Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Child of Eden je fantaskní, intenzivní a pestrobarevná střílečka

aktualizováno 
Divná. Právě tohle slovo vystihuje hru, která je šílenstvím plným barev a hudebních tónů. Ale je na ní něco, co vás prostě dostane.
80

Child of Eden

Platforma: Xbox360
Výrobce: Q Entertainment

  • Vizuálně úchvatné
  • Skvělá hudba
  • Jednoduché, ale zábavné principy
  • Velice krátká herní doba
  • Hra může být pro někoho až příliš zvláštní

Těžce popsatelný zážitek, jehož jádro tvoří střílečka vystavěná na nesmírně jednoduchých principech. Pravá síla hry se skrývá ve vizuálním pojetí a strhující hudbě.

Herní karta

Child of Eden

Jsou hry, u kterých po první minutě hraní budete naprosto jistě vědět, že v nich mají prsty Asiaté. Child of Eden je jednou z nich. Je prapodivná, těžce popsatelná, ale sugestivní a překvapivě emocionální.

Child of Eden

Child of Eden

Stojí za ní Tesuya Mizuguchi, který stvořil titul nazvaný Rez. Pokud jste ho zkusili, tak víte, že to nebyl zrovna standardní zážitek. Byla to jakási akčně rytmická střílečka. Podivné spojení, ale na Rez sedí. Stejně jako na Child of Eden, což je duchovní nástupce zmíněné hry. A pokud u některého projektu platí tvrzení, že ho budete milovat nebo vás naprosto mine, pak je to právě Child of Eden.

Určitě se najde dost lidí, které Child of Eden hned v prvních okamžicích pohltí a okouzlí je svou netradičností a nádherně zpracovaným světem, který je jiný než to, na co jsme zvyklí. Narazíte v něm na jednu podivnost za druhou, ale přesto vás dostane do kolen a získá si vás.

Child of Eden

Child of Eden

Děj je zasazen do daleké budoucnosti, kdy se pracuje na projektu Lumi. V podstatě jde o to, že v internetu podobné síti Eden má vzniknout lidská osobnost. Objeví se ale ohrožující virus, který musíte bezpodmínečně odstranit, a zachránit tak Lumi.

Eden je rozdělen do pěti lokací, zvaných archivy, z nich každý nese unikátní jméno: Matrix, Evolution, Beauty, Passion a Journey. Archivy se od sebe neliší jen názvem, ale především vizuálním pojetím.

V jednu chvíli sestřelujete něco, co připomíná fosforeskující spermie, následně se objeví průhledná velryba, která se nakonec změní v bájného Fénixe. Zdá se vám to málo zvláštní? Dobře, co takhle si to na férovku rozdat s obří kytkou?

Působí to, jako by člověk byl pod vlivem návykových látek, protože opravdu chybí už jen růžový slon. I když je možné, že se tu objevuje a my jsme ho jen přehlédli. Child of Eden se vůbec netrápí s realitou. Snaží se být co nejvíce fantaskním a magickým zážitkem, který si neláme hlavu se skutečným světem.

Child of Eden

Child of Eden

Trošku to připomíná pohled na některé abstraktní obrazy. Zíráte na ty nic neříkající tvary, dumáte nad tím, co to vlastně má být a nechápavě kroutíte hlavou. Pak si ale uvědomíte, že je na nich něco krásného a poutavého, od čeho se nemůžete odtrhnout.

Hlavní a vlastně jedinou herní náplní je střílení. Automaticky plujete prostorem a likvidujete vše, co se kolem vás objevuje. Tentokrát není ani vidět, kdo nebo co jste. Na vše nahlížíte z pohledu první osoby.

Pohyb probíhá samovolně, vy pouze kontrolujete zorný úhel a střelbu. A to buďto s pomocí standardního ovladače nebo Kinectu (popřípadě Playstation Move v případě konzole od Sony). Doporučujeme pohybové ovládání, které je plynulejší a dá se říct i pohodlnější, přestože budete mávat rukama jako zběsilí.

K dispozici máte dva druhy střelby. V případě přednastaveného ovládání slouží pravá ruka k označování několika cílů a střelbě naváděných paprsků, levá ruka k superrychlé palbě fialových laserů, které pomáhají především s likvidováním střel vypálených proti vám.

Child of Eden

Child of Eden

Čím více cílů zaměříte a trefíte, tím vyšší máte bodové ohodnocení. Zní to snadně, ale nepřátelé jsou rychlí a uhýbají. Když vypálíte fialové paprsky, zmizí označení nepřátel a musíte je zaměřit znovu.

Získat tak slušné skóre není vůbec jednoduché. Ale je to nutné, protože potřebujete dostatečný počet hvězd, aby se zpřístupnily další archivy. Někdy nezbude než některou z pěti misí opakovat a bojovat o lepší hodnocení. Jinak se prostě dál nehnete.

Přestože Child of Eden není tak obtížný jako Rez, jednoduchý není. Žádá po hráči spoustu šikovnosti, ostražitosti a pozornosti. Bez nich se daleko nedostanete, protože stačí jen pár zásahů a už je vystaráno.

