Historie RPG série Breath of Fire od japonské společnosti Capcom je opravdu bohatá a překrývá se s životním cyklem hned několika konzolí. Díly 1 - 4 se dají jednoduše zařadit mezi ostatní klasická japonská RPG s víceméně přímou, ale o to zajímavější a přitažlivější příběhovou linií, s klasickým soubojovým systémem a nepříliš populárními náhodnými bitvami. Nechybí ani obligátní minihra (v sérii Breath of Fire to vždy bylo rybaření), spousta NPC charakterů a příjemná izometrická grafika. Za připomenutí také stojí hudba, jež byla v jakémkoli díle BOF vždy na velmi vysoké úrovni.
Aktuální pátý díl Breath of Fire s podtitulem Dragon Quarter, který je prvním představením téhle řady na PS2, však za vším dělá tlustou čáru a celou sérii směřuje někam úplně jinam, přesněji řečeno úplně jinam v rámci RPG her. Pro někoho to bude změna příliš razantní, pro někoho naopak vítaná. Každopádně se rozlučme s příběhově orientovaným RPG a přivítejme takřka klasický dungeon se spoustou soubojů a několika nečekaně originálními prvky.
I když tvůrci nekladli při tvorbě BOF V na příběh takový důraz, není možné jej odsunout zcela na vedlejší kolej. BOF V se kompletně odehrává v dungeonech a hodně hlubokých podzemních prostorách, kam se lidé přesunuli po veliké katastrofě na povrchu země. Prostředí pod zemí je až na světlé výjimky poměrně strohé a nehostinné a společnost je
rozdělena na kasty podle ukazatele, jenž dostal označení D-ratio. Jeho hodnota charakterizuje postavu po stránce schopností, síly, zkušeností. Čím vyšší je D-ratio, tím je charakter výše na společenském žebříčku.
Hlavní hrdina celé hry, chlapec Ryu, na své D-ratio zpočátku příliš pyšný být nemůže. Jako pracovník ochranky má však dobré vyhlídky, že se díky spoustě soubojů tato skutečnost brzy změní. Na své cestě potká a bude chránit dívku Ninu, později se k nim přidá ještě Lin. Uvedená skupinka pak spolu zůstává až do konce, k němuž sice nevede dlouhá, zato však opravdu těžká a někdy řádně zamotaná cesta.
Příběhovou linii lze v závislosti na zkušenostech hráče dokončit za 10-15 hodin. Je však nutné počítat s tím, že spousta souvislostí zůstane neodkryta a mnoho otázek nezodpovězeno. Důvodem, proč se autoři rozhodli zrovna pro tuhle koncepci, je snaha přinutit hráče k opakovanému hraní. Na jeden pokus není dost dobře možné odhalit či získat ani polovinu všech předmětů, zbraní, bojových schopností, dungeonů a velká část příběhu tak zůstane skryta pod rouškou tajemství.
Méně trpěliví a učenliví hráči budou možná mít problém hru napoprvé vůbec dohrát. Důvodem je samozřejmě obtížnost soubojů. Řešení je však jednoduché. Pokud se kdokoli do podobně nepříjemné situace dostane, postačí, když aktuální dobrodružství rychle ukončí a začne úplně znovu, samozřejmě od začátku. Kromě již prozkoumaných prostor tímto krokem překvapivě skoro nic neztratí! Hlavnímu hrdinovi a všem zbývajícím členům party totiž zůstanou nabyté zkušenosti, schopnosti a hlavně zůstane již vybojované D-ratio. Díky tomu, že hodnota tohoto ukazatele bude díky již absolvovaným soubojům mnohem vyšší se navíc s hlavní postavou budou náhle bavit noví lidé, kteří pomohou odkrýt další fragmenty příběhu, zpřístupní se dosud nedosažitelné prostory a bude možné porazit dříve nepřemožitelné potvory. Zjednodušeně řečeno tkví základ celé hry v opakovaném hraní od začátku. A nebude to ani jednou či dvakrát, ale třeba desetkrát, patnáctkrát, znovu a znovu, než se podaří odhalit všechno, co BOF V nabízí.
