Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

RECENZE: Krvavé závody Carmageddon se vrací. A stojí za starou bačkoru

aktualizováno 
Nová verze kontroverzní hry závodní Carmageddon neboduje. Zklame skoro vše od herních mechanismů až po zpracování.

Naše hodnocení

40 %
Jméno Carmageddon: Max Damage
Žánr závodní
Platforma PS4
Výrobce Stainless Games (PS4)
Datum vydání svět 8.7.2016 (PS4)
Datum vydání ČR 8.7.2016 (PS4)
 
  • Tematicky odlišné mise
  • Občas vtipné hlášky
 
  • Zpackaný jízdní model
  • Zastaralé vizuály
  • Často frustrující

Kvůli spoustě nedotažeností si nový Carmageddon neužijí ani hráči neznalí původních projektů ze série, ani pamětníci. Ti si možná díky hře připomenout staré dobré časy, ale až opadne nadšení z návratu do minulosti, vypluje na povrch několik výrazných záporů.

Když jsem dostal k recenzi Carmageddon: Max Damage, skákal jsem radostí do stropu. Důvod je prostý: patřím k oné „pravěké“ generaci, která na původní hře z roku 1997 vyrůstala. Se slzou v oku vzpomínám na časy, kdy jsem jako puberťák přejížděl chodce a nervózně sledoval dveře, jestli náhodou nejdou rodiče, protože ti by asi nebyli nadšení, kdyby viděli, jaké násilné věci se objevují na mém zažloutlém monitoru ve tvaru malé ledničky.

Ale bez ohledu na to, že mi Carmageddon: Max Damage zabrnkal na sentimentální strunu, po chvíli jsem pochopil, že to je na hře jediné výraznější pozitivum, tedy možnost zavzpomínat si na staré časy. Herně ani technicky totiž nemá co nabídnout.

Carmageddon: Max Damage

Carmageddon: Max Damage

Carmageddon: Max Damage

Carmageddon: Max Damage

Nový Carmageddon si vlastníci osobních počítačů měli možnost zahrát už v minulém roce pod názvem Carmageddon: Reincarnation (recenze). Majitelé konzolí si museli počkat na „vylepšenou“ verzi. Tvůrci se oháněli tím, že chtějí titul doladit. Ale to se jim tedy moc nepovedlo.

Jak asi víte, jádrem Carmageddonu není jen závodění, ale minimálně stejně důležitou roli hraje brutalita. Jste motivováni k tomu, abyste se chovali co nejagresivněji, a to nejen vůči ostatním řidičům, ale také pokud jde o nevinné chodce (a občas i zvířata), kteří mají tu smůlu, že se ocitnou ve vašem dosahu.

V roce 1997 to bylo extrémně šokující, Carmageddon byl dokonce v některých zemích zakázán, ale dnes už to dech nevyrazí. Ano, někoho může zaskočit, že je dovoleno zabíjet seniory s chodítkem nebo hendikepované osoby, ale hádám, že 99 % lidí už něco takového prostě nechá chladnými.

Hranice tolerance k násilí se za oněch 19 let posunula a ne málo, takže „šok efekt“ původního Carmageddonu je jednoduše pryč.

Dejte si kafíčko a připravte si časopis, načekáte se

Likvidování civilistů není jen pro zábavu, ale generuje i mince. Ty jsou extrémně důležité. Přímo ve hře za ně opravujete svůj automobil, případně se díky nim můžete dostat ze situace, kdy nevíte jak dál (například se někde „zaseknete“). Také potřebujete jejich určitý počet, abyste zpřístupnili další úrovně.

Carmageddon: Max Damage

Carmageddon: Max Damage

Není vysloveně podstatné vítězit v závodech (i za to jsou ovšem slušné odměny), ale především hromadit platidlo. Je na vás, zda ho chcete získávat tím, že dojedete do cíle první, nebo raději budete provádět různé kaskadérské kousky a přejíždět lidi.

