Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Budou hry do Linuxu?

  1:33aktualizováno  31. ledna 2000 1:34
Budou hry do Linuxu?
Linuxová verze Hopkins FBI

Když si Linus Torvalds, ještě jako finský studentík, programoval svůj operační systém, asi netušil, jak populární a rozšířený za několik let bude. Svoji dnešní pozici si Linux vydobyl především v oblasti síťových serverů, jeho popularita ale už tyto hranice dávno překročila.

Podobně jako nové grafické rozhraní u Windows 95 přitáhlo k osobním počítačům velké množství nových uživatelů, kteří se o počítače do té doby vůbec nezajímali, začal být Linux pro většinu lidí atraktivní teprve až s příchodem aktivní pracovní plochy (představované především aplikacemi Gnome a KDE). Dobře řešená příkazová řádka může být sice skvělá pro programátory a vývojáře, ale běžnému uživateli se při pomyšlení, že by s takovým prostředím byl nucen pracovat pořád, dělá špatně. Když ale Linux dostal nový kabát a příjemnější prostředí, začalo se najednou objevovat stále víc nových a hlavně čistě uživatelských programů.

Jak je to ale s hrami? Tedy, Žádná velká sláva to zatím není. Otázkou je, jestli se dá očekávat zlepšení. Dnešní uživatel Linuxu je typicky také současně uživatelem Windows a když si chce zahrát nějakou hru, Linuxová verze Civilization tak prostě přebootuje. Jenže to není dvakrát pohodlné a nese to s sebou i spoustu dalších problémů. Není divu, že poptávka po hrách v Linuxu citelně stoupá.

Ne že by na Linuxu nebyly vůbec žádné hry. Programátoři se vždycky potřebovali nějak odreagovat a neznám žádný rozumný počítačový systém, kde nejsou vůbec žádné hry. První gamesky, které se pod Linuxem daly spustit, můžete najít pod téměř každým unixovým systémem - jsou to takové ty maličkosti s jednoduchou grafikou (neporovnatelnou s komerčními hrami z DOSu nebo Woken), ale nejsou nezábavné. Kdo ještě pamatuje osmibity, ví přesně, o čem mluvím. Problém byl, že většinu z takových her vyrábějí programátoři "jen tak z legrace" ve svém volném čase, nebo při studiu a všechno jde hrozně pomalu.

Ačkoliv většina her pořád vypadá takhle, zdá se, že herní průmysl ucítil svoji šanci a už se tlačí na nově se objevující trhy. Upřímně řečeno, myslím, že na rozdíl od běžných aplikací, mají skutečnou šanci na větší úspěch jen tvrdě komerční hry, podporované nějakou silnou společností, která zajistí distribuci hry. Je pravda, že poměrně úspěšné jsou i některé klony známých her (například FreeCiv - takový následovník civilizace), které jsou free, ale to je okrajová záležitost. Produkce opravdu kvalitní hry je dnes složitá a podobně jako filmová produkce vyžaduje hromadu lidí, peněz, schopné organizátory a tak podobně. Kdo by pak výsledek dal z ruky jen tak, zadarmo?

