regulérní pokračování Battlefieldu se bude orientovat na moderní válčení a má přinést ještě mnohem lepší hratelnost než již tak vynikající předchůdci. To vše doplní skvělá grafika. Více se dozvíte v článku.

Když v roce 2002 spatřil světlo světa multiplayerový titul Battlefield 1942, vzbudil naprosto neočekávaný poprask a dokázal si získat masovou oblibu i u zarytých příznivců singleplayerových her, a to i přesto, že byl mód pro jednoho hráče ostudně zanedbán. Battlefield se svými třemi miliony prodaných kopií v oblíbenosti předstihl i mnohem zavedenější tituly a velkou oblibu si díky dvěma datadiskům drží dodnes. Donedávna byl za druhý díl považován Battlefield: Vietnam, který vyšel počátkem roku, ale již po vydání a zjištění, že neobsahuje přesně to, co by správné pokračování mít mělo, začaly hlodat pochybnosti, zda dvojka za názvem nechybí zároveň. Dohady se v plné míře a oficiální cestou potvrdily před letošní výstavou E3 a na ní pak byl chystaný, právoplatný Battlefield 2 prezentován. Vzhledem k tomu, že nás ukázka přesvědčila o neoddiskutovatelných kvalitách hry, rozhodli jsme se připravit detailní preview, abyste se i vy mohli začít těšit.

Battlefield 1942

Battlefield 1942 byl před svým vydáním rozhodně velmi očekávanou hrou, a to především díky silnému marketingu společnosti Electronic Arts, ale nikdo tak úplně přesně nevěděl, co od tohoto titulu čekat, vždyť válečné boje mezi mnoha hráči byly do té doby celkem neprobádanou končinou herního průmyslu a také potřebnou mezerou pro pořádný hit. A ten s prvním Battlefieldem vskutku přišel. Očekávání byla snad mnohonásobně předčena a renomovaní recenzenti se předháněli v pění superlativů, i když zdaleka ne všichni skutečné kvality hry objevili. Nešlo o žádnou taktickou akci, ale prakticky jen o řež v nezkalené podobě, která byla podtrhnuta nutností jisté spolupráce mezi hráči. Samozřejmě, že bylo lépe, pokud byli pařani sehraní, ovšem i bez toho se mnohdy svedly obří bitky, na něž se jen těžko zapomíná, zvláště v případě, že do nich byla zapojena vetšina techniky, a to jak pozemní, tak i vzdušné. Co na tom, že historická autentičnost pokulhávala na obě nohy, hlavně že bylo čím střílet, v čem jezdit a že šlo o vynikající zábavu, jíž mnozí holdují, nejen díky dvěma datadiskům Road to Rome a Secret Weapons of WWII, dodnes. Utkat se může až 64 hráčů na mnoha známých bojištích 2.světové války. Najdeme zde menší, ale i neuvěřitelně rozsáhlé areály. Za zmínku stojí určitě i jeden z nejlepších módů Desert Combat, který přinesl reálná bojiště a sám o sobě přitáhl další hráče. Battlefield 1942 se tak, možná s trochu přivřenýma očima, dá přiřadit k milníkům multiplayerové zábavy v její masové podobě. Na druhou stranu hra jednoho hráče byla notně zanedbaná, jak po obsahové, tak i po stránce inteligence botů.

První, na první pohled postřehnutelnou změnou je především odlišné pozadí od všech předchůdců. Nepodíváme se ani na bojiště druhé světové války, přestože byla velice oblíbená, a už vůbec nezavítáme do vietnamské džungle, ač i ji jsme prozkoumávali s velkým nadšením. Battlefield se svým zaměřením orientuje na novodobé válčení, které poslední dobou získává na váze a 2. světovou tak trochu odsouvá do pozadí. Vzpomeňme již vydanou a na bázi měsíčních aktualizací fungující Kuma: War či vznikající Joint Operations a Söldner: Secret War. A v neposlední řadě je tu jeden nekomerční, avšak zcela špičkový mód pro původní Battlefield. Nejde o nic jiného, než dnes již takřka legendárním statusem se pyšnící Desert Combat, který těží výhradně z novodobých konfliktů a dělá to skvěle. Digital Illusions, autoři série Battlefield, jsou si ale konkurence vědomi a dělají vše pro to, aby se jejich nové dítko zmíněným projektům vyrovnalo a nejlépe je rovnou překonalo. Podle toho, co jsme měli možnost vidět, to berou skutečně vážně a konkurence se může již teď začít třást. Battlefield 2 nabídne unikátní nádech svých předchůdců, který je opravdu typický, nezaměnitelný, a vzhledem k autentickému pocitu z bitev, jež jsou však přístupné i nováčkům, jde jednoznačně o jeden z největších kladů celé série. Všechno ostatní by však mělo být minimálně o třídu vylepšené, včetně samotné hratelnosti a samozřejmě i technického zpracování. Nemusíme se tak bát radikálních změn v konceptu, na druhou stranu ale nebudeme ani v nejmenším zklamáni z nedostatku invence. Podobný evoluční krok se mnohým pokračováním neustále nedaří udělat, avšak Battlefield 2 má podle toho, co bylo prezentováno, našlápnuto více než dobře.