Některé mise vás nechají zvolit si z několika způsobů vedoucích ke zdárnému dokončení (zničte všechny protivníky, jako první projeďte třikrát celou trasu, zabijte určitý počet osob atd.), jiné mají jen jednu cestu k úspěšnému zdolání. Ale jak jsem upozornil, není nutné vždy nutné skončit na první místě.

A ještě že tak, protože některé úrovně jsou vysloveně frustrující. Například ty, ve kterých byste měli jako první několikrát projet určitým místem (mění polohu). Nejen, že vás neustále někdo předbíhá a lokace daného checkpointu se posouvá každých pár sekund, ale navíc jsou počítačem řízení protihráči natolik agresivní, že vás mnohokrát ani nenechají nikam dojet a neustále vás blokují.

Carmageddon: Max Damage

Carmageddon: Max Damage

Carmageddon: Max Damage

Carmageddon: Max Damage

Nic proti výzvě, ale tohle už není sympaticky náročné, to je lidově řečeno opruz. Ale nebojte se, budete mít dost času na uklidnění, protože nahrávací časy jsou nepříjemně dlouhé. Během nich si můžete klidně odběhnout do kuchyně a připravit si menší občerstvení, možná si i uvařit poctivý oběd. To malinko přeháním, ale nápis „loading“ uvidíte déle, než byste si asi přáli.

Dynamická akční zábava? Zapomeňte

Jsem velký fanda závodních her okořeněných o akční složku. Tím jsem jemně popsal možnost používat zbraně nebo neférově vytlačit protivníky třeba přes okraj srázu.

Carmageddon to umožňuje, všude kolem najdete předměty, které obsahují zbraně nebo defenzivní schopnosti. Chvíli ovšem potrvá, než zjistíte, co má jaký efekt. Hra se totiž příliš nenamáhá s vysvětlováním, co která zbraň umí.

Pokud jde o zmíněné srážky s rivaly, je to spíše přetlačovaná. Protivníci vás mnohokrát obklopí a tlačí vás ke zdi. Je to nedynamické, nezáživné a nesmírně otravné. Tvůrci se klidně mohli inspirovat u titulů jako Burnout, to je pěkný příklad akčních závodů.

Carmageddon: Max Damage

Carmageddon: Max Damage

A když už by byli v tom, nebylo by špatné, kdyby odkoukali i jízdní model. Většinu času jsem měl pocit, že spíše ovládám opilou krasobruslařku než automobil. Vozidlo zvláštním způsobem klouzalo po povrchu a velmi špatně se korigoval jeho směr.

To by byl velký problém, i kdyby šlo o klasické závody, natož u projektu, ve kterém musíte manévrovat v prostoru, kde je kolem vás hromada protivníků a ještě více různých předmětů, do kterých byste neměli narazit.

Navíc, kamera vám moc nepomůže. Zabírá zvláštní úhly, takže řízení auta je všechno, jen ne příjemný zážitek. K dispozici je slušné množství vozidel, která získáváte jejich ničem během závodů. Auta je možné vylepšovat, ale rozdíly v ovládání jsou minimální. Je jedno, kterou káru si vyberete, vztekat se budete s každou.

Na vzhledu záleží

Je na místě poznamenat, že titul vznikl díky komunitnímu financování a peněz od nezávislých investorů, takže se asi nedal očekávat naprostý vizuální zázrak, ale i s ohledem na vše zmíněné můžu prohlásit jen to, že vás grafika neoslní.

Fotogalerie

No dobře, nebudu chodit kolem horké kaše a řeknu to bez obalu: Carmageddon: Max Damage vypadá jedním slovem hnusně. Člověk má dojem, že sleduje hru z roku 2005 a ne, není to sympatické retro.

Zvuková stránka není vysloveně špatná, ale není to nic, co by více zaujalo. Hra obsahuje kampaň, „free mód“, ve kterém jsou dostupné už zdolané mise, a samozřejmě multiplayer. Ale ten je pouze on-line, není možné hrát u jedné konzole.