Linuxová verze Pingus

Na druhou stranu, když už stojí celý vývoj hry tolik peněz, není zase takový problém finančně zvládnout podporu další platformy. Investoři ovšem zatím vydělávají dost, a tak se jim žádné další peníze navíc vydávat nechce. Co s tím? Samozřejmě, spoustu her si můžete pustit v některém z emulátorů (většinou zadarmo, ale najdou se i komerční). Funguje to překvapivě dobře, bez větších problémů Vám poběží hry, které znáte z Amigy, Super Nintenda, Macu a jiných. Jenže takovéhle řešení vyžaduje dost nadupaný počítač a navíc - o nějaké podpoře Linuxu se v tomto směru vůbec nedá mluvit. Producenti her si ale nejsou tak úplně jistí, že se něco takového nemůže vyplácet. Někteří z nich proto zvolili velice šalamounské řešení. Podporu Linuxu vyřešili metodou částečného portu. Hra se prodává pouze v provedení pro Wokna, pod Linuxem hra sice běží také, ale na krabici, v manuálu, na cédéčku, zkrátka nikde není o něčem takovém ani zmínka. Spustitelné soubory pro Linux jsou k dispozici jenom a jenom na Internetu. Datové soubory zůstávají stejné, do Linuxu se nainstalují extra instalačním programem nebo dokonce jenom zastrčíte do mechaniky wokenní cédéčko a můžete hrát. Samozřejmě, žádná technická podpora, žádná záruka, nic takového. Na druhou stranu je potřeba podotknout, že technicky bývá Linuxová verze ve všech detailech srovnatelná s verzí wokenní a typicky s ní umí komunikovat - například při lokální síťové hře více hráčů, nebo hře po Internetu. Další z nich dovedli tuhle myšlenku ke skutečné dokonalosti. Po vzoru chytré horákyně si na Linuxu zahrajete, ale nezahrajete - totiž jediné, co si můžete v Linuxu opravdu pustit, je server, který zabezpečuje internetovou hru. Klientský software musí běžet někde jinde, nebo v emulátoru. Linux je přece od toho, aby dělal server, ne? Poslední přístup je nejrozhodnější: najmout si firmu, která zařídí port na platformu Linuxu, nebo si zajistit podporu Linuxu vlastními silami. Každopádně se pak ale hra prodává zcela samostatně se vším všudy. Výrobci většinou preferují první variantu. Je to jednodušší, levnější a v případě problémů jsou z obliga: "My nic, podívejte, nám všechno funguje, obraťte se na firmu, která zajišťuje Linuxovou verzi." Na tom nic není, takhle to zvládne skoro každý.

Struktura linuxové grafiky

Ještě jsme se nezmínili, jak je technicky obtížné vyrobit hru, která bude obstojně fungovat pod Linuxem (a nejlíp současně i pod Windows). Tady si Linux naštěstí nestojí tak špatně a to především díky tomu, že jako grafickou nadstavbu používá X Window System (grafický systém známý především z výkonných pracovních stanic SGI nebo Sun Microsystems). X Window System (zkráceně X, Xy) má sice už nějaký ten pátek za sebou, ale původní autoři jej naštěstí navrhli velice solidně a s určitými změnami se dá bez problémů používat i dnes (32 bitů truecolor, zobrazování přes LAN, libovolné grafické rozlišení před dvaceti lety, tomu tedy říkám maximalistický návrh). Nejslabším prvkem celého systému je dnes asi podpora 3D. Je sice možné používat knihovnu Mesa (free opengl knihovna), ale hardwarovou akceleraci je možné využít jen u několika málo karet z těch, které ji podporují (karty 3Dfx, Nvidia, Matrox). Všechno dohromady se to samozřejmě nedá srovnat s DirectX a vývojovými nástroji, které jsou pro něj k dispozici (také kolik to také stálo lidí a prostředků). Stejně tak se ale nedá srovnat situace Windows před DirectX a v Linuxu teď, to je také o něčem jiném.

Co se týče Linuxu, můžeme navíc čekat v relativně blízké době podstatné zlepšení - a především tam, kde to nejvíc "skřípe". Co dobrého nás konkrétně čeká? Tak především to bude nová verze XFree86, tentokrát s číslem 4.0. Dobrá zpráva je, že některé z firem, které původně pracovaly na konkurenčních projektech, teď s XFree spolupracují a vývoj se tak hýbe daleko rychleji kupředu. Mezi jasné priority XFree teď patří dříve trochu opomíjená podpora 3D a OpenGL, je zřejmý i jasný posun k interpretaci Xů, jako systému, který běží z velké části na desktopech. Asi nejpodstatnější změna je ale v systému ovladačů. Ty dříve produkovalo téměř výhradně XFree a umisťovalo je do zvláštních serverů, podle typu videochipu. Linuxová verze World Forge Dnes jsou ovladače umisťovány do krátkých modulů, které se natahují až v okamžiku spuštění serveru a jsou dokonce nezávislé na operačním systému počítače (na architektuře ovšem ano). Podstatné je, že takový ovladač může vyrobit kdokoliv a distribuovat jej třeba jen v binární formě. Tím se otvírají možnosti podpory Xů i výrobcům, kteří z nějakého důvodu nechtěli nebo nechtějí poskytnout specifikace svých produktů. XFree navíc uvolnilo sadu zdrojových souborů a dokumentaci, které můžou přímo sloužit jako jednoduchá šablona pro nový ovladač.

