Když se Hironobu Sakaguchi, stvořitel legendární série Final Fantasy, rozhodl odejít od své domácí firmy Squaresoft (dnes Square-Enix), každý nad tím vrtěl hlavou. Poté, co ukázal, jak elitní sestavu dokázal shromáždit pod křídla svého studia Mistwalker, nevěřícné kroucení hlavou nahradilo uznalé kývání. Následně odmítl spolupracovat se Sony a své aktivity přesměroval ke konkurenčnímu Xboxu 360. S absolutní svobodou tvorby zaručenou Microsoftem, který touží dobýt japonský trh, a nešetří penězi, Sakaguchi tvoří klenoty.
Celý svět hry nese jasný rukopis nejproslulejšího japonského manga kreslíře Akiry Toriyamy.
Ostatně ihned na počátku Sakaguchi oznámil, že chce vytvářet hry, které nebudou nijak zatíženy minulostí a budou vyprávět dosud nevídané příběhy. U muže, který dal světu Final Fantasy VII, nelze tato slova brát na lehkou váhu. Fakt, že pro svůj nejznámější projekt Lost Odyssey licencoval vizuálně atraktivní nejnovější Unreal Engine, jen potvrdil jeho snahu ukázat něco velkého po všech stránkách. A že jeho projekt sahá ke nejvyšším metám. Slibuje elitní příběhovou linii ve světě, jaký žádná JRPG hra ještě nepředvedla a to na enginu, kterému můžeme vytknout
cokoliv, jenom ne nedokonalý vzhled. O Lost Odyssey se zřejmě netřeba obávat.
Mnohem více šokující je ale druhý Sakaguchiho projekt pro Xbox 360, nazvaný Blue Dragon. Najít japonštější hru se jen tak nepodaří. I velcí fanoušci JRPG se dívají na tento projekt se směsí úžasu i nejistoty. Blue Dragon může přinést hru s geniálním
dějem a úžasným světem, ale pro Evropana, byť zarytého japanofila, hůře stravitelnou. Pravdou je, že tohle Sakaguchiho nemusí trápit. Jeho hry mají být klíčem, který odemkne srdce Japonců pro Xbox 360. Ani Lost Odyssey neruší tradici jako třeba Final Fantasy XII, ale drží se standardních náhodných soubojů. Cílem jak Blue Dragon, tak Lost Odyssey je totiž přimět na tradicích poměrně dost lpící Japonce k nákupu Xboxu 360, který se v Zemi vycházejícího slunce příliš neuchytil. Mnohamilionový herní bestseller by situaci změnil.
Blue Dragon se právě proto dočkal tak nezvyklého designu. Máme tu vyloženě infantilní postavičky, které dotahují manga styl ad absurdum. Zde nemá realismus známý z posledních dílů Final Fantasy a nakonec i z Lost Odyssey místo. Tady najdeme tradiční velké oči, velké hlavy, postavy patří dětským hrdinům jak z lidské, tak pohádkové říše. Asi nejblíž má k
Final Fantasy IX, ale myslím, že i ji Blue Dragon v mnohém trumfne. Nakonec scény z trailerů ukazují postavu potřeštěného vědce, robotí strážce má na svém kovovém obličeji kníry jako německý oficír z počátku 20. století a celá robotí armáda ostatně působí jako z kresleného filmu od Walta Disneye.
Dětinská hra? Ale kdepak!
Přesto však děj vůbec nemusí být infantilní. Ba právě naopak. Final Fantasy IX totálně klamala tělem. Kdyby někdo shlédl jen obrázky, řekl by, že tu musí jít o nějakou něžnou pohádku z říše zvířecích lidiček (lidských zvířátek?). Ve skutečnosti tu ale byl krutý, nemilosrdný příběh, při kterém vyvraždění celého národa patřilo mezi maličkosti, a infantilně působící mágové v kápích se zářícíma očima vedli dlouhosáhlé rozhovory o bytí a nebytí, podstatě smrti a nezvratnosti osudu. Jak známe Sakaguchiho, dá se
očekávat, že podobně na tom bude i Blue Dragon. Mimochodem, jak vidno z obrázků, infantilita rozhodně neznamená graficky nevzhledné zpracování.
Naopak, Blue Dragon jako kdyby úrovní detailů vypadl z oka počítačem generovaným filmům pro děti, jako byli například Roboti. Neuvěřitelné nasvícení, úroveň detailů, ale hlavně pocit, že nejste ve hře, ale v animovaném filmu je velice působivý. Ale jsme-li v dětském filmu, proč tam hrdinové umírají? Jak to bude s dobrem a zlem? Opět se jejich podoby rozmáznou tak, že si nikdy nebudete jisti, kdo je ten správný a až dohrajete, budete vědět ještě méně? Tipoval bych, že přesně touto cestou Blue Dragon půjde. Scéna, jak se řítí celý obrovský stroj i s množstvím lidí do vody nasvědčuje tomu, že dětské postavičky nezaručují děj o vítězství dobra nad zlem bez ztrát na životech. Inu, Japonsko.
Hra disponuje unikátním bojovým systémem, kdy každý z hrdinů má své modré stínové monstrum. V okamžiku, kdy dojde k bitvě, jsou sympatické nestvůry v podobě draka (odtud název hry), ptáka a jiných zvířat vyvolány jako obrovské stíny, které převezmou aktivitu. Boj samozřejmě probíhá pomocí tradičních menu a stojí za to některá videa si stáhnout a pozorovat něco tak nesmírně unikátního. Některé stínové příšery útočí magickými útoky, jiné dávají přednost klasickým fyzickým úderům. Nejde ovšem o náhodné souboje, své nepřátele vidíte a k boji dojde až při určitém přiblížení, kdy jste detekováni. Ovšem ani tehdy nejste nutně vtaženi do souboje. Můžete utéct a pokusit se pěkně zdálky nepřítele před klasickým soubojem nějak ochromit.
Najít japonštější hru se jen tak nepodaří.
Celý svět hry nese jasný rukopis nejproslulejšího japonského manga kreslíře Akiry Toriyamy, známého zvláště ze série Dragon Ball, která dosáhla neuvěřitelných 42 svazků a dostala i podobu anime seriálu a samozřejmě i her. Toriyama se ve videoherním světě poprvé angažoval u legendárního Chrono Triggeru a pro japonské hráče je fakt, že právě on stojí za designem Blue Dragon silnou motivací. Pokud je totiž někdo uznáván jako jeden z bohů mangy, je to právě on.
Díky tomu, že engine Blue Dragonu vyvolává v hráči dojem, že sleduje spíše CGI animaci než hru, získávají Toriyamovy postavy hrdinů i monster mnohem atraktivnější dimenzi. A právě toho si je Hironobu Sakaguchi dobře vědomý. V Japonsku je tedy Blue Dragon sázka na jistotu. A osobně si tipnu, že nejen tam. Ačkoliv se osobně více těším na Lost Odyssey, nečekám, že by Blue Dragon mohl čímkoliv zklamat.
Index očekávání: 90%