Digital Illusions

Tito švédští vývojáři se za svým snem tvořit špičkové hry vrhli opravdu po hlavě a v současné době patří ke skandinávské tvůrčí elitě. Zpočátku tvořili hry víceméně jen pro lokální trh, ovšem jakmile se jakž takž rozkoukali, vrhli se do velkého businessu. První hrou, jíž se zapsali celkem sytými barvami do herních análů byl Nascar Heat v roce 2000, který se nadmíru povedl a v USA zaznamenal solidní výdělky. Následovalo vydání povedené závodní hry Rallye Masters, která se však v silné konkurenci ještě neprosadila. Spolupráce s Microsoftem však přinesla sladké ovoce. Na X-BOXu se objevilo vynikající, i když celkem arkádové rallye – Rallisport Challenge, které se dočkalo portu na PC a v současné době se chystá pokračování. Ale jistě největších úspěchu dosáhli Digital Illusions se sérií Battlefield, již započal díl s přídomkem 1942. Nadšení, které tato hra vyvolala, je jen těžko popsatelné, dá se jen říci, že výdělky byly opravdu ohromující, tudíž není divu, že si Electronic Arts pojistilo tyto vývojáře smlouvou a zakoupením podílu, jelikož minimálně značka Battlefield, jež se ještě stihla prezentovat ve Vietnamu a chystá se mimo jiné na konzole, za to určitě stojí. Digital Illusions tak před sebou mají více než světlou budoucnost, o čemž svědčí i otevření několika nových poboček, z nichž ta nejvýznamnější sídlí v Kanadě.

Podívejme se předně na grafickou stránku, která je od minulých a přiznejme si, nikterak úchvatně vypadajících, dílů, výrazně vylepšena. Stará se o ni zcela nový, na míru šitý engine, který překvapí především obrovským důrazem na realtimové stíny, jež se ve hře uplatní v míře, jaká dosud byla viděná jen zřídkakdy. Každý, byť sebemenší objekt či panák vrhá realistický stín, což prostředí dodává potřebnou hloubku a variabilitu. Lokace budou mnohem více interaktivní, živější a tak nějak uvěřitelnější. Tam, kde Battlefield 1942 disponoval celkem jednotvárnými domovními bloky a plochými základnami, představí pokračování realistickou a částečně rozbořenou zástavbu, která jako by z televizních záběrů z Iráku vypadla. Navíc jsou všechny textury vyvedeny ve velice detailním rozlišení a ani při bližším prozkoumání se nemají za co stydět. Když si to například takový tank šine po hrubé kamenné stezce, zcela zřetelně vidíme, jak se po něm posunuje stín drátů elektrického vedení. O kousek dál, na vydlážděném náměstí, se efektně odráží slunko a (ne)příjemně bije do očí. Rovněž modely vypadají úchvatně, takřka fotorealisticky, přiblížíme-li se k vojákovi, uvidíme mu na tváři odhodlání, u některých možná i strach a každý kousek jeho vybavení se může pyšnit separátním vyrenderováním. Pomůcky se mu tak nejrůzněji pohybují všemi směry. Především modely nejrůznějších válečných vozidel jsou neuvěřitelně flexibilní. Zatímco Hummer sloužící pro boj s tanky, je silně opancéřovaný, tak průzkumnému chybí dveře, aby z něj vojáci mohli střílet na pěší nepřátele. Hráči si budou moci upravit vlastního pardála zcela k obrazu svému a v menší míře ovlivnit i vzezření jeho výbavy. Nebude chybět ani možnost navolení či rovnou importování loga jednoho vojáka nebo rovnou celého týmu, jež by se pak mělo objevovat nejen na maskáčích, ale i na všech strojích, v němž jím oplývající hráči právě sedí. Dočkáme se i skvělého fyzikálního enginu, který umožní částečnou zničitelnost prostředí. Znalci minulých dílů se již dozajista třesou v souvislosti s hardwarovými požadavky. Tvůrci však tvrdí, že to nebude zase tak moc brutální a tvrdí, že minulý engine nebyl tak docela dobře vyladěn, což by se tentokrát stát nemělo, tudíž hra z každého stroje vytáhne maximum a s ním pak bude operovat.

