Moje láska k dílům slavného animátora Nicka Parka již trvá pár let. Datuje se od doby, kdy jsem poprvé shlédl jeho krátké filmy s vynálezcem a myčem oken Wallacem a jeho psem Gromitem. Zahrálo mě u srdce, že i v této přetechnizované a přepočítačované době se najde někdo, kdo se rozhodne vytvářet kvalitní animované filmy bez použití výpočetní techniky a všech výhod, které poskytuje, a spolehne se jen na starou osvědčenou plastelínu. Proto se nelze divit tomu, že ve chvíli, kdy jsem zjistil, že do naší produkce přijde nový celovečerní snímek tohoto "modelínového génia", mi zazářila očička a já se na Slepičí úlet těšil jako malé děcko. Co vám budu povídat - nebyl jsem zklamán. Nick Park opět ukázal, že je mistrem svého oboru.
Nemenší nadšení jsem pocítil ve chvíli, kdy přišla zpráva o vydání stejnojmenné počítačové hry. Pravda, Chicken Run je adventura, a tedy poněkud mimo můj běžný pracovní záběr, ale stačila jenom troška přemlouvání a recenze tohoto titulu byla svěřena mě. Když o tom tak přemýšlím, asi to bylo opravdu dobře. Mám totiž obavy, že pokud by na ní pracoval někdo, kdo neviděl filmovou předlohu, bylo by hodnocení této hry mnohem horší... Nevím, možná by si jej i zasloužila... Ale nepředbíhejme.
Již jsem prozradil, že tento výtvor společností Eidos Interactive a Blitz Games je žánru adventurního. Pokud jste viděli film, asi tušíte, že se ocitnete v roli hlavní slepičí rebelky 
Ginger, která je se svými kolegyněmi uvězněna na slepičí farmě, která až příliš připomíná pracovní (či koncentrační) tábory za 2. světové války. Vaším úkolem je připravit a hlavně realizovat smělý plán, jehož výsledkem bude hromadný útěk z oplocené slepičí farmy. Zprvu nemáte pocit, že byste měli co ztratit, protože pokud se vám plán nezdaří, budete i nadále odsouzeni k překotnému snášení vajec, avšak to se změní. Majitelka farmy - paní Tweedyová - dojde k názoru, že vajíčka již nejsou příliš lukrativním zbožím, a tak místo nich začne prodávat slepičí koláče (proboha, proč to v našich kinech přeložili jako "slepičí páj"?). Největší rozdíl pro vás jako pro slepici je v tom, že když snášíte vajíčka, jste pro majitele lepší živí. Když máte být nedílnou součástí koláče... Řekněme to asi takto. Kdo by si koupil koláč, který by kdákal a kloval kolem sebe? Rychlý útěk se tedy stává otázkou života a smrti.
Jak ale z farmy uprchnout? Opět se dostáváme k filmu - kdo jej viděl, ten to ví, kdo neviděl, tomu to prozradím. Po prozkoumání několika slepých cestiček (které si ale budete muset tak jako tak projít) dojdete k názoru, že jediný možný způsob je přeletět plot, farmu a přilehlé pozemky a přistát až tam, kam moc manželů Tweedyových nesahá. Namítáte, že slepice nelétají? V tom je také ten problém. Nezbývá vám nic jiného, než se to buď naučit - nebo si postavit letadlo. Ano, slyšíte dobře. Vykliďte rozjezdovou dráhu, slepice poletí!
Co lze tvůrcům připsat k dobru, je skutečnost, že vyvinuli nemalou snahu, aby hra nebyla 
příliš jednotvárná. Zahrajete si tak nejen za samotnou Ginger, ale i za mírně nafoukaného kohouta Rockyho (ve filmu i ve hře ho báječně dabuje Mel Gibson) či za dvojici potrhlých a vejce milujících hlodavců-překupníků - Nicka a Fetchera. Nejzajímavější jsou asi poslední dva jmenovaní - ovládáte totiž oba nejednou, zatímco v ostatních případech máte v jednu chvíli k dispozici pouze jednu postavičku. Nick a Fetcher oproti nim pracují jako tým a poměrně zajímavě se doplňují. Zatímco Fetcher je vyšší a stejně jako slepice umí tzv. "double jump", Nick je silnější a dokáže manipulovat s předměty. O tom, že je také kapánek chytřejší, asi není třeba se zmiňovat.
