Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Beyond Good and Evil

  12:00aktualizováno  29. listopadu 1:43
Pokud hledáte zajímavý příběh, příjemné souboje, skvělou hratelnost a velmi dobrou atmosféru, Beyond Good and Evil přichází. O velkém překvapení tohoto roku si přečtěte v naší exkluzivní recenzi.

Beyond Good and Evil Bonusweb HIT Je zbytečné ptát se, kdo z vás zná jméno Michael Ancel? Zřejmě nikdo, nebo jen pár dobře informovaných jedinců. A přitom jde o osobu, která se díky svým designérským a vývojářským schopnostem může porovnávat s kýmkoli. Warrenem Spectorem počínaje a Willem Wrigtem konče. Michael Ancel stojí za veleúspěšnou sérií Rayman, která už od svého první dílu, jenž vyšel na konzoli ATARI Jaguar, doslova uchvátila široké herní publikum. A to nejenom svojí překrásnou 2D grafikou a promyšleným designem úrovní. Ancel dokázal to, co se mnohým před ním nepodařilo. Dokázal vymanit plošinovku ze škatulky žánru pro děti. Raymana hráli všichni bez ohledu na věk a skvěle se bavili. Druhý a zejména třetí (do 3D převedený) třetí díl pak Ancelovy schopnosti potvrdil. Kritici však i po třech výborných Raymanech a několika dalších postranních projektech, víceméně spojených se sérií Rayman, měli stále možnost tvrdit, že Ancel je dítě štěstěny, nebo také vývojář jedné hry. Tomu je nyní konec. Beyond Good & Evil (dále BGE) prokazuje nevyvratitelné Ancelovy schopnosti a všem zlým jazykům ukazuje, jak se dá udělat vynikající hra.

Beyond Good and Evil BGE není nejoriginálnější ani technicky nejdokonalejší hra současnosti. Je prostě pouze skvěle udělaná s doslova hmatatelným množstvím pečlivosti a kreativity vloženými do jejího vývoje. Nabízí výborný a postupně se odkrývající příběh s mnoha nečekanými, ovšem logickými zvraty a smysluplným zakončením, které odpovídá na všechny otázky vznesené během hry. A hlavně nemá na konci velký otazník slibující další pokračování, což je metoda v dnešní době až nezdravě populární.

Hlavní postavou je dívka Jade, sirotek z planety Hyllis, vychovaná svým strýcem Pey'Jejem (jen tak mimochodem: je to vepř). Jade je dítě války, které přišlo o rodiče. Je to sirotek, který dostal šanci a nyní ji předává dále, když spolu s Pey'Jejem vychovává osudem podobně postižené děti ve svém majáku. Planeta Hyllis je již mnoho let sužována útoky mimozemské rasy Domz, která k přežití potřebuje duše nebohých obyvatel. Ochranou proti útoku mimozemšťanů mají být elitní vládní jednotky zvané Alpha Sector. Želbohu nejsou. Díky podivné konstelaci náhod jsou na místě útoku vždy o chvíli později, což je značně podezřelé. Ne však široké veřejnosti, která je vnímá jako ochránce. Image jednotek Alpha Sector je Beyond Good and Evil totiž uměle vylepšována vládní propagandou v oficiálních médiích. Novinami počínaje, televizí a rádiem konče. Něco se děje a jediný, kdo se snaží o vynesení pravdy na světlo boží, je odbojová organizace IRIS. Proč jsou jednotky Alpha Sectoru na místě vždy pozdě? Proč televize lže? Kdo to řídí? Kdo za tím vším stojí? Otázek je mnoho. Ale už jsme si řekli, že budou v průběhu hry všechny zodpovězeny. A mnohé z nich jistě vyvolají výraz překvapení ve tváři. To, co začíná jednoduše, se později vyvine v opravdu skvěle napsaný a ještě lépe prezentovaný příběh, kterému v současné době může jiný projekt jen těžko konkurovat.