Mód pro více osob nenabízí po herní stránce nic moc navíc oproti kampani, ale jelikož umělou inteligencí řízení protivníci se chovají dost prapodivně (někdo by řekl až tupě), budete vděční za živé soupeře.

Pokud tedy nějaké najdete. I několik dnů po oficiálním uvolnění měla hra problém vyhledat závody, ke kterým bych se mohl připojit. A když se to povedlo, bylo jich překvapivě málo.

Ale abych nebyl jen kritický, pokusím se najít na Carmageddon: Max Damage nějaká pozitiva. Například bych mohl zmínit, že mise jsou vizuálně odlišné a rozsáhlé. I když to druhé není vždy výhoda, hlavně u klasických závodů, kdy není vůbec neobvyklé, že se soupeři za vámi díky rozloze úrovně ocitnou tak daleko, že vás nedoženou ani za desítky sekund, což ubírá na napínavosti.

Carmageddon: Max Damage

Carmageddon: Max Damage

Carmageddon: Max Damage

Carmageddon: Max Damage

Občas si rád zavzpomínám na staré dobré časy, ale toto není zrovna návrat do historie, který by mě potěšil. Přitom tu naděje byla, protože za hrou stojí vývojářské studio Stainless Games, které vytvořilo i předchozí tituly ze série. A to je možná hlavní problém, protože se tvůrci zasekli v minulosti a nepochopili, nebo nechtěli pochopit, že když oživují legendu, měli by dohlédnout na to, aby byla zábavná.

Vlastně nevím, jestli jsem více zklamaný jako pamětník, nebo jako hráč. Jako pamětník považuji Carmageddon: Max Damage za zprznění klasiky. Jako hráč za podprůměrný titul, který zklamal v každém důležitém ohledu. A mimochodem, chtít za tak nedoladěný projekt 1 199 korun českých, tomu já říkám odvaha.

Jak byl vzkříšen Carmageddon?

O čtvrtém dílu Carmageddonu se začalo mluvit už v roce 2003. Pracovat na něm mělo studio Visual Sciences, ale později z plánu sešlo a vývoj byl zastaven.

V roce 2011 práva na značku znovu zakoupila firma Stainless Games a začala pracovat na dalším přírůstku do série. Později bylo oznámeno, že by hra měla vzniknout díky komunitnímu financování. Cílem bylo vybrat 400 tisíc dolarů, což se povedlo za zhruba týden a půl. Tvůrci pak dali vědět, že pokud částka dosáhne hranice 600 tisíc dolarů, bude vytvořena i verze pro Linux. Nakonec se podařilo získat více než 625 tisíc dolarů.

Další finanční injekci (a vůbec ne malou) dostal projekt v roce 2013, kdy 3,5 milionů dolarů investoval Les Edgar, spoluzakladatel legendárního vývojářského studia Bullfrog.

V roce 2015 Stainless Games dali fandům vědět, že titul vyjde 23. dubna, ale chvíli před tímto dnem (16. dubna) posunuli datum vydání na 21. května s tím, že musí hru ještě doladit. Tentokrát tvůrci slib dodrželi a Carmageddon: Reincarnation spatřil světlo světa. Ale vyzkoušet si ho mohli jen majitelé osobních počítačů.

Ovšem ono „doladění“ úplně nevyšlo, protože následně autoři vypustili několik důležitých opravných balíčků. I když to není nic neobvyklého.

Osmého července tohoto roku se pak objevila hra Carmageddon: Max Damage pro PS4 a Xbox One, která je označována jako vylepšený Carmageddon: Reincarnation. V plánu je i verze pro PC, ale kdy k tomu dojde, to se zatím neví.

Autor:

Hodnocení hry

Redakce

40 %

Čtenáři

40 %

Vaše hodnocení

Doposud hodnotilo 53 čtenářů








Sony PlayStation 4 500GBSony PlayStation 4 500GB

Porovnejte ceny, pročtěte recenze a objednejte přímo u nás.

www.Heureka.cz

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.