Bionic Commando: konverze jako z učebnice

Co dostanete při spojení klasické platformní hratelnosti, next-gen kabátku a čiré zábavy? Bionic Commando!

Bionic Commando PC

Bionic Commando je prvním opravdovým remakem stařičké klasiky z roku 1988, ve které se opět vžijete do člena speciálních jednotek Nathana Spencera s bionickou rukou. Poslední dobou to Spencer nemá lehké. Od jeho hrdinného vítězství nad imperiálními vojsky uplynulo již 5 let. Navíc jej zradila vlastní vláda, které přísahal sloužit a obdarovala ho trestem smrti.

V den, kdy měl trest nabýt platnosti však městem Ascension otřese mohutný výbuch, po kterém zůstanou jen radioaktivní ruiny a zatopené ulice. Aby toho nebylo málo, jedná se o dílo neznámých teroristů, jejichž požadavky jsou skryté. Nyní, kdy je městská obrana v troskách, se vláda obrací k jedinému člověku, který nebezpečnou situaci zvládne vyřešit. Hádejte, o koho se jedná.

Titul sází na - pro akční adventuru - dost neobvyklý prvek, kterým je samotný pohyb po úrovních, jejich průzkům a požitek z cestování. Tedy na čiré platformním řádění, na které již naše generace lehce pozapomněla. A světe div se, ono to funguje! Poté, co vás poměrně originálním způsobem “doručí“ do města, se vydáváte na průzkumnou pouť s většinou klasických úloh tohoto žánru. Dojdi sem, najdi toto, sejmi toho a občas vám přes vysílačku přidají ještě nějaké to peprné slovíčko navíc. To abyste si nemysleli, že jste na výletě.

I přes klamný pocit volnosti je hra víceméně lineární a vždy vám nabízí pouze několik možných cest, jakými se dostanete k cíli. Díky mechanické ruce se ale jedná o první hru po dlouhé době, která to se slovíčkem 3D myslí vážně. Ruka slouží primárně jako "tarzanoidní" dopravní prostředek, díky kterému se houpete z domu na dům, občas přistanete na semaforu a když už vás to přestane bavit, seskočíte na zem a půjdete pěšky jako každý normální člověk.

Nejlepší na celé hře však je, že vás to bavit nepřestane. Zachytit se můžete téměř za cokoli a díky taktně vymezené cestě (nepřístupná místa jsou jednoduše zahalena do namodralého radioaktivního povrchu, který vás zabije za několik vteřin) dostanete houpání do ruky během několika mála chvil. Příběhová kampaň vám navíc vydrží solidních 10 hodin a pokud se zdržíte při sbírání bonusových ikonek, tak se doba ještě o něco prodlouží.

Trochu nepříjemným faktorem v jinak dobře fungující hře je umělá inteligence a ne vždycky dobře využité skripty. Jednotlivé části úrovní jsou spojeny checkpointy, které vás v určitých případech pustí dál až po vybití všech nepřátel v okolí. Díky otevřené povaze levelů se však může stát, že je jednoduše minete. To pochopíte až u laserové bariéry, od které se vydáte vojáky hledat zase zpět.

Pokud jdete přímo za svým cílem, je možné, že vás to nikdy nepotká. Průzkumné povahy ale mohou nejednou skřípat zubama. Samotná AI pak nejeví žádné známky pokročilého programování a všichni nepřátelé do vás jednoduše šijí, dokud nepadnou (v ojedinělých případech dokud nepadnete vy).

Ve všech aspektech hry je cítit, kam byla směrována hlavní snaha. Ovládání je převedeno vskutku bravurně a nebudete mít s přizpůsobováním žádné problémy, což se o konzolové verzi zrovna říci nedalo. Zde se budete houpat všemi směry s lehkostí kočky (za předpokladu, že by kočka měla bionickou ruku) a nejdůležitější součást hry si tak užijete naplno.

Ani co se druhů nepřátel a zbraní týče to vývojáři moc nepřeháněli a šli stejnou cestou, jakou se vydal nejnovější Prince of Persia. Hodně běhání, málo soubojů. Když už ale na střet dojde, je patřičně obtížný (nepočítám-li obyčejné vojáky).

Zde příjde vhod kromě klasického arzenálu čítajícího pistole, samopaly, brokovnice a granátomety především vaše bionická ruka, která zastupuje i bojovou funkci. Díky ní budete moci chytat a házet objekty, posílat je úderem pěstí na druhý konec místnosti či se jednoduše a rychle přitáhnout k nepřátelům dotírajícím z dálky. To si samozřejmě budete muset zasloužit, jelikož se schopnosti odemykají postupně, jak procházíte hrou.

Třešničkou na dortu jsou pak speciální pohyby, kdy rukou mávnete kolem sebe jako lasem či na jeden zátah pošlete k zemi bojového mecha, který může být v jiném případě dost nebezpečným protivníkem. Jednou z vašich hlavních výhod je samozřejmě i mobilita, která je v kombinaci se střílením smrtonosnou zbraní.

Bionický mulťák

Po absolvování příběhu se můžete pustit do překvapivě chytlavého multiplayeru online či přes LAN. Najdete tu klasické módy včetně deathmatche či capture the flag, díky využití mechanické ruky se však akce stává mnohem frenetičnější a zábavnější, čemuž jsou přizpůsobeny i samotné mapy. Kromě singleplayerového zážitku tak dostanete v balíčku i mnoho hodin online zábavy kterou by bylo pošetilé minout.

Graficky se Bionic Commando vůbec nemá za co stydět a díky precizní optimalizaci si jej užijí v plné parádě i majitelé slabších počítačů. Pohled na rozbořené a zaplavené město mnohdy bere dech, oblast městkého parku s vodopády a zelení pak mile potěší změnou prostředí.

Z každého pixelu hry dýchá skvěle odvedená práce a kromě stylově nudně provedených vojáků hra rozhodně vyniká. Samotný Spencer je plný malých grafických detailů a vše završují lahodné animace hlavních postav.

Soundtrack je famózní od začátku až do konce.

Kapitolovu samou pro sebe je pak dabing a hudební doprovod, který se náramně povedl. Spencera skvěle namluvil Mike Patton, zpěvák skupiny Faith No More, jemuž ostatní postavy tvoří důstojnou kulisu. Některé dialogy jsou trochu patrioticky přeplácané, není to však nic, co by vám mohlo zkazit zážitek ze hraní. Soundtrack je famózní od začátku až do konce.

V menu (mimochodem graficky brilantně vyvedeném) vám jemně nabrnkává klavírem hlavní motiv, během putování i soubojů se hudba dynamicky mění a dokonale sedne akci před očima. Jedná se o jeden z mála soundtracků, který se dá poslouchat i bez hraní.

Již konzolové Bionic Commando stálo díky své jedinečnosti a stylové akci za hřích. PC verze přidala ostřejší textury a mnohem příjemnější ovládání, díky čemuž se jedná o jednoznačnou koupi pro všechny milovníky originální akce a dobrodružství. Chybky, které hra obsahuje, jsou spíše kosmetického rázu a nebrání zážitku, který se vám po dlouhé době dostaví z něčeho jiného, než z neustálého střílení nepřátel.