V průběhu Zimních olympijských her se najdou chvíle, kdy je potřeba nějak zkrátit čekání na další nervy drásající hokejový zápas, a tak jsem těch pár hodinek, jako stvořených pro nějakou pěknou partii šachu, strávil u nové hry Chess Tiger od firmy Chessbase. Šachy, to je ostatně také sport. Sport pro mladé i staré. Už se vidím, jak s fajfkou sedím v houpacím křesle a služka posunuje malé figurky podle mých rozkazů. :-)
Zpracování šachů do počítačové podoby samo sebou není primátem recenzovaného Chess Tiger. Snad trochu slavnější zpravování Chessmaster zná snad každý, koho kdy napadlo zahrát si šachy na počítači. Tato série je poměrně úspěšná, a tak se autoři Chess Tiger museli snažit, aby svého konkurenta předčili. K celkovému posouzení obou her bych si musel přizvat kámoše Karpova, který by určitě objevil slabiny a přednosti obou systémů, ale snad vám bude stačit můj laický pohled na věc, protože Karpov teď pobíhá bůhvíkde. K vytvoření určité představy vám to jistě pomůže. Ostatně kdo se zabývá šachem trochu do hloubky, může zabrousit na oficiální internetové stránky, kde se dozví další spousty informací.
Po spuštění Chess Tiger vás ihned uvítá stará známá šachovnice se svými 64 políčky a dvěma barvami. Můžete si vybrat z několika typů her: blesková a dlouhá partie, přátelský mód, sparring a další. Pomocí handicapů si lze nastavit různou obtížnost, stejně tak i styl hry počítačového protivníka. 
Také můžete nechat zápasit dva počítače proti sobě a okoukat tak nějaké nové triky. Šachovou partii je rovněž možné zahrát si na dvou počítačích a připojit i speciální dotykovou šachovnici (jak jsem nevěřícně koukal), která spolupracuje s počítačem, a tak pohybovat skutečnými figurkami.
Vzhledem k tomu, že nepatřím mezi lidi, kteří dokáží přemýšlet na 5 tahů dopředu, vidět všechny ohrožené figurky, jejich možnosti a odhadnout postup protivníka, velice jsem uvítal systém nápověd. Základní funkcí je zobrazení ohrožených figurek, krytých a nekrytých políček, abyste se při svém tahu neunáhlili, pořádně mohli uvážit skutečné možnosti a nezabývali se nesmyslnými. Dále je tu jakýsi trenér, který vás varuje před některým velmi nevhodným tahem a může i poradit jak dál. Můžete si nechat ukázat příští zamýšlený tah soupeře a jiné užitečné věci, které vás tak naučí alespoň základní myšlence hry - alespoň trochu přemýšlet nad každým tahem, nejen svým, ale i soupeřovým.
Pro lepší ovládání je hra částečně přeložená do češtiny, takže se alespoň lépe zorientujete v menu. Bohužel rozsáhlejší texty v češtině nejsou, a tak si veškeré nápovědy musíte pročítat v angličtině. Ale i tak je to příjemné. Grafické zpracování sice není u takovéto hry příliš podstatné, ale na druhou stranu se s hezkými figurkami přeci lépe hraje. Příliš si ale vybírat nemůžete. Pár stylů figurek, které se od sebe liší jen minimálně, asi nikoho příliš neohromí. 
Alespoň je možné měnit proporce figurek, jejich barvu, barvu šachovnice (dřevo, kov, mramor,...), pozadí i celého interface. Kromě 2D pohledu shora jde na hru koukat ještě z pohledu izometrického a navíc si ještě zvolit úhel a pozici kamery. Pak ovšem rapidně klesá přehlednost a to za ten kousek 3D prostoru asi nestojí.
Když se kouknete na hardwarové nároky trochu se asi zarazíte. Proč Pentium III? Vždyť se to prakticky nehýbe. Problém je v tom, že pokud má být herní systém dobrý, musí počítač propočítat velké množství variant a uvážit množství hledisek, což prostě chvíli trvá. Já osobně jsem hrál na dnes již dosti zastaralé P II 350 MHz s 200 MB RAM a P III 850 s 256 MB RAM a rozdíl byl již znatelný. Jedná se o vteřiny, o něž je tah počítače delší a které snad trochu agresivní hráče zdržují od brutálního útoku. Ty ale také končí povětšinou brutálně brzy. :-)
Autoři se vychloubají propracovaností celého systému, který je zakomponován do hry a snad to tak také je. Mají již nějaké zkušenosti a pokud zabrousíte na oficiální stránky, poznáte, co je to příprava a výuka pro hráče, který tuto hru chce opravdu zvládnout. Speciální kurzy na úvod do hry, střed a dokončování a mnoho a mnoho dalšího, což ale s naší hrou nemá příliš co dělat. Každopádně pokud Chess Tiger zakoupíte, dostanete do ruky dílo, které by nemělo urazit ani opravdu zkušené hráče. Samo sebou velkou devizou je také možnost nastavit obtížnost tak, aby si zahrál snad opravdu každý. 
Pokud hrajete s vyrovnaným soupeřem či o něco lepším, bude vás to bavit přeci jen o něco více, než hra s neomylným super strojem.
Na konec ještě dodám pár maličkostí. Hra má poměrně solidní hudební doprovod a dokonce při zapnutém „trenérovi“ na vás kromě obrázku uřvaného důstojníka také vytáhne nějaký mluvený doprovod. Pokud se vám onen libý hlásek zalíbí, můžete si nechat okomentovat i každý pohyb po šachovnici. Chess Tiger je dosti variabilní a měnit jdou i takové maličkosti, jako je volba mezi digitálními a analogovými hodinami, ze kterých je vidět, že autoři se snažili vyjít vstříc všem hráčům, aby užívání jejich produktu pro ně nebylo utrpením, ale zábavou. Takže hrajte a bavte se.
| Chess Tiger | ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
|