Je překvapivé, že se Capcom k podobnému kroku odhodlal a potěšující, že to zvládl tak dobře, stejně jako systém ukládání pozic. V BOF V existují dva způsoby save. Buď trvalé, nebo dočasné. Trvalé uložení pozice funguje jako klasický save v jiných hrách, ale jeho použití vyžaduje zvláštní kupón, který je ve hře opravdu nedostatkovým zbožím. Druhým způsobem je pak uložení dočasné. Hráč si pozici uloží a poté, co ji nahraje, dojde k jejímu smazání. Rovněž je třeba uvést, že trvalé uložení lze aplikovat pouze na místech k tomu
vyhrazených, dočasný save je pak možné použít kdykoli. Nelze tedy uložit hru před těžkým soubojem a po případném neúspěchu v boji ji opakovaně nahrávat. Tento systém je promyšlený až do důsledku a nutí hráče k opravdu soustředěnému hraní.
Podívejme se konečně blíže na soubojový systém. Právě zde se totiž ukrývá snad největší změna - inovace nejenom oproti předešlým dílům BOF, ale také v žánru konzolových RPG. Systém dostal označení PETS (positive encounter and tactics system) a jeho prvním zřetelným přínosem je možnost rozhodovat o tom, zda se boj bude vůbec konat, v jaké části úrovně se bude konat a kdo bude mít výhodu prvního útoku. Je potřeba připomenout, že nepřátelé jsou dopředu vidět a na určitou vzdálenost začnou na přítomnost hráčovy postavy reagovat. Na malou chvíli je lze odlákat pomocí masa, nebo dokonce zranit odhozením bomby. Většinou jsou však neodbytní a v momentě už jsou opět připraveni zabíjet. Vzácné okamžiky, kdy je pozornost nepřítele věnována masové návnadě či je tento zpacifikován bombou, je třeba využít k provedení prvního útoku. Jak se hned zpočátku ukáže, jde o velice důležitý krok a základ budoucího vítězství.
Hra totiž odměňuje jedním extra útokem navíc ty, kteří zaútočí jako první, a je jedno, zda se jedná o postavu ovládanou hráčem či nepřítelem. Jakmile souboj začne, přesune se pohled
kamery trošku výše nad hrací pole a taktická bitva může začít. Každá postava má v rámci tahu určitý počet AP (ability points), přičemž každý pohyb stojí několik těchto bodů. Platí se za přesun blíže k nepříteli, platí se dokonce za ukončení kola a samozřejmě také za jakýkoli z úderů, které jsou rozděleny do třech kategorií podle účinnosti.
Jedinou výjimkou, kdy není třeba bedlivě sledovat množství zbylých AP, je manipulace v inventáři. Neplatí se totiž nic ani za použití uzdravovacích prostředků, či útočných předmětů z inventáře. Není tak problém uzdravit kompletně celou partu i v momentě, kdy má dotyčná postava jediný zbylý AP. Interface v soubojové části je přehledný a orientace v něm rychlá. I díky tomu jsou bitvy dynamické a pokud nebude hráč potřebovat desítky minut k promýšlení jednoho tahu, bude vše pěkně odsýpat. I tak se možná po čase dostaví jistá frustrace z těžkých soubojů a jejich množství, ale na druhou stranu neznám RPG, jemuž by se tento nešvar vyhnul.
Přitom, jak mají autoři celý systém soubojů promyšlený, mi však přišlo podivné, že do hry nezapracovali žádné zvýhodnění, či postihy při zásahu zezadu, nebo z boku, což je vcelku běžné. Bitvám to však na propracovanosti a strategických možnostech neubírá, tak proč se tím trápit.
V rámci soubojů pak nechybí možnost nakazit nepřítele infekcí, která mu v každém kole ubere kousek zdraví, nebo mu zcela znemožní ve svém kole provést jakýkoli útok. Dalším plusem je, že autoři domysleli složení tříčlenné party. Zatímco Ryu je nejlepší v útocích zblízka, Lin může díky svým střeleckým schopnostem zasahovat zdálky, stejně jako Nina, která má zase předpoklady pro použití magie. Díky tomuto citlivému rozvrstvení je vždy možné nalézt úspěšnou taktiku nutnou pro celkový úspěch.