Skvělý příběh však sám o sobě není zárukou kvality a není možné na něm postavit celou hru. Pro dosažení kýženého efektu je nutné příběh doplnit zajímavou herní náplní a odpovídajícím technickým zpracováním. I tyto podmínky jsou v případě této hry téměř beze zbytku splněny. Beyond Good and Evil je v jádru akční adventura v níž nechybí prozkoumávání lokací, souboje (s nepřáteli, ne ovládáním), dramatické příběhové sekvence a najdou se i chvilky, v nichž dojde na klasické plošinkové skákání. Tento základ je pak vhodně doplněn stealth elementy a spoustou drobností, které se objeví třeba jen jednou během hry, nebo základní herní koncept oživují v v pravidelných intervalech až do konce. Podobný guláš herních prvků není v Beyond Good and Evil dnešní době mixování žánrů nic neobvyklého. Beyond Good and Evil však exceluje v provedení každého prvku zvlášť a zároveň v jejich dokonalém spojení, které ve výsledku splývá v nádherné virtuální dobrodružství.

Příliš mnoho akčních adventur - jako je například poslední Tomb Raider - nemá v dnešní době možnost zaujmout jinak než svým jménem a sexy hlavní postavou. Co se týče hratelnosti a designu, jedná se o příliš omezené a na jedné opakující se činnosti či prvku postavené dobrodružství. Ne tak Beyond Good and Evil. Planeta Hyllis je jeden velký otevřený svět, který může hráč prozkoumávat dle libosti. Tentokrát se, až na výjimky, nekoná žádné nahrávání, žádný loading, žádná nesmyslná omezení v podobě neviditelné zdi, která ze hry vyčnívá jako pěst na oko a nedovolí hráči dělat to, co chce. Dalším podstatným faktem je život, který jde na Hyllisu neustále dále i přes neustávající útoky mimozemšťanů. Planeta je poměrně hustě osídlena a tak je na každém kroku nějaká vesnice, či místo, kde lze s někým promluvit, nebo rovnou přijmout jeden z mnoha nepovinných úkolů. O pečlivosti tvůrců svědčí například hudební složka hry. Každá lokace má svoji specifickou hudbu. Ať už jde o reggae znějící v místní Beyond Good and Evil opravně vznášedel, funky hudbu v Akuda baru, či mimozemské chorály v ...ale to už bych prozradil příliš. Každá lokace má zkrátka svoji specifickou atmosféru a to díky vzájemnému souladu stránky vizuální a zvukové. Zdá se, že tvůrci měli jasný cíl za kterým šli a dokázali mu podřídit všechno. Hlavně přizpůsobili jednotlivé prvky tak, aby do sebe dokonale zapadly, nevyčnívaly a sloužily tomu nejdůležitějšímu - hratelnosti.

Je tak trochu s podivem, že při tak velkém množství různých žánrů spojených do sebe se nikde nevyskytla chyba. Dokonce i souboje, velká to bolest akčních adventur, jsou zábavné, což je zásluha výborného ovládání. A to jak při použití klávesnice i gamepadu, který bych v případě této hry doporučil jako primární herní periférii. To značí, že Beyond Good and Evil je hra, která bude mít největší úspěch na konzolích. Díky své bohaté vypravě, skvělému příběhu a dokonale režisérsky zvládnutých in-game cutscénách se totiž hodí více k hraní na velké televizi, než na přeci jenom menší monitor. Jde však z velké míry o subjektivní pocit, který nemusí většina z vás sdílet. Pokud se však shodneme na faktu, že je lepší sledovat film na DVD na televizi než na PC, tak se shodneme i vtom, že Beyond Good and Evil je lepší na hrát na konzoli.