Když probereme náplň hry ve zkratce, dojdeme k tomu, že vaším úkolem je objevit předem určené předměty, sebrat je a odnést do určeného kurníku. Na první pohled jednoduché, v praxi již poněkud obtížnější. Vaše okolí se totiž jen hemží hlídacími psy, kterým ještě navíc dělají společnost pan a paní Tweedyovy. Běda vám, pokud vás polapí. Nebojte se, nenadělají z vás kostní moučku. Zato vám však seberou jeden z předmětů, které máte v inventáři, a ocitnete se znovu u vchodu do naposledy navštívené lokace. Vám pak nezbývá nic jiného, než se vrátit zpět, předmět znovu získat, dojít s ním do určeného kurníku... a tak dále. V prvních aktech hry to není až takový problém, ale v posledním, kdy hrajete i za tandem Nick-Fetcher, se může tento proces protáhnout až do několika hodin. Tato vykutálená dvojice si totiž za své služby účtuje pevnou cenu šesti vajec, které získáte v jedné z mnoha akčních meziher. Celá 
hra se tedy může smrsknout do frustrujícího kolotoče "získat vejce / projít pět či šest lokací plných psů / odevzdat vejce šmelinářům / hrát za šmelináře, získat předměty / odevzdat předměty Ginger / projít s Ginger zpět všemi lokacemi / v poslední lokaci se nechat chytit, přijít o předmět / získat vejce / projít pět či šest lokací plných psů / odevzdat vejce šmelinářům..." A tak dále, a tak dále. Tím nechci říct, že by na tom bylo něco špatného, ale dobře to vystihuje celou atmosféru hry. Jak vidno, zařazením předmětů do inventáře Ginger ještě není zdaleka vyhráno.
Kromě tohoto neustálého honu za předměty je zde ještě jedna nezanedbatelná část. Tou jsou akční mezihry, kterých je nezanedbatelné množství. Některé jsou až trapně jednoduché, jako například již zmíněné získávání vajec (trošku, byť opravdu jen vzdáleně, to připomíná slavnou "digihru" Nu pagadí) nebo prostřelování slepic skrz otevírající se okna. Jiné jsou naopak poměrně těžké a doslova se u nich zapotíte - jako např. u testování motoru, kdy se v jeden okamžik staráte o tři věci - o chod motoru, o jeho olejování a o bublinkovou lázeň zhýčkaného Rockyho (neptejte se mě, proč je tam ta třetí část, já to nepochopil :o) ). Na mysl se mi vkrádají dvě protichůdné myšlenky. Ta první je, že bez akčních meziher by byl Chicken Run jednolitější a zábavnější. Tou druhou je, že bez akčních meziher by byl Chicken Run možná až příliš jednolitý a fádní. A ačkoliv jsem u hry strávil poměrně dlouhý čas, nedošel jsem k jasnému závěru. Snad jen k tomu, že jich je zbytečně mnoho a 
někdy působí opravdu velmi, velmi rušivě.
O něco lépe ve hře působí animované sekvence. Ty jsou přímo převzaty ze samotného filmu, a to nejspíš mluví samo za sebe. Někdy sice nejsou napojeny přesně na ta místa, na kterých bychom to očekávali, ale i tak na vás pokaždé zapůsobí jako osvěžující májový deštík (alespoň na mě tak působily :o) ). Co si ale budeme povídat, není to zásluhou Eidosu či Blitz Games, ale Nicka Parka.
Co se týče grafické stránky titulu, zde mě čekalo menší zklamání. Postavy jsou... jak to říci... polygonové, hranaté, zkrátka nedotažené. Navíc vás občas potká vypadlá textura či prapodivná hrana, občas se navíc postavička zasekne o nějaký předmět a začne poskakovat, jako by měla záchvat epilepsie. Jednou se mi dokonce tímto způsobem podařilo "doprotřást se" až do míst, která neměla být přístupná, a zachránila mě jen přítomnost pana Tweedyho, který mne polapil (skrz obrovský stroj, nevím, jak se mu to podařilo) a já se ocitl opět u vstupu do lokace. Zvědavost mi nedala... a ano, dostal jsem se na to samé místo i podruhé. A potřetí. Dál jsem to už nezkoušel, přeci jen bylo mým úkolem získat určené předměty, ne se o ně nechat neustále obírat.
Nevyrovnané kvality má i kamera snímající váš pohyb. Ta je až na výjimky zavěšená za vámi 
a sleduje každý váš krok. Občas se ale přesune do jiného úhlu a to vás dokáže vykolejit - bráno doslovně. Se změnou pohledu se totiž změní i orientace kláves ovládajících směr pohybu, a řeknu vám, že když jdete rovně a najednou začnete utíkat do strany, může to mít tragické následky. Zvláště v případech, kdy na vás na oné straně číhá zlý pes.
O zvukové stránce hry toho moc říci nejde - ničím mne nezaujala. Naštěstí ani tím, že by byla vysloveně špatná, ale přesto bych ji řadil někam do horšího průměru. Zvuků je málo a melodie, které hrají na pozadí, vás po chvíli omrzí. Nešťastně zde také působí skutečnost, že kromě verze pro PC byl Chicken Run připravován i na PlayStation a Dreamcast. Tvůrci se totiž rozhodli nastavit u všech variant stejný standard, ale ten je u pécéček přeci jen trošku jinde a hráči nejsou ochotni jen tak něco překousnout.
Jaký tedy vyřknout závěrečný soud? Pro mě osobně byl Chicken Run zklamáním. Možná to bylo poněkud způsobeno mými vysokými nároky na počítačové ztvárnění oblíbeného filmu, ale i tak dávám vinu tvůrcům samotným. Myslím si totiž, že hra šla zpracovat mnohem lépe, ale autorům šlapal na krk termín, a ten pro ně byl důležitější než bezchybné a zajímavé provedení jejich produktu. Škoda. Ještě štěstí, že se tvůrci nepustili také do Wallace a Gromita, protože to bych asi nepřežil.
| Chicken Run | ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
|
