Mé první dojmy z Battlefieldu 3 byly plné skepticismu, který naštěstí není na místě. Ačkoliv se titul značně podobá předchozímu Battlefield: Bad Company 2, je velmi blízko dokonalému zpracování válečné akce. Ano, změny herních mechanik nejsou nijak zásadní. Když však hra funguje, je to prakticky bezchybný celek.
Vizuálně se titul řadí mezi absolutní špičku a optimalizace si zaslouží velikou pochvalu. Testovaná mapa Operation Métro totiž drží na vysoké detaily povětšinou alespoň třicet snímků za vteřinu, tedy konzolový standard pro Battlefield 3. Perfektní to rozhodně není, při rychlých pohybech myši jednoduše chybí ona okamžitá reakce. Titul však vypadá úchvatně a při snížení detailů je již hratelný zcela bez problémů.
Testovací konfigurace CPU Intel Core 2 Duo E8400, 3.0 GHz; GPU ATI Sapphire HD5770 VAPOR-X 1GB; paměť 4 GB DDR2 800 MHz |
Výborná je i zvuková stránka. Bojiště zní opravdu živě a realisticky. Neustále se ze všech stran ozývají výstřely, které mimoděk produkují samotní hráči.
Vojáci navíc sami od sebe komentují bojiště. Tu upozorňují na odstřelovače ležícího ve křoví, jindy varují před nepřítelem s těžkým kulometem.
Bojiště je dynamické i po vizuální stránce. Pokud někdo střílí směrem na hráče, zasažené kovové plochy jiskří, z betonových zdí odpadávají jejich kusy a od země se zvedají oblaka prachu. Mimo drobnějších detailů je hra plná i těžko přehlédnutelných efektů, které často vyvolávají chaos. Například výstřel z raketometu bojiště na moment zahalí do dýmu a z místa dopadu zpravidla létají kusy zasažených materiálů.
S tím pochopitelně souvisí i prostředí, v němž lze leccos zničit. Je tak jednou ze zásadních předností hry. Bourání betonových zdí, stromů a vůbec ploch všeho druhu nejen efektně vypadá, ale dělá hru i pestřejší. Leckterý úkryt totiž není nikdy bezpečný. Kupříkladu strom po zásahu raketou může svým pádem popravit poblíž stojící vojáky.
Rozmanitá akce
Akce ve veřejné betaverzi probíhá v módu Rush na mapě Operation Métro, ve které je maximální počet hráčů 32. Hra v tomto počtu působí velmi přirozeně. Hráči se tu dělí na dva týmy. Jedna skupina se snaží odpálit několik strategických bodů, zatímco druhá jim v tom brání. Úroveň zahrnuje jak otevřené venkovní pasáže, tak i různé místnosti a malé chodby vně francouzského metra.
V misi se nevyskytují žádná vozidla, je to čistě pozemní boj. Úroveň je poměrně veliká, rozdělená do tří sektorů. Akce se vždy odehrává v jednom z nich. A to po dobu, kterou útočící tým potřebuje pro úspěšné odpálení vyznačených bodů.
Bez spolupráce lze jen těžko objevit vyloženě výhodnou pozici k útoku či obraně. K většině míst zpravidla vede několik cest či se akce odehrává v poměrně otevřených lokacích. Několik koordinovaných hráčů však může celému nepřátelskému týmu značně zkomplikovat život.
V herním módu Rush je oproti Conquest (číst první dojmy) aktivní posmrtná kamera, která vždy ukazuje vašeho vraha. Akce v Rush je celkově svižná a zároveň v některých ohledech působivě realistická.
Kdo hraje déle, má více
Hraním je možné odemykat novou výbavu. Na bojišti tak potkáte nepřátele, kteří mají na zbrani například laserové zaměřování či silné světlo. Doplňky jsou zpravidla zřetelně vidět, a různé přídavky, které produkují světlo či laserový paprsek tak v rukou nepřítele znepříjemňují život. Pokud voják zamíří hráčovi do obličeje, není přes světlo příliš vidět. Nepřítel tak na sebe sice upozorní, zároveň vám však komplikuje přesné míření. Paprsek ho proto spíše zvýhodňuje.
Ke zbraním je možné přidat například přibližující hledí, světlo vhodné do tmy a na oslepování nepřátel či rukojeť, která zvýší přesnost střelby. Odemykat lze také další arzenál, rozličná udělátka jako oživující defibrilátory či specializační schopnosti. Mezi ty patří například rychlejší běhání nebo větší počet nábojů.
S citem pro detaily
Herní mechaniky jsou vesměs dobře propracované a odladěné. Je zjevné, že vývojáři myslí i na různé detaily. Pokud si například jako bod pro vaše oživení zvolíte ležícího hráče, do hry se vrátíte také vleže. Je to zcela logický systém, objevit se například stojící na pláni by totiž znamenalo okamžitou smrt.
Viděli jsme však již řadu titulů, kde inteligentní řešení takových detailů chybělo, a hráči to často znepříjemňovalo život. Drobnější chybky se v Battlefieldu 3 přesto najdou. Například po smrti či po konci zápasu není možné dostat se do menu. Hra neukazuje vaši síťovou odezvu a automatické vyhledávání zápasů často nefunguje.
Vesměs jde o maličkosti, které je možné prominout, a s největší pravděpodobností budou během několika týdnů opraveny. Co ovšem přejít nelze, je velká nestabilita hry. Ta se projevuje, kdekoliv je to možné. Někdy se nenačte mapa, jindy program jednoduše "spadne" nebo se "zasekne".
Bohužel nejde o vzácné problémy, a o souvislejším hraní jsme si proto mohli jen nechat zdát. Některé chyby navíc nenávratně pomatou operační systém a jediným řešením pro další hraní je restart počítače.
Chyby možná rozhodnou
Betaverze nového Battlefieldu posloužila jako jistá ochutnávka věcí nadcházejících. Potvrdila, že hra je skutečně grafickým skvostem a zároveň vyvrátila obavy o hardwarové nároky. Nabídla výbornou a chytlavou hru, která nás však z herního tranzu opětovně vytrhávala svou nestabilitou.
Cílem těchto testů však je přesně takové chyby objevit, a vývojáři budou mít do vydání ještě tři týdny na jejich odstranění. Pokud se to autorům hry podaří, mohl by Battlefield historicky poprvé srazit Call of Duty na kolena a usednout na trůn válečných stříleček.
Jak to celé dopadne, v Evropě posoudíme po 28. říjnu, kdy hra vychází pro PC, PlayStation 3 i Xbox 360.