Další, na co je třeba dávat během hraní bedlivý pozor, jsou Ryuovy dračí schopnosti. Nejen jejich častým používáním se totiž naplňuje stupnice, která nesmí dosáhnout svého vrcholu - jinak hra končí. Důvodem je příliš velká koncentrace nebezpečných dračích schopností v těle nebohého Ryua. Je sice příjemné využívat v boji velké dračí síly, ale nesmí se zapomínat na fakt, že více než dar je podobná schopnost prokletím. Dokazuje to však také skutečnost, že ukazatel na stupnici šplhá pomalu výš a výš v průběhu celé hry. Dneska zkrátka není nic zadarmo.
Herní veřejnost (včetně mě :o) byla zvědavá, jak si Capcom poradí s technologickým zpracováním hry, hlavně tedy s cel-shadovanou grafikou. Vezměme to však popořadě.
Žádnou negativní poznámku určitě nelze mít k hudbě, která je skutečně vynikající. A to i přes fakt, že se jedná o klasické motivy slyšitelné i v předchozích dílech série. Do prostředí, v němž se BOF V odehrává, se však výborně hodí, tak proč toho nevyužít.
Zvuky jsou také na vcelku slušné úrovni, ale jedna nepříjemnost se této oblasti přeci jenom nevyhnula. Naprosto chybí dabing. Dialogy jsou sice stručné (typická japonská angličtina :o) a jednoduché, čili se dabing dá oželet, ale přeci jenom to je v dnešní době považováno za standard a přihlédneme-li navíc ke kapacitě DVD, tak se jeho absence jeví jako chyba zasluhující pokárání.
Velkou pochvalu si naopak zaslouží grafické ztvárnění celé hry, hlavně pak postav, na nichž si tvůrci dali opravdu záležet. Povedené jsou zejména obličeje a způsob, jakým postavy dokáží vyjadřovat emoce. Už to není pouze primitivní mrkání, které si dodnes vybavuji z FFVII, ale komplexní sada mimických výrazů jako jsou úšklebky, povytažení obočí atd. To vše navíc zvýrazněno černými okraji, což je jeden z poznávacích znaků cel-shadingu.
Okolní prostředí je také zpracované s velkou dávkou umu, ale díky tomu, že se BOF V odehrává v podzemích prostorách, není po většinu hrací doby ničím překvapivé ani zajímavé. Jediné, co je dokáže oživit a rozpohybovat jsou filmové scény, které jsou naštěstí zpracovány přímo v enginu hry a díky dobré volbě úhlu kamery a střihu se na ně dá bez újmy na zdraví
dívat. Hovoříme-li o kamerách, málem bych zapomněl zdůraznit, že ve hře je možné rotovat s kamerou pomocí pravé analogové páčky. Někdy, zejména při soubojích, je tato funkce užitečná, ovšem kvůli poměrně úzkým chodbám je lepší se přílišné manipulaci s pohledem vyhnout.
A celkové shrnutí? Jistě vám neuniklo silně pozitivní ladění celé recenze. Nemám co skrývat, hra mě i přes počáteční šok způsobený jistou odlišností - oproti předchozím dílům, chytla nevídaným způsobem a vyžádala si několik po sobě jdoucích probdělých nocí. Příznivcům bojových RPG (které možná trochu zklamala Grandia Extreme a potěšil Dark Cloud 2) tak mohu sdělit, že BOF V nabízí propracované a zábavné souboje, variabilní a poměrně zajímavý příběh, velmi dobré grafické i hudební zpracování, velkou míru opakovaného hraní a dále například zábavnou minihru s managementem mraveniště. Záporů příliš není, je však možné mezi ně počítat absenci dabingu, dlouhé úseky se spoustou soubojů, které je hráč nucen chtě nechtě absolvovat a v neposlední řadě také vysokou obtížnost hry a potřebu velké míry trpělivosti ze strany hráče. Když tedy všechno zvážím a vezmu v potaz, jak mě tato hra strhla, několik dní držela a nakonec pustila pouze kvůli napsání recenze, tak mi z toho vychází skvělá známka.
| Breath of Fire V: Dragon Quarter | ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
|
