Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

RECENZE: Strategie Civilization: Beyond Earth je plná nápadů, kolonizujete mimozemský svět

  14:00aktualizováno  14:00
Letitá a nesmírně oblíbená série Civilization poprvé ve své historii opustila matičku Zemi a hráči tak mohou konečně kolonizovat cizí planety. A je to vítané osvěžení osvědčených a zažitých civilizačních postupů.
85

Sid Meier's Civilization: Beyond Earth

Platforma: PC
Výrobce: Firaxis Games (PC)

  • Výzkum už není lineární
  • Systém afinit
  • Přidání systému úkolů
  • Zcela nové, mimozemské prostředí
  • Diplomacie je stále nedotažená

Cesta do vesmíru Civilizaci prospěla. Hra nabízí spoustu novinek a vychytávek, které v sérii nikdy dřív nebyly.

Herní karta

Sid Meier's Civilization: Beyond Earth | foto: Firaxis Games

Když opomenu letitou Alphu Centauri, jsou veskrze všechny vesmírné strategie s výzkumem, bojem, objevováním a výstavbou velmi široce rozkročené. Zpravidla začínáte s jednou planetou, ale jak vaše síla roste, roztahujete se po galaxii a nakonec máte pod rukama impérium, které si často nezadá s tím z Hvězdných válek.

Mluvím pochopitelně o sérii Galactic Civilizations nebo stařičkém Master of Orion, který často končil tím, že jste si navrhli a postavili flotilu Hvězd smrti a doslova přejeli své sousedy a protivníky. Nová Civilizace: Beyond Earth na to jde ovšem jinak.

Planetu vám totiž dá jako obvykle na hraní jen jednu. Jenže tentokrát to není matička Země, ale svět mimozemský, kde se pláněmi a lesy neprohánějí divocí barbaři, ale obří vážky a vlkobrouci (wolf beetles) s obřími podzemními červy, kteří se nápadně podobají těm z Duny.

I ty lesy vypadají dost divně, rostou v nich třeba obří houby a zdejší skály mají tendenci se vznášet ve vzduchu a vypadat drsňácky. Ale největší novinkou je miasma, jakási mimozemská obdoba kyselých dešťů. Ale o tom až za chvíli.

Každou novou hru si můžete podrobně nakonfigurovat.

Každou novou hru si můžete podrobně nakonfigurovat.

Pavučina technologií

Pavučina technologií

Civilizace už má dlouhá léta zaběhnutý systém výzkumu, kdy zkušení hráči skoro po paměti postupují po ose kolo - stavitelství – zpracování železa – střelný prach. Výzkum se napříč mnoha Civilizacemi pro fandy série v podstatě zautomatizoval a každou hru jel s menšími odbočkami stejnou trasou.

Zkoumej, ale mysli při tom

To už ovšem v Beyond Earth neplatí. Autoři totiž přistoupili k radikální novince a technologie nyní tak nejsou uspořádány do jakéhosi stromu s mnoha větvičkami. Místo toho je výzkum uspořádaný do pavučiny. Hráč startuje v jejím středu a postupně se pohybuje k okrajům, na nichž se ukrývají nejpokročilejší a na výzkum nejnáročnější vynálezy.

Není nad to udělat z cizí planety matičku Zemi.

Není nad to udělat z cizí planety matičku Zemi.

Jednotka přístupná jen při rozvíjení jedné ze tří afinit.

Jednotka přístupná jen při rozvíjení jedné ze tří afinit.

A to nutí k přemýšlení a plánování dopředu. Ve všech předchozích Civilizacích totiž nebyl problém prostě vyzkoumat všechno, chyběl systém kámen – nůžky – papír. V Beyond Earth je všechno jinak. Už totiž v podstatě není možné vyzkoumat všechno a je potřeba vybírat.

Chceš mít orbitální laser? Fajn. Ale musíš zapomenout na ochočování mimozemských forem života nebo ovládání počasí. Celá technologická pavučina je od začátku viditelná, takže je plánování pohodlné a přehledné, není třeba sáhodlouze načítat Civpédii.

Další názor

„Povinnost pro všechny fandy strategií.“ - Game Informer | 9/10

„Civilization: Beyond Earth je nesmírně příjemná simulace budoucí lidské společnosti, která se snaží přežít na nové planetě.“ - Polygon | 9/10

„Civilization: Beyond Earth vlévá do strategické série nový život.“ - IGN | 7,9/10

Vědecké zkoumání se navíc neliší jen formou, ale i obsahem. Je logické, že když osídlujete cizí planetu, nepotřebujete se nejdřív učit farmařit nebo znovu vymýšlet parní stroj. Místo toho jsou k dispozici desítky nových a nikdy neviděných technologií, mezi které patří i terraformování (pozemšťování) cizí planety, orbitální farmaření nebo ochočování mimozemské zvířeny.