Ačkoliv je grafické zpracování čím dál tím důležitější, časem se na něj přeci jen tolik nedá a začnou se objevovat spíše krásy hratelnosti, jež je rovněž pro tvůrce klíčovou. Opět se můžeme těšit na klasického arkádového ducha, který si všichni tak zamilovali, jelikož prakticky hned za prvního ozkoušení věděli, co a jak. Producent Sean Decker k tomu říká: „chceme, aby naše hra byla jednoduchá na pochopení, ale co se týče hratelnosti, dostatečně komplexní na to, aby se u ní hráči bavili dlouhé měsíce či rovnou roky“. Podle nás jde o úžasnou schopnost vytvořit jednoduchý koncept a uvést ho do funkčnosti tak, aby si hráči připadali jako součást konfliktu se vším všudy. A přesně to v Digital Illusions umí. Jak už jsme řekli, tentokrát si zaválčíme v současné době, na Blízkém a Dálném východě, což znamená oblasti, v nichž tak ochotně trénuje strýček Sam své svěřence proti teroristickým a diktátorským organizacím. Jde jistě o skvělou volbu, jelikož je taková doba, kdy má skoro každý, především pak Američan, tak nějak chuť se trochu vybít na ošátkovaných a snědých jedincích. Budeme si moci vybrat z příslušnosti ke třem stranám, jimiž by tentokrát mělo být USA, Čína a Středovýchodní aliance. Každá z nich se může spoléhat na unikátní vybavení, což je jistě sympatické, zvláště když dodáme, že budou skvěle vyvážené.

Battlefield Vietnam

Bojiště 2. světové války se po vydání Battlefieldu 1942 stala definitivně omšelými a přišel čas na změnu, k níž mimochodem zatroubil český Vietcong a je docela pravděpodobné, že si z něj v Digital Illusions, stejně jako jindy, vypůjčili námět a zasadili pokračování Battlefieldu do vietnamské války. Titul vyšel jen rok po vydání předchůdce, což vyvolávalo četné otazníky, zda bude hra disponovat dostatkem změn a nebude jen tahat peníze z kapes zákazníků. Odpověď je kombinací obou možností, jelikož Vietnam vskutku nepřinesl nic moc nového po technické stránce a i povedený styl hry zůstal víceméně nezměněn, ale autorům se povedlo vystihnout unikátní atmosféru Vietnamu, za což si získali nemalé ovace. Hra se totiž hraje úplně jinak a je taková kompaktnější a po všech stránkách vychytanější. Bojiště se zmenšila, i když některá opět dosahují úctyhodných rozměrů. Využití došla i vodní plavidla a velkou pozornost si získaly především vrtulníky, s nimiž není jednoduché zacházet, avšak bez nich by se Vietnamci, ani Američané neobešli. Nějakého významnějšího singleplayerového vylepšení jsme se však nedočkali.