Herní mechanismy nejsou složité. Vlastně si lze stěží představit, že by byly ještě jednodušší. Ale neznamená to, že by Child of Eden nebyl výzvou. Nejde o to, že by obtížnost byla přehnaně vysoká, jen je vybalancovaná tak, že do poslední chvíle budete napjatí jako kšandy, jestli se vám podaří dostat do konce.

Child of Eden

Child of Eden

Možná dojde i na krůpěje potu na čele. Child of Eden se ukládá pouze po dohrání archivu. Není ale třeba si rvát vlasy, úrovně nejsou dlouhé. Řekněme, že průměr je kolem deseti až patnácti minut na archiv.

Jsou to jednoduché počty, pětkrát patnáct minut. Není to tedy hra, u které byste strávili dlouhé dny a týdny. Bez problémů jste za hodinu a půl na konci. Je pravda, že kdyby byla hra delší, asi by ztratila hodně ze svého kouzla, nicméně je otázkou, jestli za necelé dvě hodiny, byť netradiční a stylové zábavy, stojí za to utratit nemalý peníz.

Tetsuya Mizuguchi

Tetsuya se v herním průmyslu pohybuje už řadu let. Svou kariéru odstartoval už v roce 1990 v gigantu Sega. Vydržel tam třináct let. V tomto období stál u zrodů titulů jako Rez, Sega Rally Championship nebo Space Channel 5. V roce 2003 došlo v jeho domovské firmě k velkým změnám a on s nimi nebyl příliš spokojen. Proto odešel a založil vlastní vývojářské studio nazvané Q Entertainment.

Child of Eden

Child of Eden

V tomto případě je těžké přijít na nezpochybnitelný argument. U titulu tohoto typu nelze být objektivní, ať bychom se o to snažili sebevíce. Můžeme jen říct, že nevysvětlitelným způsobem působí na emoce, jde o intenzivní zážitek připomínající zvláštní sen, který nedává smysl, ale je tak příjemný, že se z něj nechcete probudit.

Podobný pocit ale nebudou mít všichni. Nejdříve doporučujeme podívat se na videa a obrázky, abyste věděli, do čeho jdete. Sice z nich nepoznáte, jestli vám vyhovuje styl hraní, ale alespoň zjistíte, zda vás oslovuje vizuální ztvárnění, na které se tu hodně sází.

Pokud zjistíte, že to není nic pro vás, tak herní mechanismy vám také dech nevyrazí. Jsou sice chytlavé, ale ne výjimečné. Z tohoto pohledu by si Child of Eden nezasloužil nikterak oslňující hodnocení. Ale jsou tu aspekty, které dovedou určitou skupinu lidí oslovit.

Child of Eden

Child of Eden

Jde především o nádherné vizuální pojetí, které je podbarveno skvělým hudebním doprovodem, který reaguje na vaše počínání. Hra vás tak může docela zasáhnout, přestože si nebudete úplně jisti, proč vlastně.

A dodatek na konec: objevují se zvěsti, že při instalaci hry na harddisk Xboxu 360 a ovládání pomocí Kinectu může někdy vyskakovat chybová hláška, týkající se právě pohybového ovládání. My jsme podobný problém nezaznamenali, ale podle internetových diskusí to není zase tak výjimečný jev.

Autor:


Hodnocení hry

Redakce

80 %

Čtenáři

57 %

Vaše hodnocení

Doposud hodnotilo 70 čtenářů

Témata: Sony, Virus


Nejčtenější

Call of Duty: WW2
Je to oficiální. Letošní Call of Duty se vrátí do 2. světové války

Předchozí úniky informací se potvrdily. Válečná střelnice Call of Duty se s letošním dílem vrátí ke kořenům, tedy do období druhé světové války.   celý článek

Blackwood Crossing
RECENZE: Blackwood Crossing vypadá jako špičkový animák od Pixaru

Dětství sourozenců Finna a Scarlett bylo poznamenané tak dramatickými událostmi, že navždy změnily chod jejich životů. Celý Blackwood Crossing je jejich...  celý článek

Syberia 3
Co budete hrát o víkendu?

Prozraďte, na které hry se chystáte o víkendu. Pustíte se do něčeho nového, nebo rozehrajete nějakou klasiku?  celý článek

Marvel’s Guardians of the Galaxy - The Telltale Series
RECENZE: Adaptace Strážců Galaxie je až příliš velkou sázkou na jistotu

První epizoda nového interaktivního seriálu od Telltale je za námi a naše dojmy jsou rozpačité. Byť je obsah bezesporu kvalitní, už se pomalu začíná zajídat.  celý článek

Oblivion
Velikost přirození či chrochtání. Nejpodivnější úpravy „vzhledu“ postav

Úpravy vzhledu postav jsou ve hrách velmi populární. Na začátku byla snaha o to, abychom se mohli s postavou co nejvíce sžít. Hráče však možná více baví...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.