Divy světa pochopitelně nechybí

Divy světa pochopitelně nechybí

Mimozemské plovoucí ostrůvky\ je třeba potopit!

Mimozemské plovoucí ostrůvky\ je třeba potopit!

S výzkumem velmi úzce souvisí i další novinka – afinita vaší civilizace. To jsou jakési přístupy, jak se k cizí planetě chováte. Můžete se vydat třemi cestami – harmonie (harmony), čistoty (purity) nebo nadvlády (supremacy). A rozhodně nejde jen o kosmetickou volbu.

Dobyvatel, nebo ekolog?

Bodíky v té které větvi například rozhodují o tom, jak se k vám bude chovat mimozemská zvířena nebo jestli vám bude škodit dříve zmíněné miasma. Pokud se rozhodnete sledovat cestu harmonie, tedy splynutí s novou planetou, po nějakém čase vám přestane miasma jednotky poškozovat, ale naopak se v něm začnou léčit.

To skýtá úplně nové strategické možnosti například v případě, že se na vás tlačí jiná agresivní mocnost, jejíž jednotky ovšem šly cestou nadvlády a miasma jim tak stále prožírá brnění. Pak jen stačí všechna políčka v okolí vašich měst zamořit miasmatem a spokojeně sledovat, jak útočící armáda pomalu krvácí.

Poslední upgrade raketového vozítka už je pořádně silný.

Poslední upgrade raketového vozítka už je pořádně silný.

Hlavní město je třeba pořádně zvelebovat...

Hlavní město je třeba pořádně zvelebovat...

Bodíky do jednotlivých afinit přidávají především specifické technologie, které často zároveň odemykají unikátní budovy nebo jednotky, které jsou pro civilizace s jiným přístupem navždy zamčené. Získávání úrovní afinit navíc ovlivňuje cestu, kterou se vydá vaše armáda.

Fotogalerie

I vojenské jednotky totiž v Beyond Earth fungují jinak než v předchozích Civilizacích. Žádný vývoj od lučištníků přes kavalérii, mušketýry až po mechanizovanou pěchotu tu pochopitelně není. Msto toho v průběhu hraní svou armádu po dosažení pevně dané úrovně afinity vylepšujete.

Při vylepšení jednotka pochopitelně zesílí, pak ovšem ještě musíte rozhodnout, jakým směrem ji vylepšíte. Chcete mít raději křižník, který exceluje v bombardování pevninských cílů nebo raději takový, který hravě rozcupuje jiné námořní jednotky? A má pěchota lépe bojovat osamocená, obklopená nepřáteli nebo naopak sílit v závislosti na tom, kolik zpřátelených vojenských jednotek má kolem sebe?

Archeologem na plný úvazek

Poslední výraznou novinkou Beyond Earth je přidání systému úkolů, což ryze strategické sérii přidává nádech z her na hrdiny. Většina úkolů je jednorázových, kdy po postavení nového typu budovy rozhodnete, zda má raději produkovat více jídla, nebo k jídlu přidat i trochu kultury a podobně. Tento systém vám umožňuje přizpůsobit zaměření svého národa svému hernímu stylu.

Vítězství!

Vítězství!

Mimozemskou hrobku jsme prozkoumali, je čas oslavovat!

Mimozemskou hrobku jsme prozkoumali, je čas oslavovat!

Některé úkoly jsou pochopitelně náročnější a vícestupňové a na konci čeká zajímavá odměna v podobě surovin, další úrovně vybrané afinity nebo nové technologie. Jeden příklad za všechny: po vypuštění několika satelitů na oběžnou dráhu se ukáže, že blízko jednoho z vašich měst jsou neznámé, mimozemské rozvaliny.

Na místo tak nejprve pošlete průzkumníka, který ruiny odkryje a následně i odvážnou pěchotu, která sestoupí do podzemí a přinese něco pěkného zpět. Jsou to sice drobnosti, ale potěší a léta stejnou sérii Civilizací osvěžují.

Jedinou výraznou slabinou Beyond Earth je systém diplomacie. To je dlouholetý problém, který se ani tentokrát nepovedlo odstranit. Autoři sice přidali systém laskavostí (favors), které získáte pokaždé, když vyjdete ostatním mocnostem vstříc, ale i tak se AI často chová divně, nepředvídatelně a občas vyloženě hloupě.

Grafika a ozvučení jsou standardně na vysoké úrovni, optimalizace dobře zvládnutá a potěší i to, že v době, kdy si průměrná hra ukousne 20 až 30 gigabytů z harddisku, drží se nová Civilizace na pouhé desetině tohoto objemu.

Autor:


Hodnocení hry

Redakce

85 %

Čtenáři

81 %

Vaše hodnocení

Doposud hodnotilo 239 čtenářů

Témata: Země (planeta)




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.