Beyond Good and Evil Beyond Good and Evil nabízí kromě základní linie i spoustu nepovinných činností, které v takto velkém množství jinde rozhodně k vidění nejsou. Jedním z nich je i fotografování, které je jak dosti podstatnou částí hlavní linie, tak i nepovinné části hry. Jade bude od samého začátku hry nucena dokumentovat různé situace. Tak například pro odbojové hnutí IRIS musí dokumentovat podezřelé úkazy svědčící o probíhající konspiraci vládních jednotek s mimozemšťany. Kromě toho však bude svůj fotoaparát využívat k dokumetování fauny planety Hyllis. Tohle je sice nepovinné, ale za každý povedený obrázek zvířete bude odměněna nezanedbatelnou finanční částkou, která se bude v průběhu hry hodit. Samotné zpracování fotografování je velice zábavné. Nejprve je nutné přepnout se do first person pohledu a pak zoomovat a zaměřovat tak dlouho dokud není cíl fotografování v ideální pozici. Pak stačí zmáčknou spoušť a fotka je hotova. Ne vždy se však foto povede. Může být neostré, nebo je cíl zabrán pouze zčásti. Práce fotografa zkrátka není jednoduchá.

Dalším nadmíru zábavným herním prvkem je cestování po planetě, které probíhá na vodním vznášedle – člunu a ještě jednom dopravní prostředku, který je k dispozici v pozdější fázi hry a jeho identitu neprozradím. Ovládání obou strojů je jednoduché tak, aby jeho zvládnutí nečinilo potíže nikomu. Díky možnosti několikanásobného upgradu se však později jízda stane opravdu adrenalinovým zážitkem. Ona taková Beyond Good and Evil zběsilá honička v úzkém kaňonu, kdy se ostré útesy míhají jeden za druhým není nic pro slabé povahy. Přitom je nutné střílet na cíl a znesnadnit mu tak jeho plánovaný únik. Jak focení, tak cestování po planetě vás jednoduše vtáhnou ještě více do hry. K cestování a prozkoumávání planety je třeba vznést malou výtku. Ne tedy k činnosti jako takové, ale k nepřehledné mapce, která má navigaci usnadnit. Problém tkví v její jednoduchosti a schématičnosti. Mnohé lokace totiž mají několik pater a mapka je ve 2D ukazuje všechny naráz, což je docela matoucí. Na druhou stranu je většina lokací designérským originálem a jejich zapamatování není nic obtížného.

Jednoduché, ale přesto zábavné je i řešení úkolů a používání objektů z inventáře. Většinou jde o to nalézt a použít objekt na správném místě. Řešení je prakticky vždy jasné na první pohled, tedy pro ty, kteří mají oči otevřené a nespěchají jen za dokončením hry, aby si mohli udělat další zářez na klávesnici. Vše je logické. Ať už jde o použití generátoru na dobití baterií, či blokování laserových paprsků pomocí beden atd. Jak už je řečeno výše. Všechny prvky jsou samy o sobě zábavné, ale hlavní je, že dohromady tvoří smysl dávající zábavný celek.

Beyond Good and Evil O technické stránce hry již byla zmínka v podobě vynikající hudby. Neméně povedený a pro celkovou atmosféru důležitý je také dabing, zejména výběr hlasů odpovídající povaze i vzhledu postavy. Toho si všimnete zejména při řeči strýčka Pey'J a Segunda, což není reálná postava, ale umělá inteligence se silným španělským přízvukem. Díky dabingu a neobvyklému designu není nic neobvyklého, že si k postavě vytvoříte emocionální pouto. Ať už v kladném, či záporném slova smyslu. To je v dnešních odosobněných hrách prvek doslova nevídaný o to více, když si uvědomíte, že většina hlavních postav ani navíc nejsou lidé. Svoji duši a atmosféru má i grafické zpracování. Je na něm sice poznat, že byla hra vytvářena na několik formátů zároveň, ale nijak dramaticky. Nečekejte žádnou rag-doll fyziku při soubojích nebo fotorealistické textury či postavy složené s tisíce polygonů. V tomto případě by takovýto přístup byl spíš kontraproduktivní. Grafika v Beyond Good and Evil má svůj styl, jehož se drží a který hře sedne. Neumím si představit, že by hra vypadala jinak. Pro hráče, kteří si potrpí na různé grafické efekty, se však i tak najde dosti blyštivého pozlátka. Najdou je v zejména v dokonale provedených enginových cutscénách, které kromě skvělé režie a práce kamery zaujmou právě velmi pěknými efekty a také stavbou dialogů.

