RECENZE: Rozšíření BioShocku se vrací k prvnímu dílu, jako hra pokulhává

Byl by to poutavý film. Akční pasáže jsou však většinou nezáživné a stahovatelný obsah Burial at Sea je tak rozporuplným dodatkem.

Není to uspěchané rozšíření, vývojářská láska k němu je cítit z každého zákoutí. Moderní kabát navíc podvodnímu světu Rapture sluší a prostředí je opět malebné. Je totiž propracované do nejmenších detailů. A nádherně temná atmosféra světa v Burial at Sea zřejmě předčí i původní Infinite.

Rozšíření se odehrává 31. prosince 1958 a ústřední postavy přebírá z BioShocku Infinite. Znovu se tak vžijete do role detektiva Bookera DeWitta a vaší společnicí bude opět mladá dívka Elizabeth. Tentokrát však zavítáte do světa prvních dvou her.

Jenže podmořské město Rapture navštívíte ještě v plném lesku. V době, kdy ještě většina jeho obyvatel věří v jeho ideály. Zakladatel Andrew Rayan totiž hlásá utopickou vizi světa, která má teprve ztroskotat.

Na rozdíl od původního BioShocku tak máte příležitost spatřit podvodní město ještě před jeho zkázou. Tytéž triky jako v Infinite však již napodruhé neoslní. Úvod má sice vyvolat dojem živoucího světa, výsledek však působí spíše jako špatně sehrané divadlo.

Většina postav začne "žít" svým životem teprve ve vaší bezprostřední blízkosti. A po dokončení skriptované úlohy pak nečinně setrvávají na místě. Kývou se jen ze strany na stranu a působí jako nepřirozené figuríny.

Zřejmě nejpatrnější je to u skupiny malých sester, která s učitelkou postává v atriu. Dívky se sice na moment otočí k blížícímu se hráči, obratem však opět hledí na učitelku. Tím jejich veškerá aktivita končí a následuje jen nepřirozené pohupování se v kolenou. Učitelka u toho nečinně stojí, a celý výjev působí zcela nepřirozeně.

Silnou stránkou staronového Rapture je tak především prostředí. Vývojáři výtečně pracují s barevností a nezapře se ani inspirace v noir filmech. Tedy černobílých klasikách, které využívaly silného kontrastu světel a stínů.

Čtyři stovky za dvě hodiny

Úvod připomíná spíše interaktivní film, ve kterém poklidně prozkoumáváte svět a kocháte se drobnými detaily. A společně s dějovou linií je nejsilnější stránkou stahovatelného obsahu.

Bojové pasáže naopak po dvanácti hodinách v původním Infinite nudí. Jsou vesměs bez nápadu a je to mrzuté. Několik nepřátel s unikátními vlastnostmi i závěrečný souboj s bossem totiž akci výtečně oživují. A naznačují také, že i bojová složka mohla být poutavá.

Na rozdíl od bitvy v oblacích je však akce o poznání náročnější. Munice je totiž málo a nepřátelé jsou tuzí. Vývojáři se tím pravděpodobně snaží prodloužit herní dobu.

Příběh navazuje na děj v Infinite, rozšíření tedy nemá smysl hrát bez znalosti původní hry. Pozoruhodný je osobnostní vývoj Elizabeth, která již není tou nevinnou a naivní dívkou. Tentokrát je to femme fatale, za kterou se otočí nejeden muž a řada žen ji za to nenávidí.

Děj se točí v kruzích okolo původní hry, a vytváří tak důmyslné paralely. A ačkoliv je rozšíření mnohdy nezáživné, práce Irrational Games se v něm nezapře. Silné momenty v Burial at Sea totiž nechybí. Paradoxně však jde o střílečku, jejíž nejslabší součástí jsou akční pasáže. Stahovatelný obsah by tak působil lépe jako krátký film, či interaktivní hra zaměřená na příběh.

Hodnotit obsah s ohledem na cenu je obtížné. Burial at Sea vyjde přibližně na 400 korun a jeho dohrání zabere zhruba dvě hodiny. Pořizovací cena Season passu se však pohybuje okolo 550 korun a kromě druhé části obsahuje i akční dodatek Clash in the Clouds. Cena kompletního balíku již získané hodnotě odpovídá více.

Hodnotu obsahu nicméně může prokázat druhá část, ve které se vžijete do role Elizabeth a hra ještě může nabídnout zásadní momenty. Zatím je však lepší nákup důkladně zvážit. Největší devizou Burial at Sea je totiž nostalgická poklona původnímu světu Rapture. Poklona je to však velkolepá.