Hodně důležitým a v Battlefield sérii novým prvkem bude průstřelnost mnohých materiálů. V dřevěné chatrči se schováte tak možná před zraky nepřátel, ale ne již před jejich kulkami, v případě, že si vás všimnou. Ani kovové krytí nebude vždy výhrou a pro těžší kalibr takřka žádný problém. Nemusíme se však bát naprosté „nahoty“, míst ke krytí a taktickému vykukování bude slušné množství, jen je záhodné sledovat, kam za účelem krytí před střelbou lezete. Nebo si pak alespoň hlasitě a peprnými nadávkami nevylévejte srdce. Tento nový prvek bude třeba brát na vědomí a je to jedině dobře, jelikož nový „lehčí“ strategický prvek rozhodně neuškodí. Užijeme si i navádění raket, ale jen v takové míře, aby šlo pořád ještě o zábavu na obou stranách. Pokud tak vstoupíte do vozidla vyzbrojeného naváděnými střelami a dostanete-li tu vysněnou pozici, z níž se dají rakety vystřelovat, objeví se kolem vašeho zaměřovače ještě jedno kolečko o trochu větším průměru. V případě, že se vám do něj podaří zaměřit nepřítele, nejlépe pak například v tanku, vypálíte střelu, ale pozor – tím to ještě nekončí. Musíte protivníka v naváděcím zaměřovači ještě chvíli udržet. Nepodaří-li se vám to, ztrácíte navádění. Hráč, který je zaměřen se povětšinou dozví o nepříjemné střele za zadkem a má slušnou možnost manévrování. Jednoduché, možná nerealistické, ale skvěle zábavné!

Oblastí, v níž Battlefield 2 bezesporu exceluje, je týmová spolupráce a komunikace. Hráči se mezi sebou jmenují veliteli týmů. Podle zatím prezentovaného by neměl být jen jeden pro celou jednu partaj, ale více velící jednotlivým menším skupinkám. Tito vysoce postavení pohlaváři mohou svému libovolně velkému týmu zadávat rozkazy pomocí jednoduše vyvolatelného menu ve hře. Příchozí hráči pak mají možnost se k tomu kterému připojit a plnit jeho příkazy. Vůdci zadávají například waypointy, jež se pak řadovým vojákům viditelně zobrazí na monitoru. Půjdou označovat místa i na příruční mapě, což dobře poslouží, pokud je třeba udělat něco dál od místa zadání. Vypadá to pěkně, rychle a intuitivně, doufejme tak, že se veliteli nebudou stávat nedisciplinovaní jedinci. Tvůrci si představují, že se utvoří celá skupinka hráčů, kteří se budou věnovat prakticky pouze velení. Komunikaci budou nápomocny různé nové serepetičky sloužící pro maximální pohodlí hráčů, a to i v lítých vřavách. Pokud zaměříte například tank a stisknete určené tlačítko, dostanou všichni hráči hlášku o spatření nepřátelského stroje, který se jim pak přibližně zakreslí do mapy. Podobně primitivním způsobem bude probíhat i další potřebná komunikace, takže se máme na co těšit.

Vůbec celý interface by měl být co možná nejvíce přístupný, Menu jsou intuitivní a přehledná. Jak už jsme řekli, můžeme si vytvořit unikátní charakter, navolit nejrůznější preference a vybrat oblíbený server. To vše pak půjde uložit, načež se vám na ploše zjeví zástupce, jehož spuštěním se dostanete rovnou k oblíbeným záležitostem, tak abyste to celé nemuseli neustále opakovat. Velký důraz bude kladen i na skvělé detailní statistiky se vším všudy. Za úspěchy bychom měli sbírat medaile a všechny fragy i s podrobným rozborem se uloží. Není pak problémem zjistit, který hráč je smrtící v tanku, jaký ovládá nejlépe umění nože apod. V průběhu jednotlivých her budou statistiky rovněž důležité, protože se slušnou výkonností můžete propracovat k novým zbraním, které sice nebudou kdovíjak účinnější, ovšem jako motivace tyto mnohdy raritní kousky postačí.

Na jeden server bude mít přístup až sto hráčů, což je číslo v tomto žánru vskutku nevídané. Konkurence již s něčím podobným také počítá, ale zatím nevyšla. Ze zkušenosti však víme, že takové množství hráčů se poskládá jen velice zřídka, nehledě na úměrně vzrůstající hardwarovou náročnost. Taková možnost tu však bude a jistě ji někteří fandové ozkouší. Battlefield 2 vypadá na velice zábavný titul, který by se samotným pojetím neměl až tak lišit od předchůdců, ale všechno prostě vyšperkuje na tu nejvyšší možnou úroveň. Navíc boje v moderních konfliktech také nejsou k zahození, zvláště když se jako obvykle dočkáme mohutné strojové výbavy v čele s tanky, letadly a snad se dostaví i loďky. Je tak rozhodně na co se těšit, jen škoda, že si ještě nějakou tu chvíli počkáme, protože hra nevyjde dříve, než počátkem příštího roku. Za tu zábavu to však dozajista stát bude.

Index očekávání: 9/10