Beyond Good and Evil Jediným relativním záporem celé hry je její krátkost. I při absolvování všech vedlejších úkolů a získání fotografií všech živočichů a nalezení veškerých perel zabere její dohrání něco okolo 11 hodin. Vnímání délky je však relativní. Jistě, snad každý by byl radši za nějakých 20+ hodin hraní, ale určitě ne za cenu rozmělnění příběhu a nastavování herní doby zvýšením obtížnosti, tak jak je to obvyklé ve valné většině herní produkce. Proto je lepší, když tvůrci zariskovali a předložili příběh v té nejlepší i když nejkratší podobě. I tak si během těch 11 hodin užijete zábavy dost a dost.

Celé tohle povídání můžeme uzavřít jednoduchým konstatováním. Beyond Good and Evil je hra, která má potenciál zaujmout velmi široké herní publikum bez ohled na žánrové preference. Nabízí totiž výborný příběh, stylové zpracování a vynikající hratelnost, která těží zejména z velkého množství herních prvků smíchaných do jednoho chutného koktejlu, ale přitom jsou zábavné samy o sobě. Chcete-li prožít neobvyklé dobrodružství na planetě Hyllis, které vás chytne a nepustí, neměli byste tuto hru nechat jen tak proplout kolem vás.

Beyond Good and Evil
Minimum: P-800, 196 MB RAM
Optimum: P-1500, 256 MB RAM
Multiplayer: ne
Další informace: demo / screenshoty /
Výrobce/distributor: Ubi Soft / Ubi Soft
Distributor v ČR: Playman
Oficiální stránka: homepage
Verdikt: Nádherné atmosférické dobrodružství...
Hodnocení: 90%
Autor:




Nejčtenější

Impact Winter
RECENZE: Postapokalyptický Impact Winter vás odnaučí milovat zimu

Očekávaný simulátor přežití Impact Winter vám ukáže, že konec světa bude pěkně ledový. Jako vedoucí skupiny přeživších se budete muset postarat nejen o sebe,...  celý článek

Friday the 13th: The Game
Zabijte kamaráda na sto způsobů. Recenze brutality Friday the 13th

Maskovaný sériový vrah se od uvedení prvního filmu před 37 lety vrací v očekávané hře pro více hráčů. Děs kolem sebe vytváří stále a při hraní s dobrou partou...  celý článek

Elijah Wood chystá hru Transference pro virtuální realitu
V chystané hře Elijaha Wooda není virtuální realita bezpečná

Firma SpectreVision herce Elijaha Wooda chystá unikátní hororovou hru pro virtuální realitu Transference. Má být tak děsivá, až ji ani nebudete chtít hrát.   celý článek

Super Mario Odyssey
Super Mario Odyssey má být hit letošních Vánoc. První dojmy

Vypravil jsem se do německé centrály Nintenda zahrát si několik připravovaných her. Jako první jsem samozřejmě vyzkoušel hru, od které si Nintendo slibuje...  celý článek

Další z rubriky

Inner Chains
Lidé prohráli boj s technologií i přírodou. Recenze hororu Inner Chains

Dystopický svět může mít mnoho podob. Svoji vlastní verzi pokřiveného obrazu Země servíruje i nová nezávislá hororová střílečka Inner Chains z Polska.  celý článek

Kona
RECENZE: Na tajuplnou detektivku Kona jen tak nezapomenete

Soukromý detektiv Carl Faubert přijíždí do bezútěšného severního Quebecku, aby řešil případ, na který do smrti nezapomene. A vy, pokud máte rádi netradiční...  celý článek

Blackwood Crossing
RECENZE: Blackwood Crossing vypadá jako špičkový animák od Pixaru

Dětství sourozenců Finna a Scarlett bylo poznamenané tak dramatickými událostmi, že navždy změnily chod jejich životů. Celý Blackwood Crossing je jejich...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.