"Náš výzkum naznačuje, že násilné hraní her může zvyšovat morální citlivost," tvrdí Grizzard. To prý hráče může vést k dobrovolným činům, které slouží ku prospěchu ostatních.
Podle Grizzarda existují i další studie s podobným závěrem, tedy že nemorální činy ve hrách v lidech vytvářejí pocit viny. A to údajně může vést k větší citlivosti vůči morálním hranicím, které jste při hraní překročili.
Jiné studie pak v minulosti potvrdily, že pocit viny ve většině lidí vyvolává společensky prospěšné chování. "My naznačujeme, že k takovému chování může dojít i v reakci na virtuální zážitky," tvrdí Grizzard.
Výzkumníci k podobným závěrům došli poté, co hráče během testů vedli k porušování dvou z pěti morálních oblastí. Šlo o péči versus ublížení a férovost versus reciprocitu. V první jde o krutost, zneužívání a nedostatek soucitu, v té druhé o nespravedlnost či potlačení práv.
"Zjistili jsme, že se subjekt po hraní násilné hry cítil provinile. S tím se pojila větší citlivost vůči dvěma oblastem, ve kterých zhřešil," vysvětluje Grizzard.
Článek vyšel v časopise Cyberpsychology, Behavior and Social Networking pod názvem Being Bad in a Video Game Can Make Us More Morally Sensitive (Když jsme zlí ve videohře, můžeme se stát morálně citlivějšími).
