Počátkem prosince se v Ženevě konala pravidelná 31. Mezinárodní konference Červeného kříže. V jejím rámci proběhla separátní debata na téma dodržování Ženevských a Haagských úmluv uvnitř virtuálního světa videoher. Na chvíli se tak zdálo, že respektovaná organizace bude požadovat zavedení těchto úmluv i v interaktivní zábavě.
Nakonec ale došlo na mnohem konstruktivnější závěry: páchání reálného a virtuálního zločinu logicky není totéž. Videohrám by ale prospělo, pokud by se o humanitární právo alespoň otřely.
600 milionů válečných zločinců
Účastníci konference především řešili, do jaké míry je názor veřejnosti ovlivňován volnými pravidly videoher. "Ačkoliv se naše organizace snaží po celém světě urputně propagovat mezinárodní humanitární právo, existuje také zhruba 600 milionů hráčů, kteří toto právo mohou porušovat ve virtuálním prostředí," uvedl zahajovací popis celé akce.
Co jsou Ženevské konvenceJsou to mezinárodní smlouvy na ochranu obětí války. Zakazují například nezákonné deportace či uvěznění osob, úmyslné ničení civilního majetku nebo nelidské experimenty na zajatcích. První smlouva vznikla už v roce 1864, poslední část úmluv pochází z roku 1949. Ratifikována byla 194 státy, následující trojici dodatků ale některé státy dodnes nepřijaly v plné šíři. |
Diskuze se soustřeďovala především na válečné série jako Call of Duty, Battlefield či Rainbow 6. Nalezla přitom řadu porušení zákonů jako střelbu do neozbrojených účastníků boje, mučení nebo používání zbraní, jež způsobují nepřiměřená zranění.
"Je politováníhodné, že herní vývojáři věnují minimální úsilí možnosti kreativně začlenit pravidla mezinárodního práva, či alespoň zobrazit zastupitele našich institucí," sdělovaly zprávy z debaty.
V reakci na to se objevily spekulace, že Mezinárodní červený kříž využije svého vlivu k prosazování zákonů, které by limitovaly hráčovy možnosti v násilných hrách. Herní servery po celém světě horečnatě informovaly o dalším chystaném limitování a hráči kroutili hlavami nad další zbytečnou kontroverzí.
Call of Duty 4: Modern Warfare
Achillova pata videoher
Pozdější doporučení komise ale uznalo práva videoher na vlastní autorský obsah. Ten navíc loni hrám přiznal i amerických Nejvyšší soud v procesu Brown vs. EMA, jenž řešil, jsou-li hry spíše něco jako film či spíše něco jako pornografie, a lze-li je limitovat například zákazem pro děti do 18 let.
Ženevská komise sdělila, že v průběhu jednání zvažovala různé způsoby, jimiž by vnesla pravidla války do her. Jejich vyjádření dokonce i adresuje obavy hráčů z limitování videoher: "Částí mandátu Červeného kříže je propagování respektu k mezinárodnímu humanitárnímu právu. Násilná historie videoher je tedy jednoznačně v rámci našeho mandátu."
Command & Conquer: Generals 2
Není obtížné přiznat, že doporučení Červeného kříže udeřilo na "Achillovu patu" válečných videoher. Ty válečné konflikty mnohdy zjednodušují na souboj mezi dvěma armádami, ve kterém absentují civilisté. Pokud by se ale hráč při vhození granátu do okna virtuální budovy musel rozmýšlet, jsou-li uvnitř ozbrojenci, nebo ukrývající se rodina, mělo by to vliv na hratelnost i kvalitu titulu.
Závěry Červeného kříže tak rozpoutaly lavinu úvah i na respektovaných herních webech. Podle mnohých možná přišel čas vytvořit střílečku, jež by Ženevské konvence brala v potaz.
