Boom Blox: tahle hra je z hlavy Stevena Spielberga

Boom Blox je především o rozbíjení a o přemýšlení, jak rozbíjet co nejefektivněji.

Boom Blox

Inspiraci od Stevena Spielberga člověk nedostane každý den. Electronic Arts jsou velká firma, z videoherních molochů možná ten úplně největší, a proto není divu, že právě jejím vývojářům se dostalo výsady spolupráce se slavným filmovým režisérem.

Možná je ale pro některé hráče trochu překvapením, že prvním výsledkem této spolupráce není epická příběhová adventura, nýbrž rozverná akčně-logická hříčka. Stevenova motivace ke stvoření takové hry byla prý především v tom, že chtěl, aby si tu hru mohly zahrát jeho děti. Nicméně není třeba mít obavy, protože i přes jisté známky mírně infantilních sklonů je tato hra perfektně vhodná i pro dospělé. Zvláště pro ty, kteří se nebojí logického přemýšlení a bolavého ramene.

Nutno uznat, že kreativitou se zde nešetřilo.

V Boom Bloxu budete řešit co nejvhodnější postup efektivní destrukce malých staveb složených z různých kostek. Hraje se v uzavřených arénách, po jednotlivých levelech, které jsou (měly by být) důmyslně postavené tak, aby správné řešení bylo co nejzajímavější.

Nutno uznat, že kreativitou se zde nešetřilo. Některé kostky mají tvar krychliček, jiné jsou spíš podobné prkénkům či středně dlouhým tyčím. Mnoho z nich má nějakou specifickou funkci, třeba po kontaktu s cizím tělesem vybuchnou nebo zmizí. Každopádně je z těchto objektů sestaveno cosi, s čím je zapotřebí něco udělat – často prostě jen shodit na zem (komplet vše anebo naopak s výjimkou vybraných kostek), anebo naopak vyjímat jednotlivé komponenty tak, aby se zbytek stavby nezhroutil.

Jsou tu ale i méně standardní disciplíny a budete se možná místy divit, jaké úkoly se taky dají vymyslet. Ať už ale bude cíl sebedivnější, vždy bude stanoven nějaký způsob kalkulace bodů a rovněž kritéria pro získání medaile – bronzové, stříbrné či zlaté. Abyste měli splněno a odemkli další level, musíte získat alespoň ten bronz. K tomu vám dopomáhej Bůh a nástroj, který autor levelu uznal za vhodný ke splnění zadání.

Ano, jistě správně tušíte, že nástrojů je tu rovněž celá řada. Základní pomůcka všech ničitelů je obyčejný malý míček, později nahrazený bowlingovou koulí.

K použití těchto vrhacích zbraní stačí zamířit na libovolné místo na obrazovce (s arénou lze relativně libovolně rotovat kolem jejího středu – tato funkce mimochodem mohla být provedena o něco lépe, ale většinou svému účelu zcela dostačuje), podržet tlačítko A, švihnout ovladačem a v průběhu švihu tlačítko pustit. Síla švihu odpovídá síle hodu, odtud tedy "bolavé rameno" z úvodu recenze.

Boom Blox je hra velice silně využívající fyzikálních zákonů, speciálně pak toho gravitačního.

Jakožto příklad dalšího povedeného nástroje může posloužit vytahovadlo, kterým se chytají jednotlivé prvky stavbiček a opatrně se z nich odstraňují. Zde bych byl trochu na vážkách, zda bylo skutečně nutné znesnadnit či zcela znemožnit jemnou manipulaci s kostkami ve směru vpřed-vzad. Jakmile se pokusíte vytáhnout kostku tímto způsobem, téměř jistě selžete, protože hra tady reaguje i na sebemenší pohyb s přehnanou citlivostí. Jediný spolehlivý způsob vytahování kostek je tedy směrem ze strany.

Ne že by byl nějaký problém pootočit si celou soustavu, ale v arénách, kde jste omezeni časovým limitem, to přece jenom může být trochu nevýhodné. Přesto se tento typ hry stal jedním z mých oblíbených.

Různé typy kostek – co s nimi lze provádět?

Normální kostky: nemají žádnou zvláštní funkci, pokud tedy zrovna netvoří věž, kterou je zapotřebí opatrně rozložit. Je-li cílem levelu cokoli jiného, většinou tedy shození bodovaných kostek směrem k zemi, plní tyto obyčejné kostky funkci pouhého křoví.

Bodované kostky: Buď modré drahokamy po jednom bodu nebo různě bodované žluté kostky. Existují i šedivé, které nesmějí spadnout, jinak se vám body odeberou.

