Bioshock je přesně tím typem hry, která dokáže vzbudit pozdvižení, aniž by se do její propagace musely lít miliony dolarů. A to za ní nestojí ani žádné vysloveně známé jméno herního průmyslu, případně lety prověřená značka. Ovšem mnohým hráčům stačí říct, že jde o duchovního nástupce System Shocku a oni už svým nadšením strhnou všechny ostatní. Irrational Games tak mají v kapse v podstatě zaručený trhák. A nejlepší na tom je, že se na kvalitu opravdu můžeme spolehnout. Vždyť už z E3 odjížděli nejšťastnější ti novináři, kteří prezentaci tohoto skvostu měli možnost za zavřenými dveřmi shlédnout. To samé se opakovalo na lipské Games Convention a uchváceni byli i všichni návštěvníci nedávné microsoftí akce X06, kde Bioshock běžel už v hodně pokročilé podobě.
Na rozdíl od dřívějších ukázek, jež prezentovaly výhradně stabilní základy hry, jako je příběh či celková atmosféra, byl tentokrát k vidění i skutečně intenzivní až brutální boj, o jehož zpracování se přeci jen mnozí strachovali.
Na rozdíl od dřívějších ukázek, jež prezentovaly výhradně stabilní základy hry, jako je příběh či celková atmosféra (o tom všem jsme psali v předchozím preview - doporučujeme přečíst), byl tentokrát k vidění i skutečně intenzivní až brutální boj, o jehož zpracování se přeci jen mnozí strachovali. Dnes už je možné
říci, že zcela zbytečně, protože úroveň nazvaná „Hunting the Big Daddy“ smetla všechny pochybnosti ze stolu a ještě přilila oleje do ohně nedočkavosti. Čtenáři, kteří sledují vývoj hry od samého začátku jistě tuší, kdo je Big Daddy, okolo něhož se celá mise bude točit. Ano, to je ten nepříjemný chlápek(?) v několikasetkilovém obstaróžním skafandru, který tak ostražitě hlídá tzv. Little Sister – na vzdálený pohled roztomilou sběračku adamitu, jež po přiblížení tak náramně připomíná strašidelnou Almu z F.E.A.R. Pochopitelně i vy potřebujete spoustu adamitu. K čemu? Abyste si mohli pořádně vyrazit z kopýtka přece! Všechny schopnosti od hackování až po nejrůznější bojové techniky jsou jím poháněny.
Ken Levine, mozek týmu, se na začátek prezentace nadšeně rozpovídal o systému výzkumu, který zjednodušeně řečeno dovolí vylepšovat prakticky všechno ve hře – od samotných zbraní až po hrdinovo tělo. To podněcuje experimenty, jež vás zavedou k řešení situací snad až desítkami různých způsobů. Tvůrci vážně chtějí dát hráčům takové možnosti, aby se v tom kterém momentu mohli zachovat
tak, jak by to třeba udělali ve skutečnosti. Neradi by jim stavěli překážky omezeným herním designem.
Záblesk geniality je vidět už při vyřizování účtů s Big Daddym. Ještě předtím je ale třeba zlikvidovat zčistajasna se objevivšího Splicera, což je jeden z nejběžnějších typů nepřátel, rozhodně se ale nevyplácí ho podceňovat. Oplývá jedinečnou schopností teleportace, kdy náhle zmizí v obláčku červeného kouře a o několik sekund se objeví třeba za vašimi zády. Nicméně pořád stačí několik přesně mířených ran z brokovnice a je po něm. Jeden brok se však přeci jen minul cílem – a rozpoutává menší ohýnek. Ten se ale nechce nechat zahanbit a roste do nepříjemných rozměrů, kdy ohrožuje i vás. Levine vysvětluje, že oheň se šíří zcela dynamicky a v závislosti na prostředí. Někdy je požehnáním, jindy ale spíše prokletím.
Jakmile Splicer přestal hrozit nebezpečím, přiběhla k němu holčička s obří jehlou a jala se nasávat adamit. Když nás spatřila, okamžitě jakýmsi výkřikem přivolala svého ochránce.
Jakmile Splicer přestal hrozit nebezpečím, přiběhla k němu holčička s obří jehlou a jala se nasávat adamit. Když nás spatřila, okamžitě jakýmsi výkřikem přivolala svého ochránce – ocelový kolos – Big Daddyho. Ten ji strojeným
pohybem uchopil a odklidil kamsi za svá záda. Neváhal a vykročil naším směrem. Výstřel z brokovnice tentokrát mnoho nezmohl, a tak nezbývalo než se spolehnout na zadní vrátka – teleport, jednu z vítaných schopností.
V relativním bezpečí bylo dostatek času na přípravu jedné z velice nepříjemných sil z našeho repertoáru. V ruce hrdiny se náhle objevila pulzující koule zvaná Splicer Irritant. V případě, že ji fireballovým způsobem vrhnete na kýžený cíl, sesypou se kolem něj Spliceři a v podstatě tak zpečetíte jeho osud. Co se takhle postarat o holčičku? Je to kruté, ale musíme se zbavit pozornosti Big Daddyho, který se po zákeřném činu vrhá Little Sister na pomoc. Probíháme až do místnosti, kde nás spatřila bezpečností kamera a záhy tu jsou otravní létající dronové. Levine dostal hezký nápad – běží do další místnosti, kde se nachází bezpečností systém a šikovným hackováním posílá drony pro změnu na Big Daddyho.
Monstrum má tedy co na práci, na což se lze hezky dívat, ale ještě lepší je znovu přiložit ruku k dílu. Co takhle rozstřelit poblíž stojící plynovou nádrž. Dobrý nápad, na scéně je další významný hráč – stabilní proud plamene šlehající do okolí a zapalující vše v dosahu. Dále nám bylo ukázáno, jak přenést oheň na našeho největšího soka. Jednoduše využijete telekinetických schopností, uchopíte na zemi ležícího plyšového medvídka, patřičně ho smáčíte v plamenech a vrhnete na Big Daddyho. To je ale pořád ještě málo! Nakonec nám pomáhá stranou stojící Splicer, který se baví pohazováním granátů. Jeden z nich ve vzduchu chytáme a vrháme směrem ke kolosu. Po výbuchu a dobrých deseti minutách lítého boje je konečně dokonáno! A nejlepší na tom je, že jste nemuseli postupovat tímto způsobem. V členitých úrovních jste si mohli najít vlastní způsob, omezený tak akorát vaší vlastní fantazií.
Teď by zákonitě měla následovat slova o neskutečné míře znovuhratelnosti, ale my si je tentokrát odpustíme – vždyť každému musí být potenciál Bioshocku nad slunce jasný. A to jsme ještě nemluvili o takřka dokonalé umělé inteligenci…
Pokud bych si sám za sebe měl vybrat jedinou hru, kterou si chci příští rok zahrát, byl by to s velkým náskokem právě Bioshock.
Ve hře sice narazíme jen na šest zbraní, ale ty budeme moci mnoha způsoby modifikovat a také doplňovat nově nabytými genetickými schopnostmi. Pokud bych si sám za sebe měl vybrat jedinou hru, kterou si chci příští rok zahrát, byl by to s velkým náskokem právě Bioshock. Příběh, atmosféra, mnoho možností, intenzivní akce, jedinečný grafický styl (art deco) – to je prostě spojení, jaké v současném herním businessu zavání jedinečností.Index očekávání: 100%
