Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Programy na podvádění ve hrách údajně vydělávají i desítky milionů ročně

aktualizováno 
Výrobci podvodných programů si mohou dovolit i technickou podporu, která je k dispozici pro on-line telefonáty. Zájem o podvodné programy totiž umožňuje existenci společností, které na nich vydělávají až desítky milionů ročně.

Jeden z podvodných programů pro hru Counter-Strike.

Programy fungují na bázi předplatného, které je možné hradit platební kartou či prostřednictvím PayPalu. V případě jednoho z největších hráčů na trhu zaplatíte 10,95 dolaru za měsíc, tedy zhruba na 219 korun. S podváděním totiž bojují herní vývojáři, a programy je tak třeba neustále aktualizovat, aby zůstávaly funkční. Proto je tvůrci nabízejí jako službu.

Za měsíční poplatek tak získáte přístup na fóra, technickou podporu i program, který stahuje aktuální verzi. Ale ten také ověřuje, že nejste pirátským uživatelem.

Pokud však podvodné programy využíváte naplno, zpravidla vás provozovatelé hry brzy odhalí. Může to rozpoznat jiný speciální software, nebo vás jednoduše nahlásí někdo z hráčů.

Tématem se podrobně zabýval server PC Gamer, jehož redaktorovi testovací účet zablokovali během dvou hodin. Nebývá však výjimkou, že podvodníci hromadně nakupují hry při slevových akcích, a vystřídají tak v krátké době třeba i deset účtů. Takové zkušenosti má například společnost Tripwire Interactive, která vytvořila tituly Red Orchestra a Killing Floor.

Podle šéfa firmy Johna Gibsona nemá smysl s tvůrci podvodných programů bojovat na právní úrovni. Zpravidla totiž pocházejí z Ruska, Číny či dalších zemí, které nemají ve zvyku vydávat zločince jiným státům.

Red Orchestra 2

Své zkušenosti s podvodníky mají například vývojáři válečné akce Red Orchestra 2.

Válka tak probíhá na úrovni softwarové. Vývojáři her se snaží hledat efektivní způsoby, jak podvodné programy rozeznat a znemožnit jejich funkčnost. Tvůrci cheatů pak pro změnu objevují nové triky, jak tuto obranu obejít. Paradoxem těchto soubojů je, že si někteří vývojáři přístup k podvodným programům předplácejí. Je to informační válka a cílem je zkoumat způsob, jakým fungují.

Jakákoliv záplata však nezůstane bez odezvy déle než několik dnů. Pokud totiž cheaty přestanou fungovat, tvůrce stopne jejich prodej, a zastaví tím i přísun peněz. Podvodníci si však vyměňují tipy, jak omezit riziko odhalení.

Tradiční radou ve střílečkách například bývá, aby hráč nevyužíval automatické zaměřování a při průhledných stěnách koukal, jako by přes ně neviděl. Šanci na zablokování účtu prý lze snížit i tím, že si za skutečné peníze koupíte herní předměty. A údajně pomáhá také několik úvodních hodin podvodné programy vůbec nepoužívat.

Existují však i lidé, pro které jsou cheaty způsob, jak potlačit zdravotní obtíže. Například jeden hráč s citelně oslabeným zrakem situaci řeší tak, že programem nechává nepřátele zvýraznit červeným obdélníkem. Bez toho by prý vůbec neměl šanci protivníky včas rozlišit.

Modern Warfare 3

Podvnodíkům se nevyhne prakticky žádná úspěšná hra. Série Call of Duty o tom ví své.

Velikost poptávky

Obchod s podvodnými programy je tedy skrytým trhem s potenciálem. Klientská základna blíže nespecifikované společnosti se například pohybuje okolo dvou a půl tisíce aktivních uživatelů. Na fórech je však registrovaných 150 tisíc členů  a někteří z nich pravděpodobně čas od času obnovují své předplatné.

Jen aktivní členové tak přinesou okolo 300 tisíc dolarů ročně. Programátoři daného webu navíc dodávají kód ještě brazilskému provozovateli, který jim vyplácí podíl z tržeb. Podle šéfů služby se tak celkové tržby vyšplhají až na 1,25 milionu dolarů. Tedy až na 25 milionů korun ročně.

Redaktor PC Gameru však vyzpovídal některé z provozovatelů podobných služeb a všichni tvrdili, že kromě této aktivity chodí i do standardní práce. Tok peněz prý kontroluje utajovaná osoba, která jim vyplácí pouze určitou část. Zůstává tedy otázkou, nakolik jsou uváděná čísla pravdivá.

Autor:


Témata: Call of Duty




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.