Novou koncepci už jednoznačně ve svých tiskových prohlášeních budou podporovat firmy ATI, Matrox, Nvidia a S3, takže snad konečně budou k dispozici ovladače i na nejmodernější verze videokaret pro osobní počítače. Do XFree také bude přímo integrovaná podpora OpenGL a GLX. Po nedávném uzavření projektu Fahrenheit (tento projekt měl spojit práci Microsoftu na Direct3D a SGI na OpenGL) se SGI stále více angažuje právě v Linuxu. Nejzajímavější inovace ale do XFree86 4.0 (a 3D grafiky obecně) přináší firma Precision Insight v podobě DRI (a multiple Direct Rendering Architecture for 3D), která má zajistit především maximální využití výkonu 3D hardwaru, dovolit současně využívat 3D hardware různým aplikacím a zároveň minimalizovat snahu, kterou bude nutné vynaložit na port 3D aplikace do DRI. Můžeme doufat, že se všechno podaří splnit tak, jak je napsáno, a že to bude brzy.

Tak jak to zhodnotit? Nestojí to za moc, ale lepší se to. Budeme se těšit...

Autor:


Témata: Linux, Microsoft, software


Nejčtenější

DuckTales (NES)
James Bond, Spiderman i strýček Skrblík. Nejlepší hry s licencí - díl druhý

V pokračování našeho přehledu nejlepších her na motivy filmů, seriálů, komiksů a knih připomínáme některé tituly, které si vybaví spíše ti dříve narození....  celý článek

Wolfenstein II: The New Colossus
Wolfenstein 2: střílet nácky je lepší se zbraní v každé ruce

Koncem října se vrátí bijec nacistů B.J. Blazkowicz, aby dokončil rozdělanou práci z New Order, na nějž hra navazuje. Pár věcí se změní.  celý článek

Sudden Strike 4
Zase pořádná strategie z druhé světové? Recenze Sudden Strike 4

Sudden Strike se po dlouhé odmlce znovu vrací na monitory. Jde stále o krvelačnou strategii z druhé světové války, nebo o slabý odvar? Autoři moc...  celý článek

Matterfall
Retro na steroidech: Matterfall je mistrovská střílečka se vším všudy

Vývojářské studio Housemarque se vrací s další arkádou, která zaujme nonstop akcí a retro feelingem.  celý článek

Iron Harvest
Strategie Iron Harvest obohatí 1. světovou válku o bojové roboty

Nový trailer očekávané strategické hry Iron Harvest ukazuje, jak by vypadala bojiště 1. světové války, kdyby mělo lidstvo k dispozici obří bojové roboty.  celý článek

Další z rubriky

Wolfenstein II: The New Colossus
Wolfenstein 2: střílet nácky je lepší se zbraní v každé ruce

Koncem října se vrátí bijec nacistů B.J. Blazkowicz, aby dokončil rozdělanou práci z New Order, na nějž hra navazuje. Pár věcí se změní.  celý článek

DuckTales (NES)
James Bond, Spiderman i strýček Skrblík. Nejlepší hry s licencí - díl druhý

V pokračování našeho přehledu nejlepších her na motivy filmů, seriálů, komiksů a knih připomínáme některé tituly, které si vybaví spíše ti dříve narození....  celý článek

Hearthstone: Knights of the Frozen Throne
Jak se s Death Knighty změnil Hearthstone? První dojmy

Nová expanze Knights of the Frozen Throne pro karetní Hearthstone je venku pár dní, a tak se pojďme podívat, jak se hrou zahýbaly nové karty.   celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.