Jinak však minimální rozdíly nabízejí i kamenné obchody, kde v jiných odvětvích mnohdy probíhá lítý cenový boj o zákazníka. PC verze nové hry ale téměř vždy vyjde na 1 099 korun. Stávající situaci proto objasnila Kate Coxová ve svém článku pro server Consumerist.com.
Coxová říká, že sjednocení cen pro úvodní prodeje vynucují jednotliví vydavatelé. Smlouva s obchodem totiž stanovuje minimální cenovku, ze které plynou výhody pro obě strany. Vydavatelé vědí, jaké příjmy z prodeje mohou očekávat, a obchody nesoupeří snižováním cen. To v jiných odvětvích někdy vede až k prodeji pod hranicí ziskovosti. Obchody se tak liší například kvalitou služeb.
"Tyto fixní ceny znamenají, že prodejny na nových hrách příliš nevydělají. Velké obchody, jako Taget či Walmart, si mohou dovolit prodeje s malým ziskem, jako je tomu třeba u PlayStationů. Peníze vydělají jinde. Gamestop oproti tomu vydělá téměř polovinu prodejem bazarových her," píše Coxová.
Autorka upozorňuje, že tak dochází k umělému stanovování cen. To se však děje za podmínek, které nelze považovat za ilegální. Jednotlivé vydavatelství totiž tímto způsobem postupují, aniž by došlo ke kartelové dohodě. Zkrátka vycházejí z podobných obchodních studií, počítají se zavedenými praktikami a musí navzájem soupeřit o přízeň hráčů.
Situaci však během minulé dekády začala měnit společnost Valve, která provozuje digitální distribuci Steam. Ta totiž běžně nabízí slevové akce i na několik týdnů staré hry. Jenže návrh ekosystémů pro konzole předchozí generace s ničím takovým nepočítal a obchody Xbox Live i PlayStation Store reagovaly teprve pomalu.
Dnes již nabízejí podobné akce jako Steam, na rozdíl od PC však chybí konkurence a majitelé platforem tak nad situací mají absolutní kontrolu. A tvrdí, že svou cenovou politikou nechtějí podkopávat nohy kamenným obchodům.