Explozivní kostky: Obyčejné červené „bomby“ prostě s velkým rámusem explodují, když je trefíte svým projektilem. Zato zelené „chemické“ kostky se musí potkat v počtu nejméně dvou kusů, aby došlo k reakci a výbuchu. Je tedy zapotřebí jednu z nich odpálit směrem k druhé, což vyžaduje precizní mušku.

Mizející kostky: Takové fialové cosi, do čeho když se trefíte, okamžitě to zmizí jak pára nad hrncem. Cokoli na zmizelé kostce do té doby stálo, to se rázem poroučí k zemi, pokud to ovšem není jištěno dalšími opěrnými body.

Tolik tedy k nejvíce zastoupeným typům kostek. Nejsou to všechny, ale nebudeme tu suplovat manuál, pro základní představu to stačí. Kombinacemi lze vytvářet velice zajímavé struktury s originálními přístupy k řešení. Pokud se vám zdá, že ve hře obsažené levely nejsou ničím proti tomu, co byste dokázali vytvořit vy, neváhejte a ... postavte si vlastní.

Naopak za velice nepovedené považuji foukadlo. On to možná není úplně špatný nápad, odfouknout kostku v dál a podle toho, zda se trefí na požadované místo, buď bodovat nebo prohrát. Smůla však tkví v téměř nulové předvídatelnosti směru letu odfukovaného předmětu.

Levely založené na použití foukadla jsou tedy v lepším případě poněkud hloupé, v tom horším pak smutně zkažené právě zmíněnou nemožností dostatečně ovlivnit výsledek, ať už jste sebelepší.

Jak by mělo být rámcově jasné už z povrchního popisu obecných pravidel, Boom Blox je hra velice silně využívající fyzikálních zákonů, speciálně pak zákona gravitačního.

Člověka při tom zcela logicky napadne, nakolik se asi implementace fyziky skutečně povedla. Víme přece, jak to bývá – pravidla platná v našem reálném světě bývají ve hrách často všelijak obcházena, zjednodušována a nahrazována novými pravidly, to vše v rámci snahy o snižování nároků na potřebný výpočetní výkon a usnadnění práce programátorů. Nechci si hrát přímo na nějakého na slovo vzatého znalce přírodních zákonů a už vůbec netvrdím, že při pohledu na hroutící se strukturu poznám, zda je všechno s gravitačním modelem v pořádku. Nepoznám.

Fyzikální model v Boom Bloxu se mi nicméně vcelku dost zamlouval, i když mě místy překvapila jakási vláčnost reakcí celé soustavy, snad jako by síla gravitace byla menší než ta naše reálná, anebo byl ve vzduchu přítomen nějaký velice hustý plyn, ne-li kapalina. To samozřejmě není žádný problém nebo nedostatek, berte to spíše jako takovou poznámku na okraj.

Budeme-li se bavit o singleplayeru, je nutné vyzdvihnout velké množství levelů v rozličných variantách. Jsou roztříděny podle toho, jaké kostky jsou v nich především použity – čili v podstatě podle stylu hry. Mám ale bohužel nějaké výhrady ke skladbě levelů. Mnohé tu vůbec nemusely být, podle mého názoru jen kazí celkový dojem. Není tu teď řeč o nepovedených experimentech, jakým je už dříve zmiňované foukání do kostek.

Mnohé levely jsou prostě nevhodně sestavené, zejména pak se tu nachází pár takových, kde nemusíte vůbec přemýšlet nebo experimentovat, stačí jen udělat to, co se na první pohled nabízí. Situaci, kdy hodím míček na největší kostku přímo uprostřed obrazovky a celý level se tím vyřeší, nepovažuji ve hře tohoto typu za ideální. Možná bych to ještě toleroval v tréninkové fázi, ale v hlavní části hry to nemá co dělat.

Později samozřejmě přibudou extra obtížné kousky pro experty, nicméně odemykací systém je nekompromisní – než dostanete něco navíc, musíte postupně dokončit to předchozí. Při kolísající kvalitě pak může někomu připadat nefér, že se musí prokousat méně kvalitním obsahem, aby se dostal k tomu zajímavějšímu.

V celkovém pohledu je ale Boom Blox velice kvalitní hrou, mezi 3rd party softwarem na Wii se dá dokonce považovat téměř za špičku. Chybí tu sice vybroušenost, kterou známe z her od Nintenda, ale zato se tu setkáte s ohromujícími možnostmi nejen v podobě předpřipraveného obsahu, ale zejména editoru, kterým si můžete vytvářet vlastní úrovně (a posílat je svým přátelům).

Multiplayer skýtá fantastické možnosti především díky rychlému pochopení principu hry ze strany spoluhráčů, přestože jsou to třeba naprostí herní analfabeti. Jednoznačně stojí za to věnovat této hře vaši pozornost. Určitě se vám to vyplatí.