Ok, ok. Táhne mi na čtyřicet, mám nadváhu a do recenzování hry o hubnutí se mi vážně nechce. Nicméně po krutých zkušenostech s nástrojem teroru My Health Coach: Manage Your Weight by bylo nefér se s vámi lenochy, co sedíte neustále za Xboxem, nepodělit o hrůzy a radosti, které tento hubnoucí program obsahuje.
V pěkně vypadající krabičce vás kromě hry samotné pro NDS čeká i nemilé překvápko. Tím je pedometr či chcete-li po česku krokoměr. Super, takže šidit se nebude a budu se muset hýbat. Když jsem po přinesení hry domů toto zjistil, tak jsem si raději ihned dal dva lahváče. Druhý den po probuzení jsem zjistil, že tato hra po mě chce zadat osobní údaje, jako je váha, výška a věk. No dobře, z váhy jsem si něco málo odebral a s osobními mírami 110 kg, 187 cm a 39 let jsem se vrhnul dál.
Hra vychází z předpokladu, že opravdu chcete zhubnout.
Animovaný panáček, kterého by pastelkou zvládla namalovat moje i pětiletá dcera za dvě minuty, mi oznamuje, že moje BMI (body mass index) je jako u Godzilly a že jsem tlustý jako prase. Fajn, přesně tohle jsem potřeboval vědět. Body mass index vás bude provázet celou hrou a cílem je samozřejmě dostat ho na optimální úroveň, která se pohybuje mezi 18 a 25 body. Samozřejmě se počítá z vašich aktuálních mír, které budete muset neustále jak blbci opravovat ve svém profilu.
Hra je samozřejmě určená pro jedince, kteří mají maximálně nadváhu a jakékoliv jiné civilizační choroby nebere v potaz. Máte cukrovku? Nezájem, táhněte k čertu, tahle hra vás totiž nechce! Přiblbý panáček mě dále informuje, že můj měsíční cíl je 
zhubnout tři kila. Vzhledem k tomu, jakým psychickým terorem jsem již s touhle hrou, která vlastně ještě ani nezačala, prošel, se zdají tři kilogramy jako rozumný cíl.
Panáček chce, abych si prohlédl přiloženou krabičku, které říká pedometr. Po návštěvě lednice si tedy zmiňovanou krabičku prohlédnu a s obtížemi ji zastrčím do DSka. Fajn, na řadu přichází zmiňované chození. Dobře, flákat to nebudu. Mám ujít padesát kroků a tak chodím v našem 1+1 kolem vařící manželky, hrajícího si syna a vypadám jako naprostý idiot. Nicméně padesát kroků mám za sebou, jsem zpocený jako po chůzi na sahaře a tahám z ledničky lahváče. Lituji, že panáček, který se raduje nad tím, že chodit je zábava, není na dotykovém displeji, abych si to s ním mohl vyřídit.
Za pět hamburgerů a jedno maso mě hra pochválila.
Alespoň, že manželka dovařila oběd a jde se jíst. Po vydatném knedlo vepřo zelu se vracím ke hře a zjišťuji, že ten zlý panák po mě chce ať ujdu 5000 kroků. No nic, pes se vyvenčit musí a tak beru handheld se zasunutým pedometrem do kapsy a jdu ven. Pálím jednu cigaretu za druhou a říkám si, že už to budu mít brzy za sebou. Po návratu domů mě ale čekal šok. Krokoměr po vložení do kapsy jaksi nefungoval a celá procházka vyšla vniveč. Každopádně ošidit lze počitadlo lehce máváním konzolí a tak jdu šidit. Po opakovaných pohybech rukou se však dostavuje únava, a tak otevírám další lahváč.
Hra vychází v prvé řadě ze základního a hlavního předpokladu a tím je, že opravdu 
chcete zhubnout. Pokud nemáte vůli, píli a chuť do toho jít, tak recenze My Health Coach: Manage Your Weight vás svým zpracováním rozhodně nepřesvědčí.
Další den to po mě chce deset tisíc kroků. Fajn, to je výzva. Vydávám se do holešovických ulic s krokoměrem vyndaným z DSka – tak, jak mi hra řekla. Pálím opět jednu cigaretu za druhou a po půlhodině chůze si říkám, že je čas se vrátit domů. Po strčení pedometru zpět do konzole mě však čekal šok. Při načtení dat oněch deset tisíc kroků chybělo. 2D otravovi jsem tak musel slíbit, že si je nachodím příště a na chození jsem již rezignoval.
|
Hra toho nabízí naštěstí více. Například kvíz. V něm však budete spíše tipovat, než odpovídat podle znalostí. Tedy alespoň já nevím, které jídlo obsahuje sacharidy. Kromě klasického testu se třemi možnostmi je zde ještě pravda nebo lež, takže máte padesátiprocentní šanci, že odpovíte dobře. Alespoň něco. Pak je zde ještě hra jménem Vetřelec. Mimozemšťan vám bude házet jídlo a vy budete muset poznat, které mezi tři druhy nepatří. Takovýchto hříček je ve hře několik a jsou zhruba stejně zábavné.
A pak tu máme ještě výzvy. Ty vás obvykle nutí k nějaké té aktivitě nebo střídmosti v jídle. Jsou zde dva typy. Ty, co trvají jednu minutu a ty, co celý den. Jistě nemusím říkat, které z nich jsou ty více otravné. Celkově zde je vůbec spousta věcí, které vám opravdu dopomůžou k zhubnutí, ale i dost takových, které ne.
Já osobně nad My Health Coach: Manage Your Weight zlomil hůl po slušně řečeno … kalbě. Žena s dětmi na chatě, takže se vyrazilo ven s přáteli. A jak už to tak bývá, tak po vydatném pití následuje vydatná žranice. Ostatně kolega Eman Svoboda by mohl též vyprávět a ostatně této příhody je svědkem. Celý den se nějak nejedlo a když párty skončila, tak se šlo do fast foodu na nějaké ty „hambáče“. Těch bylo nakonec pět.
Druhý den se mě hra zeptala, co vše jsem měl k jídlu. Zadal jsem, že pět hamburgerů a jedno maso, tak mě za to pochválila. Takhle tedy opravdu ne. Pokud chcete komplexní hubnoucí program, tak se raději zeptejte Olgy Šípkové, ta vám poradí lépe. Pokud si však chcete trochu potrápit tělo a nevadí vám, že to bude občas krok s krokoměrem vedle, tak je zde My Health Coach: Manage Your Weight pro vás.
